Vyváženost zpravodajství ČT? 98 procent, plyne z analýzy. Měla by být kritičtější k EU, míní expert

Celkem 500 příspěvků: 300 z Událostí, 100 z Událostí v regionech a 100 ze Zpráv ve 23 hodin. Tolik reportáží ze zpravodajské produkce České televize prošlo analýzou firmy Mediatenor, kterou si klíčové médium veřejné služby v Česku objednává na obdobné studie poslední čtyři roky. Analytici při hodnocení příspěvků z prvního pololetí letošního roku narazili na deset, jež nastavenými kritérii vyváženosti neprošlo. 

„Předmětem nálezů byly nevyvážené stavy, kdy příspěvky svým zpracováním mohly některé ze subjektů uvést v nevýhodu anebo naopak v přílišnou výhodu. A to jak s ohledem na poskytnutý prostor, formu, nebo zdrojování informací,“ stojí v hodnocení studie, jež se soustředila především na porušování základních standardů žurnalistiky, možné dezinterpretace či zásadní informační nesoulady.

Důvěryhodnost ČT klesla na 63 procent. Reportéři by možná měli ubrat, radí expert

Vadných příspěvků v Událostech objevil Mediatenor sedm, zbývající tři chyby připadly na ostatní dvě zpravodajské relace. Podle studie třeba stoprocentně neobstála reportáž z letošního března o uvalení amerických cel na evropskou ocel ze Zpráv ve 23 hodin. Podle závěrů analytiků příspěvek v důsledku mohl ukřivdit prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, protože nepředstavil americkou celní politiku v celé její šíři.

„Nález spočívá v absentujícím kontextu transatlantického obchodu, kdy se zcela opomíjí skutečnost, že celní sazby mezi EU a USA jsou běžně uplatňovány. Nepřítomnost těchto informací tak může snadno vyvolávat dojem o dosavadním volném obchodu, který prezident Trump svým krokem významně narušuje,“ tvrdil Mediatenor. 

‚ČT je pod tlakem, že není objektivní‘

Z nedostatečných reportáží uvedených v Událostech vystupuje i příspěvek z letošního ledna, jenž na pozadí návštěvy polského premiéra v Maďarsku vylíčil politické spojenectví obou zemí jako kritické vůči Bruselu. V této souvislosti zaznělo spojení černé ovce Evropy, což při chybějícím vyjádřením autorit Evropské unie na adresu obou zemí bylo podle hodnotitelů zavádějící.

„Intenzita a zabarvení informací směřujících vůči Evropské unii a jejím orgánům vyvolává potřebu zařadit názor či oficiální stanovisko ze strany EU. Odkaz na černé ovce Evropy v očích západních států je příznakový (až bulvarizující), ale především je nutné na něj vzhledem k absenci promluvy (ze strany EU) pohlížet jako na nízce transparentní,“ popisují odborníci z Mediatenoru.

Nalezená pochybení analýza hodnotí jako drobná, která nemají vliv na celkově kvalitně nastavené standardy zpravodajské práce. ČT výsledek studie kvituje s povděkem. „Výsledek 98 procent ukazuje, že interní editoriální kontrola je nastavena dobře, sedm kriticky hodnocených příspěvků individuálně posuzují zodpovědní vedoucí příslušných pořadů s cílem se příště případných nedostatků vyvarovat,“ uvedla pro server Lidovky.cz mluvčí televize Karolína Blinková.

Rada ČT analýzu na svém předposledním sezení projednala, ale hodnotící stanovisko k ní nepřijala. Obdobné dokumenty míří především k veřejnosti. „Česká televize je neustále pod různými ataky, že není objektivní. Proto je tu snaha nechat zpracovat nezávislou agenturu pohled na to, jak to s ČT v tomto ohledu vypadá,“ řekl pro Lidovky.cz předseda rady Jan Bednář, který považuje zpravodajství ČT za spolehlivé a maximálně usilující o nestrannost. 

Přetrvávající pravostředový spin

Mediální expert Jan Potůček na jednu stranu uznává velmi dobrý výsledek, kterého zpravodajství v ČT dosáhla. Současně ale studii nepřeceňuje. „Dalo by se to udělat i jinak, že by se najala jiná firma, která zvolí taková kritéria, že by televize neobstála,“ sdělil serveru Lidovky.cz. „Je pravda, že reportážní nebo názorové pořady ČT jsou občas zaměřené proti některým stranám, nebo naopak některé vychvalují, ale ve zpravodajství se to neprojevuje,“ dodal.

Sociolog médií Jaromír Volek upozorňuje, že analýza sice prověřila dodržování základních profesních standardů, ale nezaměřila se na celkové vyznění zpravodajství. Právě v základním způsobu interpretace událostí není podle něj ČT nejsilnější. „Očekávání majoritní veřejnosti neodpovídá zcela struktuře respondentů, které zpravodajství ČT využívá. Je to jeden z důvodů, proč ztrácí u určitých segmentů publika důvěru,“ všímá si Volek. 

„Nejde jen o stále přetrvávající pravostředový spin, který jednak vychází z hodnotové struktury domácích sociálních vědců a komentátorů, a jednak z pohodlného cyklického využívání seznamů ‚svých‘ respondentů, kdysi uložených do adresáře,“ upozorňuje. Velmi však oceňuje úroveň zahraničního zpravodajství. Výtky ale má k příspěvkům pokrývajícím agendu EU, podle něj by měla být ČT více analytická a kritičtější v přístupu k představitelům unie.

V souvislosti s hodnotovou orientací zpravodajství podobně jako Volek mluví i mediální expert Jan Jirák z Univerzity Karlovy. Podle něj se v tomto ohledu ČT vyhraňuje, což vede ke ztrátě důvěry u určité části publika. „Mám pocit, že až příliš často hodnotově odpovídá perspektivě, která je typická pro část pražské populace,“ uvažuje Jirák. „Česká televize trošku hodnotově zůstává v době, kdy v Praze bylo pro pravici snadné vyhrávat,“ řekl už dříve pro Lidovky.cz (sám Jirák napsal v 90. letech pojednání týkající se i vyváženosti do oborového časopisu, více ve fotogalerii, pozn. aut.).