Písek, kamení, mumie. A objevy. Expedicím, jež přinesly české egyptologii světový věhlas, šéfoval dlouhých 34 let legendární profesor Miroslav Verner. Letos čeká egyptology první rok archeologických prací bez jeho vedení – novým ředitelem koncese v egyptském Abúsíru je od loňského září profesor Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Jaká očekávání mají letos archeologové pod jeho vedením? Na která místa se vydají odhalovat písečné závoje dějin? A odkryjí zřídlo staroegyptské civilizace?
Po stopách starých Egypťanů
Stěžejní práce proběhnou v tomto roce v Abúsíru, jako perspektivní se jeví i lokalita Usli. „V únoru se chystáme na druhou expedici do Gilf el-Kebíru. Tentokrát budeme spolu se znalcem Západní pouště Carlem Bergmannem pátrat po možném zřídlu staroegyptské civilizace. Výprava potrvá tři týdny,“ plánují egyptologové.
Většina nadcházejících projektů bude navazovat na jejich dlouhodobé aktivity. „Abúsír je pořád jednou z nejprestižnějších lokalit v Egyptě, výzkumy budu směřovat podle svého nejlepšího přesvědčení,“ řekl ČESKÉ POZICI Bárta.
Jeho expedice je nyní patrně největší českou zahraniční vědeckou výpravou (i před expedicí do Antarktidy, jež nedávno opět odjela na jih): sbor čítá několik egyptologů a více než dvacítku externích spolupracovníků, o podporu výzkumu se kromě grantů z Grantové agentury ČR starají i firmy Mibcon, Inset, Jíša Rentcar, Pharmedex, Hopi nebo ArsViva.
Od medicíny po 3D skeny!
Tým mířící do Egypta je velmi pestrý a v bádání nabízí skutečnou multidisciplinárnost, nikoliv jen pouhé proklamace, jako se to ve společenských vědách často děje.
Změny krajiny a klimatu sleduje geolog Václav Cílek, ve výpravě je archeobotanik, ale i profesor Jiří A. Svoboda, jenž se léta zabývá pravěkým uměním, zvláště nástěnným (parietálním). Velká spolupráce se rýsuje s antropologickým oddělením Národního muzea.
Přesným zaměřením hrobky vznikne unikátní 3D model s reliéfy
„Profesorovi Ladislavu Barešovi budeme letos skenovat a zaměřovat Menechíbnekonovu hrobku, aby vznikl její přesný 3D model s precizně zaměřeným reliéfem. Přesnost činí až 0,3 milimetru,“ plánuje geodet Vladimír Brůna z Univerzity Jana E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Dle Bárty by se letos mohlo pokračovat též v práci na unikátním satelitním atlasu starověkých egyptských památek, který vyšel v nakladatelství Dryada. V dalším díle by byla zachycena i severní část pyramidových polí; zahraniční týmy, které v oblasti bádají, už se spoluprací na vydání atlasu počítají. „Česká egyptologie skutečně představuje světovou špičku,“ potvrzuje profesor Nozomu Kawai z tokijské univerzity Waseda, jeden z českých „sousedů“ v Egyptě.
Objevy se nedají předvídat...
Jedním z vědeckých hesel českých egyptologů je kontinuita vysoce kvalitního výzkumu. „Budeme pokračovat ve zkoumání počátků a vývoje staroegyptské civilizace. Naše nálezy a projekty již v minulosti právě toto poznání zásadním způsobem změnily,“ říká Bárta, jenž má na kontě řadu monografií. Zvládne mladý profesor těžký úkol převzít výzkumy nejen v Abúsíru?
„Profesor Bárta je erudovaným nástupcem, který má svou vizi rozvoje českého výzkumu v Egyptě. Věřím, že plně zhodnotí velký archeologický potenciál naší koncese,“ míní profesor Verner, kolegy přezdívaný poarabsku Mudír čili Šéf, jenž je živoucím synonymem české egyptologie.
