„Rád bych pro ČESKOU POZICI i něco napsal, ale vadí mi u vás anonymní komentáře. Lidé ze školství je berou překvapivě vážně a s ohledem na typ vašich čtenářů je pročítají velmi pozorně; takřka na úrovni hlavního textu... Nebráním se kritice, diskusi, ovšem když nevím, s kým mám tu čest a za co bojuje, není to opravdová debata,“ řekl mi před časem člověk s profesurou. A navrhl hnedle řešení: odanonymizování registrovaných čtenářů.
Elektronická média řeší otázku vkládaných komentářů dnes a denně. Jak známo, do diskusí obecně přispívají nejen vzdělaní a slušní čtenáři, ale i pravá hovada, která by rychle vyřešila otázku etnických menšin, vědí, kam s politiky, a trumfují se též ve virtuálním „listování“ Slovníkem sprostých slov od K. J. Obrátila. Pamětihodnou superžumpu nabídl článek k úmrtí Václava Havla na Parlamentních listech, kde se anonymové z exprezidentova úmrtí radovali, jako by zlé sousedce konečně zemřel protivný kocour, nikoli člověk...
Co s tím? Některé servery problematické diskuse uzavírají úplně; standardem se stala role moderátora, respektive cenzora, který maže největší sprostoty. Server Aktuálně.cz provázal diskuse s facebookovým profilem (který ale může být i falešný), snahu o určitou regulaci komentářů s uváděním „celého jména“ právě spouští i zpravodajský portál iDnes.cz.
„Internet, přinejmenším jeho publicistická a zpravodajská část, to je něco jako město a diskuse pod články jsou kanály v hlubinách tohoto města. Je to přirovnání hrubé a drsné. To proto, že jako vydavatel nejstaršího čistě internetového deníku Neviditelný pes mám od dubna 1996 s diskusemi hodně zkušeností, prakticky všechny špatné,“ napsal v sobotních Lidových novinách spisovatel Ondřej Neff, který už jednou fóra vypnul a jindy spustil registrace. Kromě jiného si pak prý vyslechl, že „se stal fašistou“, neb čtenáře lustruje.
Ale nedalo mu to a hledá dál, jak bojovat s „trolly“ čili diskutérskými hulváty, jež urážkami a peprnými výrazy vytlačují z debat slušnější účastníky. „Nějakou regulaci zavádějí mnohá média. Týdeník Respekt používá systém Disqus, diskutovat mohou jen registrovaní přes e-mail, Facebook, Twitter a jiné služby. Respekt připustil, že mu počet diskusí klesl na polovinu, ale jak je to se čteností média neprozradil,“ píše Neff, podle něhož existuje ještě jedno řešení: diskuse zrušit úplně. „V papírových novinách taky nejsou,“ uvádí.
Co takhle vypnout všechno?
I k tomu už některé weby v USA sáhly. Třeba blog Instapundit a jiné. Krok je to jednoduchý, stačí říct programátorovi, ať diskuse vypne... a je to! Jenže: neztratíme tím něco důležitého a zásadního, co nás posouvá dále v mediálním diskurzu? Vždyť i my, sami žurnalisté, někdy potřebujeme utajit zdroj, aby neměl ze svého názoru problémy v zaměstnání nebo třeba i se zákonem. Z diskuse by pak, bohužel, zmizely i ony zajímavé tipy, nápady, ale i relevantní kritika vlastní práce, které si soudný novinář váží a snaží se díky ní pracovat lépe.
V případě uzavření diskusí by ČESKÁ POZICE přišla i o kultovní diskutéry typu JUDr. Marka Kaliny...Navíc bychom přišli – v případě ČESKÉ POZICE – o kultovní diskutéry typu věcí znalého Murdocha nebo též JUDr. Marka Kaliny, u něhož jsme trochu v podezření, že jsme si ho sami vymysleli a provozujeme ho jako diskusního provokatéra… Pod články o vědě by zmizely příspěvky nejen aktivního CtenareCP, ale i reálně podepsaných pánů Víta Pátka či Dalibora Štyse.
„Jsem pro konec anonymity. Kdo chce seriózně diskutovat, ať se podepíše a stojí si za svými názory. Ale ať se uvede jasnou identitou a třeba i s telefonním číslem,“ míní jeden z editorů, jehož jméno tu ovšem – provokativně – neuvedu.
Takže, co dál? Bez uvedení jména jsou všichni hrdinové; anonym sjede kohokoliv jako malého kluka, tam sekne, tu si přisadí. Lže. Nic neriskuje. Podepsat se pod text není úplně lehké, byť se to zdá jako maličkost, ale nese to i (právní) odpovědnost. Uzavřít rovnou celé diskuse mi přijde jako příliš radikální krok. Pokud bych měl volit, přimlouvám se za tříbení slušné diskuse, možná i reálná jména, ale... Ale. Ale. A teď babo, totiž diskutére, raď!
