130 let
Periklés roku 461 před naším letopočtem uvádí do chodu civilizační zázrak, který bude navždy známý jako „zlatý věk Atén“.

Periklés roku 461 před naším letopočtem uvádí do chodu civilizační zázrak, který bude navždy známý jako „zlatý věk Atén“. | foto: © repro fotoČeská pozice

Bláhové snění (26.) Multikulturalismus fungovat může

  •   7:41

Periklés uvádí do chodu civilizační zázrak. Co bylo jeho podstatou?

Shovívavě otrokářský multikulturní aristokraticko demokratický socialismus s lidskou tváří poháněný svobodomyslností a respektem k lidské individualitě jako spolutvůrci kolektivní slávy a napínaný tu směrem k anarchii, tu směrem k totalitě. Tak nějak by se dala klasifikovat „polis“ zvaná Atény v 5. a 4. čtvrtém století před naším letopočtem.

Půldruhého století nebývalé exploze tvořivosti ve všech oborech lidského snažení podporované osvícenými vládci s vírou, že jejich vlastní prosperita bude bezpečnější v rovnoměrnějším rozprostření moci mezi náruživé spoluobčany než v olupování poddaných. Vznikla okleštěním moci aristokracie, nastolením demokracie všech občanů Atén bez rozdílu tříd či majetnosti, otevřením volného placeného trhu práce otrokům a svobody podnikání přivandrovalým cizincům.

Kulturní exploze

A opět na Řeky neplatí přísloví, že ve válce múzy mlčí. Kulturní exploze Atén se odehrává mezi válkami se Spartou a všech Řeků s Persií, tu prohrávajících u Thermopyl, tu vyhrávajících u Marathónu. Perské vydrancování Atén v roce 480 před naším letopočtem všechny Řeky rozlítí k důkladnému vypráskání perských padouchů ze Středomoří v roce 466 před naším letopočtem.

Několik desetiletí Řekům vládnou hrdinní a slovutní generálové:

  • marathónský velitel Militiadés;
  • po něm jeho syn a ničitel perského loďstva Kimón;
  • marathónský veterán Aristeidés, „spravedlivý a nejctnostnější muž Atén“, slovy Hérodotovými i Platónovými;
  • další marathónský veterán a populista Themistoklés začleňující do politického života nejnižší a nejchudší třídy Atéňanů;
  • námořní veterán Efialtés, jenž nastolil demokratické kontrolní úřady omezující moc aristokratické oligarchie, která za to na něho páchá atentát;
  • jeho následník a mstitel Periklés, upevňovatel demokratických zákonů, které 40 let před ním zavedl ústavodárce Kleisthenés, ale jež stále občas sklouzávaly pod mafiánskou kontrolu oligarchů.

Nejvlivnějším z nich je v této chvíli Periklův politický odpůrce Kimón a jeho ostrakizace – desetileté vyhnanství z Atén je jedním z prvních Periklových státnických kroků. Poté Periklés předává veškerou politickou moc volenému 500člennému parlamentu a roku 461 před naším letopočtem uvádí do chodu civilizační zázrak, který bude navždy známý jako „zlatý věk Atén“.

Absolutní svoboda slova

Periklés odmocněné aristokracii ponechává všechen majetek a otevřené možnosti pro tvorbu a podporu umění, bádání a řízení akademií, s vědomím, že ona jediná na ně bude mít dostatek pohodlí a zahálčivého času. Špičkové architekty a sochaře povyšuje z dosud nectěného stavu chudých řemeslníků a zvyšuje jim honoráře za státní zakázky chrámů, státních budov a divadel. Nemajetným řemeslníkům, trhovcům a příštipkářům zaručuje rovný občanský status s aristokraty a zbohatlíky. Chuďasům a starcům přispívá na životní minimum.

Periklés všem občanům bez rozdílu uděluje absolutní svobodu slova a právo kritizovat mocné, kibicovat do správy věcí veřejných a kandidovat do státních funkcíVšem občanům bez rozdílu uděluje absolutní svobodu slova a právo kritizovat mocné, kibicovat do správy věcí veřejných a kandidovat do státních funkcí. Otrokům, kteří v čtvrtmilionových Aténách tvoří přibližně třetinu populace, umožňuje placenou práci na veřejných stavbách a na řízení společnosti, včetně práce úřednické a policejní. Cizím rezidentům bez aténského občanství tvořícím pětinu obyvatel uvolňuje všechen prostor pro svobodné podnikání, tvoření a bohatnutí, aniž by jim dával občanská práva. Podílet se na tvorbě slávy Atén je samo o sobě pro cizince dostatečnou odměnou.

Mezi takovými cizinci obohacujícími aténskou kulturu jsou kromě obchodníků, řemeslníků, stavitelů a loďařů i sochaři, básníci, dramatici a herci. Filozofové jako Prótagorás (proslulý vírou, že „mírou všech věcí je člověk“). Učenci jako „otec historiků“ Hérodotos. A lékaři, z nichž nejvíc prosluje jistý Hippokratés neslýchaným nápadem, že nemoci nejsou tresty boží, nýbrž následky prostředí, diety a životosprávy.

Periklovi Atéňané

Všichni čile a vášnivě debatují, kšeftují a handrkují, často až v tisícových davech, na širokých veřejných prostranstvích zvaných agora, na jejichž okrajích či okruzích (kykloi) se tísní bazary (emporia), kde lze koupit cokoli – od ryb, koní a slepic a ovcí přes ovoce, zeleninu, olej a víno až po nádoby, parfémy, oblečení a obutí, otroky, nádoby a knižní svitky. Vše volně obchodované, z ruky do ruky, bez daní z přidané hodnoty. Daně na veřejné statky a podporu nejchudších se vybírají prostřednictvím dobrovolných příspěvků zvaných liturgie pouze od majetných občanů vlastnících otroky a od rezidentních cizinců.

Periklovi Atéňané jsou neposední, hyperaktivní, zvídaví, hrdí, samostatně myslící a odpovědně jednajícíPeriklovi Atéňané jsou neposední, hyperaktivní, zvídaví, hrdí, samostatně myslící, odpovědně jednající, vášnivě se hádající ale vzájemně se respektující individualisté. S myslí na jedné straně otevřenou novotám a cizím vlivům a na druhé hluboce oddaní a loajální společnému politickému a civilizačnímu dílu. Tvoří velkolepou a neustále se zdokonalující kulturu z napětí mezi touhou po kontinuitě a stabilitě na jedné straně a vášní pro svobodu, objevování nového a překonávání limitů na druhé. Na velká padoušství jim nezbývá čas.

Atény v 5. a 4. století před naším letopočtem jsou příkladem, že utopie multikulturalismu fungovat může. Ale jen pokud všichni odevšad gravitují ke společné a silné kulturní identitě, lnou k ní a spoluutvářejí ji.

Autor: Benjamin Kuras
  • Vybrali jsme pro Vás