V posledních letech o svatbu začínají stát víc i lidé v ČR. Celkový počet rozvodů se zde ale významně nemění.
Podle Eurostatu ve většině států sedmadvacítky rozvodovost ve sledovaném období deseti let od roku 1995 vzrostla. V průměru se v roce 2005 v současných státech EU rozvedla na tisíc obyvatel dvě manželství. V Česku to bylo podle statistických ukazatelů 3,1. Nejvíc se v ČR svazky rozpadaly v roce 1996 a 2004, kdy na tisíc obyvatel skončilo podle statistik 3,3 manželství.
Stejné ukazatele má podle Eurostatu Litva, kde se situace v posledních letech zhoršovala. Naopak nejvíc manželství vydržela na Maltě, v Itálii, Irsku a ve Španělsku. I v těchto státech se ale za sledovaných deset let od roku 1995 změnila k horšímu. Slovensko se drží na evropském průměru. V Polsku se rozvedly na tisícovku obyvatel ani ne dva páry. Za sledované desetiletí se ale ukazatel bezmála zdvojnásobil.
Rozvodové právo se ovšem v zemích EU značně liší - rozvést se v Irsku je výrazně těžší než ve Švédsku, jehož rozvodová pravidla jsou velmi liberální. A na Maltě kupříkladu se rozvést nedá vůbec.
Zájem o svatby v průměru poklesl
Zatímco rozvodů v EU přibývalo, ubývalo v průměru svateb. V roce 2005 lidé v 27 nynějších unijních zemích uzavřeli zhruba o 200.000 sňatků méně než před deseti lety. Průměr sedmadvacítky činil 4,9 svatby na tisíc obyvatel.
Za poslední roky podle Eurostatu ukazatel v průměru poklesl. O manželství nejvíc stály páry na Kypru. Na tisíc obyvatel připadalo v roce 2005 skoro osm sňatků. V Dánsku a Rumunsku to bylo téměř sedm. V Česku se uzavřelo pět sňatků na tisícovku lidí. Loni se ukazatel zvedl na 5,5. Svateb přibylo významně i v Pobaltí.
Manželství nejméně lákalo páry ve Slovinsku, kde se odehrály na tisícovku obyvatel ani ne tři sňatky. Pomyslnou předposlední příčku obsadila Belgie, kde na tisícovku lidí připadly čtyři svatby.
Více než v Česku vstupují mladí do manželství na Slovensku a v Polsku. Naopak méně než Češi stojí o svazek Rakušané i Maďaři. Přístup lidí k manželství i jeho ukončení ovlivňuje mnoho okolností. Kromě hloubky vztahu roli hraje například i liberálnost výchovy, postavení církve ve společnosti či ekonomická a politická situace ve státě.
