Evropská unie rozdá zdarma obcím tři miliardy korun na wi-fi

Vysoká Lhota na Pelhřimovsku, Čilá na Rokycansku nebo Hájek na Strakonicku patří k nejmenším obcím v Česku. Navzdory tomu i zde, stejně jako v řadě dalších malých a středních obcí, by se už brzy mohli lidé připojit zdarma k rychlému internetu. Počítá s tím čerstvě schválený program WiFi4EU, v jehož rámci chce Evropská unie rozdat na pokrytí potřebných lokalit v přepočtu více než tři miliardy korun.

Zájem o tyto peníze má i řada českých obcí, musejí si však pospíšit. Dotace, které mohou dosáhnout i sta procent výše investice, se totiž začnou rozdělovat už začátkem příštího roku. „Je to příležitost, jak dát všem Evropanům přístup k vysoce kvalitnímu internetu zdarma bez ohledu na to, kde žijí a kolik peněz vydělávají,“ vysvětluje portugalský socialista Carlos Zorrinho, který je parlamentním zpravodajem návrhu. Do roku 2020 by tak mělo po celé Evropě přibýt šest až osm tisíc veřejných wi-fi sítí.

Neodstrčený venkov

Na návsi ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku stojí kaplička, z jejíž vížky se do okolí šíří rychlé internetové připojení zdarma. Zatím jde sice o fikci, ale EU má vizi dostat wi-fi i do těch nejmenších a nejodlehlejších obcí. Pro její naplnění se rozhodla vyčlenit 120 milionů eur (v přepočtu zhruba 3,1 miliardy korun).

Zájem mají i české samosprávy, s projekty si však musejí pospíšit, protože peníze se začnou rozdávat už po Novém roce. Smyslem projektu je zpřístupnit wi-fi bezplatně na veřejných místech i v zapadlých koutech Evropy. Nejde však jen o to zpříjemnit lidem například čekání u lékaře, ale také o to, aby se venkov v době vzrůstajícího významu technologií nestal ještě více odstrčeným.

„Ve 21. století je přístup ke kvalitnímu internetovému připojení i v odlehlých oblastech, kde je finančně náročné tuto službu zajistit, důležité. Umožní občanům přístup k informacím a usnadní poskytování služeb přes internet. Zlevní se tak fungování státu,“ vysvětluje europoslanec Luděk Niedermayer, který působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Internetové připojení je podle něho také podmínkou pro vznik některých pracovních míst. „Má význam i pro cestovní ruch, který často v těchto oblastech hraje podstatnou roli,“ dodává.

Šest tisíc veřejných institucí

V první fázi do roku 2020 by podle předpokladů mohlo dotace využít asi šest tisíc veřejných institucí – obcí a příspěvkových organizací. Už brzy by se tak mohli lidé zdarma připojit k rychlému internetu například v muzeích, parcích, knihovnách, na nádražích či autobusových zastávkách. Podmínkou pro získání grantu bude, aby připojení bylo bez reklam a komerčního využití osobních údajů. Organizace, které dotaci získají, pak budou muset samy platit připojení a údržbu, a to po dobu nejméně tří let.

Pro uživatele to bude mít zejména tu výhodu, že po prvotní registraci v síti WiFi4EU budou moci využívat připojení i ve všech ostatních dotovaných sítích v Evropě. „Podle informací, které má Svaz měst a obcí k dispozici, je o dotace na wi-fi zájem. O dané věci se diskutuje a samosprávy si vzájemně předávají zkušenosti,“ uvedla mluvčí svazu Štěpánka Filipová. České veřejné instituce by si však s konkrétními žádostmi o dotace, které mají zřízení wi-fi pokrýt celé, měly pospíšit.

Program je sice tříletý, Brusel ale bude peníze rozdělovat způsobem, který sám nazývá „kdo dřív přijde, ten dřív má“. Unijní finance zároveň mohou být využity jen v místech, kde není dostupné volně přístupné veřejné nebo soukromé připojení. Ze hry jsou tak zřejmě zájemci z velkých měst, včetně například pražského dopravního podniku, který chce ještě letos na podzim spustit zkušební provoz vlastní wi-fi ve vybraných stanicích metra. Podle vyjádření podniku se o dotacích zatím ani neuvažuje.

Překážka pro grant

„Unijní financování tak nebude překážkou volnému podnikání stávajících poskytovatelů internetu,“ dodává Niedermayer. Volná wi-fi tedy rozhodně nenahradí 14 miliard korun evropských dotací na rozvoj vysokorychlostního internetu, které se Česko snaží marně rozdělit už několik let. To může být žádostem o grant dokonce na překážku, protože příjemci peněz budou povinni zajistit připojení o rychlosti minimálně 30 megabitů za sekundu, k čemuž je třeba dostatečně kvalitní zdrojová infrastruktura.

Podle lokálních poskytovatelů internetu, kteří roky stavějí sítě v periferních oblastech na vlastní náklady a v současnosti pokrývají více než polovinu domácností, nemusí jít o neférovou konkurenční podporu, ale může to být příležitost ke spolupráci. Místní operátoři by s know-how mohli fungovat jako dodavatelé. Po předchozích zkušenostech s dotacemi jsou však opatrní.

„Veřejné budovy může za evropské prostředky pokrýt místní provider. Má s tím zkušenosti. Podmínky ale mohou být tak složité, že to raději nebude dělat nikdo. Program vypadá smysluplně, ale ďábel je skrytý v detailu,“ uvedl prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek.