Pro tentokrát se spolehněme na akademiky, kteří „za nás“ přečetli jednu zajímavou studii týkající se vysokoškolských odměn. Jmenuje Paying the Professoriate: A Global Comparison of Compensation and Contracts neboli Placení profesorů a v dubnu ji vydal autorský kolektiv profesora Philipa Altbacha z Boston College. Tématem knížky o 370 stranách, na niž upozorňuje odborný blog Vysoké školství ve světě, je otázka, zda dokážeme pro výchovu mladých přilákat ty nejschopnější pedagogy. A jak je platíme.
Kdo by automaticky odpověděl, že nuzně, může být leckdy překvapen konkrétními částkami, které studie uvádí... „Ze studie ovšem také vyplývá, že v některých zemích musí mít mnozí vyučující další zaměstnání, aby se vůbec slušně uživili,“ uvádějí v rozšířené anotaci čeští experti ze Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.
Ve vzorku 28 států nechybí ani Česko, o němž napsala kapitolu Helena Šebková, ředitelka Centra pro studium vysokého školství. „Při zohlednění parity kupní síly (PPP), která odráží životní náklady, jsou platy akademických pracovníků nejvyšší v Kanadě s měsíčním průměrným platem 7196 amerických dolarů, v Itálii (6955 USD) a v Jižní Africe (6531 USD). Vysokoškolští učitelé v České republice se umístili (s 2495 PPP USD měsíčně) na 21. místě z 28 zemí. Hluboko ještě za námi zůstávají platy učitelů například v Arménii, Rusku a Číně,“ citují z publikace čeští pedagogové.
Kniha je dle vydavatelství Routledge „první globálně srovnávací analýzou fakultních platů, odměn a podmínek zaměstnání“. Poměřuje výplaty akademiků ve 28 zemích a na školách výzkumných, veřejných i soukromých. Kromě tvrdých dat prý studie nabízí i nápady, jakými postupy mohou země získávat pro výuku ty nejzajímavější osobnosti; pro reformátory našeho terciárního systému by tak mohla být výtečnou četbou...
Vybrané průměrné měsíční odměny akademiků:
- Kanada – 7196 dolarů
- Itálie – 6955 dolarů
- Jižní Afrika – 6531 dolarů
- USA – 6054 dolarů
- Velká Británie – 5943 dolarů
- Nizozemsko – 5313 dolarů
- Německo – 5141 dolarů
- Norsko – 4940 dolarů
- Francie – 3484 dolarů
- Japonsko – 3473 dolarů
- Česká republika – 2495 dolarů
Pramen: Paying the Professoriate, Routledge 2012
Obzvláště špatně – měřeno jakoukoliv metrikou – jsou na tom ruští učitelé. Zpravodaj Vysoké školství ve světě odkazuje na rozhovor Philipa Altbacha pro televizi RT (Russia Today), kde řekl: „Na zdravý vysokoškolský systém můžete usuzovat podle toho, jestli je schopen přitáhnout a zaměstnávat ty nejlepší a nejschopnější ve společnosti. V zemích s nízkými platy si akademici ve vedlejším pracovním úvazku vydělají přibližně tolik, kolik činí jejich základní plat na vysoké škole. Dokonce i v zemích s průměrnými platy se na přivýdělky spoléhá VĚTŠINA akademických pracovníků.“
Český průměr: 36 636 korun
Kdo by pak stíhal dělat svou práci opravdu naplno? Jako bychom neznali fenomén létajících profesorů, kteří poletují i v Česku, kde si „střihnou“ přednášky třeba i na třech čtyřech vysokých školách – včetně privátních a slušně platících. Ono ale není divu.
Čeští profesoři veřejných vysokých dosáhli na průměr 60 098 korun měsíčněPodle posledních údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) si v roce 2010 vydělal průměrný český akademický pracovník na veřejné vysoké škole 36 636 korun hrubého (včetně nadtarifů). Profesoři dosáhli na průměr 60 098 korun, docenti 45 551 korun a odborní asistenti na 31 041 korun měsíčně.
Ale zprůměrovaná čísla nikdy neříkají vše: je zde rozdíl mezi jednotlivými obory, takže i když například profesor technické školy dosáhne klidně na stotisícové výplaty, docent humanitní fakulty vydělává něco pod třicet tisíc.
