Fotbalová Sparta opět nevyhraje Gambrinus ligu. Českoslovenští finančníci už asi vědí, že investice do pražského „velkoklubu“ se vůbec nepovedla. Od roku 2004, kdy si finanční skupina J&T Spartu pořídila údajně za více než půl miliardy korun, už uplynulo osm let a celková ztráta z tohoto podnikání přesahuje 700 milionů korun. Tato hračička už tedy stála hodně přes miliardu. To je docela dost i pro české a slovenské miliardáře. Ještě dvě takové sezóny a fanoušky Sparty mohou čekat nepříjemné změny.
Pro J&T už bylo z hlediska dlouhodobých ztrát neúnosné, aby byla sama v roli majitele Sparty a přitom nechala klub řídit Daniela Křetínského. Proto letos na jaře tento hlavní manažer koupil, spíše musel koupit, 40 procent akcií ve společnosti AC Sparta Praha fotbal. To znamená, že J&T dostala zpět část svých investic a že Křetínský má od této chvíle reálný podíl v klubu se vším, co k tomu patří. Vzhledem k finanční situaci se tento krok dá číst pouze tak, že Křetínský se bude muset podílet i na pokrytí ztrát.
Sparta není atraktivní pro žádného ruského oligarchu či arabského šejka a v Česku se už žádný Aleš Řebíček neobjeví
Jádro problému tkví v tom, že J&T tento druh byznysu neumí, ale zřejmě mu nerozumí ani Křetínský. Tato role ho sice baví a Spartu zřejmě potřebuje jako kompenzaci k velkému a ziskovému byznysu, kterému věnuje v rámci Energetického a průmyslového holdingu. Jenže nyní bude muset pro budoucnost Sparty vymyslet řešení, které na delší dobu stabilizuje finanční situaci klubu. Je možné v dnešní situaci Sparty, nad to v době ekonomické krize, najít cestu, která se bude líbit majitelům i fanouškům? Sotva. Jelikož Sparta není atraktivní pro žádného ruského oligarchu či arabského šejka a v Česku se už žádný Aleš Řebíček neobjeví, pro majitele existují pouze dvě možnosti.
První spočívá v tom, že J&T a Křetínský se na konci každé sezóny podívají do účetnictví a ztrátu uhradí ze svých peněz. To by se jistě líbilo fanouškům, jenže akcionáře by to asi dlouho nebavilo. Nepříjemná pozice časem majitele dotlačí k tomu, že jejich zájmy se začnou s představami příznivců Sparty rozcházet.
A tak jsme u druhé varianty, jež by fanoušky rozzlobila k nepříčetnosti. Majitelé klubu se mohou zahojit na jediném: jsou to pozemky pod stadionem a kolem něj. Nemovitosti jsou v Praze na Letné poměrně lukrativní, a kdyby místo stadionu vyrostly administrativní budovy a luxusní byty s výhledem na Prahu, Sparta by mohla splatit dluhy a na účtech by jí ještě zůstalo několik set milionů. Fantasmagorie? Ani náhodou, přinejmenším finanční skupina J&T, která nemá ke Spartě tak blízký vztah jako Křetínský, o takovém řešení musí seriózně přemýšlet.
A kde bude Sparta hrát svoje zápasy? Na tuto otázku odpovíme otázkou: Kolik je v Praze moderních fotbalových stadionů? A kdepak se nalézají? Že je tam doma Slavia, historicky největší rival Sparťanů?! No a? Fanoušci budou muset pochopit, že důležitější je budoucnost klubu, nikoli otázka, kde hraje své zápasy. V Evropě je to běžná záležitost. A racionální. Ostatně ani Slavia nevlastní stadion, na kterém hraje, a finanční bilanci obou klubů by to jen prospělo.
O tom všem už se po Praze šušká. A také o tom, že jako odškodné dostanou fanoušci Sparty od Křetínského a J&T dárek: dva roky mohou chodit na Spartu do Edenu zadarmo!
