Zaměstnanci v Tokiu, Londýně, Singapuru, Dublinu nebo Berlíně opustili v 11:10 místního času své kanceláře. Na akci se smluvili prostřednictvím hashtagu # googlewalkout. Stejný protest plánují na čtvrteční odpoledne středoevropského času i američtí zaměstnanci firmy.
Ředitel společnosti Google Sundar Pichai vyjádřil protestům podporu a uvedl, že na to mají zaměstnanci plné právo. „Chápu hněv a zklamání, které někteří z vás cítí. Cítím to stejně a jsem odhodlaný dosáhnout pokroku v tomto problému, který přetrvává v naši společnosti již delší dobu. Ano, i zde v Googlu,“ citovala BBC Pichaiův e-mail určený zaměstnancům.
Dodal, že firma kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování v uplynulých dvou letech propustila nejméně 48 zaměstnanců. Bez odchodného. Ženy tvoří 30,9 procenta zaměstnanců Googlu, ve vedoucích pozicích jich pracuje 25,5 procenta.
Zaměstnanci požadují zrušení platové nerovnosti mezi muži a ženami, veřejně dostupnou zprávu o možném sexuálním harašení na pracovišti či jasný a jednotný systém, jak anonymně hlásit sexuální obtěžování.
Mezi zásadní změny patří také zrušení arbitráže (mimosoudní a neveřejný způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci - pozn. red.), tedy klauzule ve smlouvě, která nařizuje řešit například sexuální harašení pouze interně. Podle kritiků má arbitráž za cíl ochránit reputaci firmy. Veřejnost se tak o řadě sporů nemusí dozvědět.
Tvůrce Androidu měl dostat odstupné ve výši dvou miliard korun. I přes obvinění ze sexuálního obtěžování |
K protestům dochází týden poté, co server NY Times zveřejnil článek, že otec Androidu Andy Rubin měl dostat po svém odchodu z firmy v roce 2014 odstupné ve výši 90 milionů dolarů (přes 2 miliardy korun). I přesto, že v této době čelil obvinění ze sexuálního obtěžování. Sám Rubin nařčení odmítá a tvrdí, že výše odstupného je hrubě nadsazená.
Vedení Googlu čelilo v nedávné minulosti několika podobným zaměstnaneckým akcím. Loni v létě firmu na protest proti utajovanému projektu na cenzurovanou verzi vyhledávače určenou pro Čínu přezdívanému Dragonfly (Vážka) opustili někteří vedoucí pracovníci. Když se letos na jaře vyjednávalo o projektu Maven, jehož prostřednictvím měl Google pomoci americké armádě identifikovat cíle pro nálety, podepsaly 4000 z 80 000 firemních zaměstnanců kvůli etickým pochybnostem petici za ukončení veškeré spolupráce s Pentagonem. Začátkem října se pak firma - pravděpodobně v obavách z další interní vzpoury - rozhodla přestat usilovat o jiný kontrakt s Pentagonem. Zakázku na cloudové služby pro americké ministerstvo obrany v hodnotě deseti miliard dolarů (226 miliard Kč) odmítla právě s poukazem na etické pochybnosti.