Základním omylem je, že islám je náboženství. Islám je komplexní totalitní ideologie uvízlá v brutálním starověku, která náboženství používá jako zbraň. A proto je naprosto šílené na islám uplatňovat náboženskou toleranci. Pro agresivní vyznavače islámu jsme i díky tomu zdegenerování podřadní hlupáci, kteří pokud na islám nepřestoupí nezaslouží slitování.
je možný mezi křesťanskými denominacemi, ale s islámem je - jak dokládají autentické dokumenty - jen iluzí. Imámské projevy nám dávají blahosklonně prostor, abychom se poučili a podle koránské sútry, kterou se “opravuje” bludná představa Boha judaismu i křesťanství, tento výklad přijali. Vzápětí však pocítíte odpor až vnitřní vzdor, když jste svědkem jejich znesvěcující manipulace s Ježíšem. Kristův kult milosrdenství a oběti je úhelným kamenem křesťanství a přínosem humanitního ideálu našeho kulturního okruhu! Nikdo jim neřekne, že je to právě ten zdroj proč s nimi jako uprchlíky máme soucit. Urážku by dokončili, že je to naopak vůle Alláhova. V reálu vidíte, že to s fanatiky není možné, je to jenom představa světských ideologů a politikum kariérních vyjednávačů. Pestrý multikulturní trh neškodných folklorních kultur se nekoná, jen klání dvou odlišných a historicky nepřátelských kultů, ve kterém volí nikým nevolená “elita” taktiku ústupu do předem beznadějných pozic.
poznávám myšlenky politologa a filozofa, prof. Pierra Manenta. Dodatečně zjišťuji, že autor uvádí s oblibou francouzské myslitele. Lituji, že mi unikl jeho článek Budoucnost světa je v rukou blbů, ve kterém jsou uvedeny zdroje tohoto všeobecně se rozmáhajícího druhu. Prof. Manent nastoluje mimořádně závažná témata kulturní a kultovní identity ve fungujícím systému politického (národního) společenství.
Často tady poukazuji na důležitost kultu ve vývoji, povaze a fungování lidského společenství. Je už zbytečné uvádět moderní politicko-dogmatické ideologie, odkazující na tzv. vědecké zdroje, a jejich konfliktní dopady. V tomto případě ateisticky úzkoprsé chápání kultu jen jako snůšku odmítnutých, nepotvrzených a "vědecky" překonaných dogmat, je v této hodnotově rozvrácené společnosti už jen naftalínovým reziduem. Fungující systémy mají své tradiční místo i ve vědě, aniž by ta byla schopna determinovat jejich vznik nebo dokonce doložit jejich původ. Dokonce jde tak daleko, že si tyto otá
Dokonce jde tak daleko, že si tyto otázky sama zakazuje. To jen tak obecně na okraj tématu.
svobodné a demokratické společnosti a zejména s tím mají problém elity, protože je mnohem jednodušší a méně odpovědné udržovat dogmatismem svázanou společnost, zde totiž prakticky žádná odpovědnost vůdčí elity neexistuje.
Čte-li tento text salafista, nejspíše se potrhá smíchy a pokud to přežije, tak ještě přidá v úsilí s vědomím, jak dobře se mu dílo daří! Filozofovat se dá beztrestně pouze ve svobodném a demokratickém zřízení, které je oproštěné od dogmat aneb, doporučil bych zkusmo vydat tyto myšlenky veřejně v SA. To je právě ten zásadní rozdíl mezi dogmatickým islámem a přefilozofovanou Evropou a na to Evropa dojede, nikoliv na ztrátu víry v jiné dogma. Je to jako souboj mezi japonským samurajem a čínským útočníkem, když se samuraj před bojem uklonil, tak mu Číňan usekl hlavu a tak to bude i s islámem v Evropě, než se páni filozofové dosyta vyfilozofují, tak už bude v Evropě platit právo šaría a nebude už filozofů třeba!
Velmi trefné! Snad by nám v P. Manentem zmiňovaném přehodnocování a objevování nových rolí náboženství, mohla poskytnout rady samotná SA a nějaký její výbor pro tyto záležitosti v Evropě. Opravdu si nedovedu představit, jak asi mohou ateisté jejichž vztah k náboženství je stejný jako k dětským pohádkám, hledat zcela racionálně možnosti jeho implementace do dnešního světa a jak to předkládat veřejnosti.