Propad meziročních výsledků je podle mluvčího společnosti Karla Hanzelky daný hlavně zhoršením hospodaření chemického segmentu v oblasti výroby hnojiv a také kvůli poklesu cen komodit. „Výrazný dopad na meziroční srovnání má pokles výkonnosti německé společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Podniky zemědělského segmentu zaznamenaly v porovnání s předchozím obdobím rovněž horší výsledky,“ sdělil Hanzelka. Ostatní segmenty plánované výsledky podle něho plnily.
Agrofert neuspěl ve sporu o 20 miliard. Ústavní soud: Stížnost nemá opodstatnění |
Do výsledků společnost započítala 206 firem, dalších 34 nebylo zařazeno z důvodu nevýznamnosti. Koncern loni zaměstnával téměř 33 000 lidí, což je meziroční pokles o zhruba tisíc zaměstnanců. Z toho více než 22 000 lidí skupina zaměstnávala přímo v České republice.
Agrofert investoval do pekáren i výrobny hnojiv
Nejvýraznější loňskou investicí byla výstavba nové výrobní jednotky čpavku ve slovenské společnosti Duslo. V potravinářství koncern nejvíc investoval do nových pekáren v Česku a v Německu. Peníze poslal i do nové výrobny hnojiv v Lovochemii, novou linku na výrobu extrudovaných šrotů pak otevřela společnost Preol.
Do nákupu zemědělské půdy daly loni zemědělské firmy podniku 300 milionů korun. Aktuálně tyto firmy obdělávají 119 000 hektarů, z toho je podle Hanzelky 84 procent výměry v nájmu.
Koncern vlastnil ještě letos na začátku roku tehdejší vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. V únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích.