Čechy čeká v roce 2011 i elektronizace oborové knihovny a podpora studentů ve výjezdech do terénu, kde pracují pod dohledem svých zkušenějších kolegů. Co letos odhalí? „Objevy se nedají předvídat. Ale je pravda, že historicky zajímavé objekty máme, očekávání jsou velká, ale jejich důležitost nelze předjímat – ostatně každý nález je unikátní,“ připomíná Bárta.
Velkým rokem bude pro české egyptology i ten následující, kdy na Pražském hradě proběhne velkolepá výstava s dovezenými starověkými artefakty. Záštitu nad ní převzali prezidenti Václav Klaus a jeho egyptský protějšek Husní Mubarak.
A bude se publikovat
Jen „kopáním“ v terénu to ani letos samozřejmě neskončí. „Během roku vyjde několik monografií a sborník z mezinárodní konference Abúsír a Sakkára, kde bude shrnutí, co se ve výzkumech podařilo za uplynulých pět let nového dosáhnout. Nejsme genetici, u nás objevy nepokračují tak rychle, ale protože Češi jsou považováni za experty na problematiku pyramidových polí, tato konference proběhla v roce 2010 již jako třetí v posledních deseti letech,“ vysvětluje Bárta.
Bárta: Nejsme genetici, u nás objevy nepokračují tak rychle
„Naše práce zahrnuje kromě archeologického výzkumu i další projekty, jimž se věnujeme v měsících, kdy písek a prach vyměníme za počítače,“ dodává Hana Vymazalová, autorka vloni vydané knihy Lékařství starých Egypťanů I., věnované staroegyptské medicíně. „Připravujeme druhý díl překladů staroegyptských lékařských textů; tentokrát věnovaný internímu lékařství. První díl o chirurgii a ženském a dětském lékařství (vydalo nakladatelství Academia – pozn. red.) se u čtenářů setkal s velkým úspěchem,“ říká Vymazalová.
Brzy vyjde také publikace o staroegyptské vědě, která se zabývá rozvojem matematiky, astronomie a lékařství a posuzuje nezanedbatelný význam a využití těchto disciplín v prostředí staroegyptské společnosti.
Loni se články českých egyptologů (nejen o ikonografických shodách jeskynního umění a mýtů Egypta) objevily v německém časopisu GEO a poté i v jeho české mutaci. Vyšla dokonce nádherná kniha Plavci v písku – anglicky a česky.
Česká egyptologie v datech
- asi 1711 – prvním „Čechem“ u pyramid je františkán Jakub Římař
- 1878 – první český egyptolog Giovanni Kminek-Szedlo učí v Boloni
- 1925 – na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je ustaven seminář egyptologie
- 1927 – František Lexa se stává řádným profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově
- 1930 – Jaroslav Černý se stává soukromým docentem egyptologie na Univerzitě Karlově
- 1938 až 1951 – Lexa publikuje dosud uznávanou gramatiku démotštiny
- 1946 – Černý odchází do Británie (univerzity v Londýně a Oxfordu)
- 1954 – Zbyněk Žába se stává docentem egyptologie na Univerzitě Karlově
- 1958 – založení Československého egyptologického ústavu (ČEgÚ) v Praze a Káhiře
- 1961 až 1965 – ČEgÚ se účastní záchranné akce UNESCO v Núbii
- 1960 až 1974 – výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru
- 1974 – ředitelem ČEgÚ je jmenován profesor Miroslav Verner
- od 1976 – výzkumy v jižní části pyramidového pole v Abúsíru
- od 1981 – výzkumy šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby
- od 1991 – výzkumy pohřebišť úředníků Archaické doby a Staré říše
- od 2003 – výzkumy oázy Baharíja (El-Hajez) v Západní poušti
- 2010 – po 34 letech šéfování střídá Vernera v Abúsíru profesor Miroslav Bárta
