Řecký list To Vima se zmínil o deseti bodech zahrnujících změny v červnovém návrhu dohody věřitelů, který byl v referendu odmítnut. Patří mezi ně to, že Řecko nepřijde o třicetiprocentní úlevu z daně z přidaného hodnoty pro řecké ostrovy a nezavede stoprocentní daňovou zálohu u podniků.
Varufakis skončil. ‚Libertariánský marxista‘ se už nechtěl hádat s EU |
Atény také požadují nejrůznější odklady zejména ve škrtech ve výdajích na obranu až od roku 2016 nebo v rušení výhod pro zemědělce například v podobě slev na paliva. V pozvolnějším tempu také chce řecká vláda provádět reformu systému sociálního pojištění a důchodového systému. Chce rovněž obnovit zrušený systém kolektivních smluv.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ale v pondělí večer Aténám vzkázal, že nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku. Řecko však MMF minulý týden nezaslalo splátku ve výši 1,6 miliardy eur.
Nejmenovaný představitel MMF řekl agentuře Reuters, že šéfka fondu Christine Lagardeová dnes hovořila s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. „Vysvětlila neschopnost fondu vyplácet (peníze), která je součástí politiky v případě prodlení,“ dodal. Lagardeová přitom odpoledne prohlásila, že MMF je Řecku připraven poskytnout pomoc.
Banky neotevřou
Řecké banky zůstanou v úterý a ve středu uzavřené a limit pro výběr peněz z bankomatů se nezmění. Oznámila to v pondělí šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová. Řecké banky zavřely před týdnem poté, co jim Evropská centrální banka (ECB) odmítla zvýšit objem nouzového financování. Toto své rozhodnutí ECB v úterý potvrdila.
Evropská centrální banka v pondělí večer rozhodla, že objem nouzového financování řeckých bank ponechá beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu korun). Řecké banky jsou nyní na financování z nouzového programu závislé a právě neochota ECB zvýšit objem programu před týdnem přiměla Atény k jejich uzavření.
Evropští bankéři v pondělí zároveň uvedli, že zpřísnili podmínky pro záruky požadované od řeckých bank za úvěry z ELA. Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného se situací však tento krok nebude mít na fungování bank žádný dopad.
Řekové tak mohou zatím vybírat peníze pouze z bankomatů, denní limit pro jednu kartu byl stanoven na 60 eur (zhruba 1600 korun).
Napjatou situaci v pondělí večer se v Paříži probírali francouzský prezident Hollande a německá kancléřka Merkelová. Po vzájemné schůzce varovali, že pro dohodu s Řeckém už nezbývá moc času. Nyní jsou však na tahu Atény. Lídři eurozóny čekají, s jakými návrhy přijdou na úterním summitu ministrů financí eurozóny.
S německou kancléřkou Angelou Merkelovou v pondělí hovořil i řecký premiér Tsipras, který souhlasil s tím, že na úterním summitu v Bruselu Řecko představí nový návrh týkající se získání finanční pomoci.
„Přijímáme výsledek referenda a musíme se řídit tímto rozhodnutím a počkat na to, jak vnímá i ostatních 18 zemí (eurozóny) tento výsledek. Dveře k jednání jsou otevřené,“ prohlásila Merkelová na společné tiskové konferenci s Hollandem. „Času je málo. Chceme, aby tento týden byl návrh na stole, aby bylo možné najít řešení,“ dodala. K hledání kompomisu vyzvala v úterý i Bílý dům.
„Beru na vědomí výsledek řeckého referenda. Tento výsledek je velmi politováníhodný pro budoucnost Řecka,“ uvedl v pondělí nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je šéfem euroskupiny. „Pro oživení řecké ekonomiky jsou obtížná opatření a reformy nevyhnutelné. Nyní budeme čekat na iniciativu řeckých úřadů,“ dodal.
„Euroskupina bude diskutovat o situaci, která nastala po referendu v Řecku. Ministři očekávají nové návrhy ze strany řeckých úřadů,“ uvedla následně i euroskupina ve svém prohlášení.
Jak uvedl předseda Evropského parlamentu, německý socialista Martin Schulz, výsledek referenda způsobí eurozóně potíže. Slib řeckého premiéra Alexise Tsiprase, že vítězství Ne v referendu usnadní Řecku vyjednat lepší dohodu „podle mě není pravdivý,“ řekl Schulz. „Jsme v obtížné situaci. Lidé v Řecku řekli Ne, ale 18 dalších členů eurozóny s návrhy, které Řekové odmítli, souhlasilo. Ale to je demokracie v Řecku,“ citovala šéfa EP britská BBC.
