„V České republice dlouhodobě panuje nerovnoměrnost ve zdanění jednotlivých druhů alkoholu. Zatímco pivo a lihoviny jsou zdaněny na úrovni ostatních zemí Evropské unie, tiché víno není zdaněno vůbec,“ uvádí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček s tím, že v České republice dlouhodobě dominuje ve výběru spotřební daně z alkoholu daň z lihu, která činí dvě třetiny celkového objemu (v roce 2023 9,2 mld. korun). Zbylou třetinu tvoří výnos ze spotřební daně z piva.
ADVERTORIAL |
Daň ze šumivého vína dosahuje méně než 4 % výnosu spotřebních daní a z tichého vína neputuje do rozpočtu ani koruna. Jak zjistil výzkum agentury Datank, většina lidí by stejně jako většina ekonomů souhlasila se spravedlivou daní vypočtenou podle množství lihu v nápojích obsaženém.
Levné zahraniční víno vede
Štěpán Křeček upozorňuje i na to, že se v Česku pije především zahraniční víno. Spotřeba zahraničního vína, pro které platí nulová sazba daně, činí přes 70 procent celkové konzumace vína v České republice.
„Měli bychom se proto zamýšlet nad tím, jak zdanit zahraniční vína, aniž bychom poškodili tuzemské vinaře. Jen zdaněním stejnou sazbou daně, jaká je v současnosti stanovena u šumivého vína, by státní rozpočet získal přibližně dvě miliardy korun,“ upozorňuje Štěpán Křeček.
Navíc by byli před konkurencí chráněni tradiční malí tuzemští vinaři, jejichž produkce nemůže levným krabicovým vínům z dovozu cenově konkurovat.
Ochrana tuzemských pěstitelů
Ochrana tuzemských pěstitelů Zavedení daně na tiché víno by ochránilo tuzemské vinaře před záplavou levného zahraničního vína, jehož cena by se právě o tuto daň navýšila.
„Čeští a moravští vinaři dělají obrovskou práci pro naši zemi. Vinice mají velký význam pro krajinu a ochranu životního prostředí, stejně jako ovocné sady. Sklizeň hroznů a výroba vína je odměnou za každoroční úpornou práci. Prodej levných dovozových vín našim vinařům škodí, upozaďuje jejich skvělé výrobky a dává přednost vínům pěstovaným jenom pro zisk daleko za hranicemi naší země. Zavedení spotřební daně by určitě snížilo disproporci mezi levnými, často nekvalitními dovozovými víny, a kvalitní domácí produkcí,“ je přesvědčený Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky.
Podle něj určitě neplatí argument, že by byli zavedením spotřební daně čeští a moravští vinaři znevýhodněni.
Právě cena je podle odborníků klíčovým faktorem výběru alkoholu u lidí, kteří jej konzumují nezodpovědně nebo v nadměrné míře. I proto lze na českém trhu pozorovat trend nárůstu spotřeby levnějšího krabicového vína ze zahraničí.
„V posledních třiceti letech se spotřeba vína, v přepočtu na litr čistého lihu, v Česku zvýšila o více než 40 procent, zatímco spotřeba piva zůstala víceméně stejná a konzumace lihovin dokonce klesla o zhruba 15 procent,“ upřesňuje Vladimír Darebník.
Ve stejném období se podle něj navyšovaly sazby spotřební daně na lihoviny a pivo a spotřební daň na víno zůstává stále nulová.
Máme se srovnávat s okolními státy?
Při prvním pohledu na okolní státy platí, že spotřební daň na tiché víno mají zavedenou pouze v Polsku. Ale skutečná fakta se nachází v detailech jednotlivých zemí, které veřejně nezaznívají. Opravdu by vinaři chtěli zcela rovné podmínky pro své firmy jako mají v okolních zemích?
Například v Maďarsku je základní sazba DPH 27 %, tedy o 6 % více než v Česku. Nebo pracovník v zemědělství si v Česku průměrně vydělá měsíčně 37 500 korun, což je o dvě tisícovky méně než minimální mzda v Německu. Jen dorovnáním těchto základních parametrů, jako je DPH a platy, na úroveň těchto zemí by naši vinaři museli vynaložit další miliardy korun.
„Srovnání spotřební daně v jednotlivých zemí nedává smysl. To by pak musely být srovnány i další podmínky podnikání v těchto zemích. Ani spotřební daň na lihoviny není ve všech zemích stejná. Například v Německu je 1303 EUR na litr a u nás platíme 1451 EUR na litr. K tomu naposledy byla spotřební daň v Německu změněna v roce 1982,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR.
Každá země by si podle něj měla chránit svou identitu. A to platí i pro sazby spotřebních daní.