O situaci v Řecku Donald Tusk v pondělí ráno jednal prostřednictvím konferenčního hovoru se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, šéfem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim, šéfem Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klausem Reglingem a právě vedoucím ministrů financí zemí eurozóny Dijsselbloemem. Hovořili spolu o přípravě úterního summitu, uvedl Tusk na komunitní síti Twitter.
Řecké NE a odchod Varufakise
Celkem 61,31 procenta voličů v Řecku odmítlo v nedělním referendu podmínky, které jim v červnu v rámci nové dohody o finanční pomoci pro tuto zadluženou zemi předložila eurozóna. Po sečtení všech odevzdaných hlasů to na svém webu oznámilo řecké ministerstvo vnitra.
Když zkrachuje projekt eura, zkrachuje i EU, vzkázala Merkelová |
Řecký premiér Alexis Tsipras nyní hodlá zahájit nové vyjednávání zahrnující odpis části řeckého dluhu, z evropské strany se ale neoficiálně ozývají názory, že už není o čem jednat.
V pondělí také svůj odchod oznámil ministr financí Janis Varufakis. Na svém blogu uvedl, že si je vědom, že někteří z představitelů euroskupiny by uvítali, kdyby s ním už nemuseli jednat. Jeho „absence“ prý usnadní premiérovi Alexisi Tsiprasovi vyjednání dohody s eurozónou. Varufakisovým nástupcem bude jeho dosavadní náměstek ministra financí Euklidis Tsakalotos (Jeho profil čtěte ZDE).
Pokles akciíAkcie v eurozóně dnes oslabily. Index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, se snížil o 2,2 procenta a uzavřel na 3365,2 bodu. Podle agentury AP však byly ztráty na evropském akciovém trhu v reakci na výsledek referenda mírnější, než mnozí očekávali. Investoři předpokládají, že Evropská centrální banka (ECB) má dostatečné kapacity na to, aby zabránila šíření řecké dluhové krize a chaosu na finančním trhu. "Trh vkládá velkou důvěru do skutečnosti, že ECB má nyní mnohem více obranných mechanismů než v letech 2011 a 2012," uvedl analytik Andrew Milligan ze společnosti Standard Life Investments. |
Euro padá
Na výsledky řeckého referenda zareagovalo i euro, které zahájilo týden poklesem. Vůči dolaru sestoupila jednotná evropská měna až na týdenní minimum pod 1,1 dolaru.
Později euro část ztrát smazalo a prodávalo se za 1,1042 dolaru. Oproti pátku tak vykazovalo pokles o 0,6 procenta. „Řecká vláda signalizovala ochotu spolupracovat,“ uvedl analytik Patrik Safvenblad ze společnosti Harmonic Capital. „To snižuje riziko platební neschopnosti Řecka či jeho odchodu z eurozóny,“ dodal.
Podle analytiků je pozitivní zprávou rovněž rezignace řeckého ministra financí Januse Varufakise. „Euro se zotavuje z počátečního propadu po referendu, zůstává však zranitelné,“ uvedl analytik Josh O’Byrne ze společnosti CitiFX.
Srdečné pozdravy z Moskvy a Pekingu
V reakci na řecké referendum se ozvali i dva „konkurenti“ Evropské unie co se ekonomického a politického vlivu v Řecku týče. Tedy Rusko a Čína.
V pondělí prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že: „Chceme, aby naši řečtí partneři dosáhli potřebného kompromisu s věřiteli, co nejdříve to bude možné“. Současně dodal, že otázka případné finanční pomoci Moskvy Aténám by prý měla být směřována řeckým úřadům.
Kreml podle něj respektuje výsledek řeckého referenda a události v zemi detailně sleduje.
Náměstek čínského ministra zahraničí Čcheng Kuo-pching se v pondělí vyjádřil slovy: „Věřím, že s důraznou snahou všech stran se hospodářská situace Řecka změní k lepšímu. Ekonomická krize bude náležitě vyřešena,“ a „Věříme, že Řecko zůstane v eurozóně.“
Otázka je, nakolik bylo takové přání mířeno směrem k Řecku a nakolik směrem k Číně, jejíž burza se několik dnů za sebou propadá a větší zmatek na evropských trzích by jí určitě nesvědčil.
Týden řecké krize
|