Nemocnice ochromená sofistikovaným útokem hackera i teenagerka, jež sedla na lep sexuálnímu predátorovi, který se skrýval za falešným profilem vrstevnice. Svět kyberzločinu nezná hranic. Jak LN vyčetly z policejních statistik, počet trestných činů na internetu skokově narůstá. Zatímco v roce 2018 policie evidovala 6815 případů, loni jich už bylo 8417. Meziročně jde o nejdramatičtější nárůst – o 23 procent – za uplynulých devět let, kdy se tenti typ zločinu sleduje. Potvrzuje se tím trend, že mafie se stěhují z reálného do virtuálního prostředí. Kromě větší anonymity pro to mají ještě jeden dobrý důvod.
„Kybernetická trestná činnost se stala určitým servisem, nabízeným ze strany jednotlivců či organizovaných skupin, za poměrně nízkou cenu. Její páchání už neklade tak vysoké nároky na znalosti výpočetní techniky jako dříve,“ vysvětluje Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), jejíž součástí je sekce boje proti kybernetické kriminalitě.
Nelegální zisky
Nejčastěji používají zločinci internet k podvodům, zpravidla jde o různé fiktivní e-shopy. Modus operandi je vždy totožný – internetový obchod bleskově vznikne, posbírá od důvěřivých klientů zálohové platby za ještě nedodané zboží a následně zaniká. Nelegální zisky se okamžitě převádějí do ciziny a do virtuálních měn, aby se je nepodařilo vystopovat. Oficiální statistiky nicméně vykazují jednu podstatnou vadu. Zahrnují pouze případy, o kterých se policie dozví. Proto se předpokládá, že skutečně podvedených a zneužitých obětí kyberzločinců je podstatně více.
Téměř o třetinu meziročně narostlo například množství případů hackingu. Pod ním se skrývají útoky, při nichž pachatelé neoprávněně vniknou do počítačového systému oběti. „Nárůst je téměř přímo úměrný zvýšení nabídky různých druhů softwaru umožňujícího neoprávněný přístup do počítačových systémů a nosičů dat a nárůstu povědomí ze strany zločineckých uskupení o těchto možnostech,“ uvedl Jaroslav Ibehej, mluvčí NCOZ.
Internetový obchod bleskově vznikne, posbírá od důvěřivých klientů zálohové platby za ještě nedodané zboží a následně zaniká. Nelegální zisky se okamžitě převádějí do ciziny a do virtuálních měn, aby se je nepodařilo vystopovat. Oficiální statistiky nicméně vykazují jednu podstatnou vadu. Zahrnují pouze případy, o kterých se policie dozví. |
Naposledy loni v prosinci hackeři na jedenáct dní vyřadili IT systémy benešovské nemocnice, která je spádovým zařízením pro 120 tisíc lidí z širšího okolí. Rušily se plánované zákroky, akutní případy se převážely do jiných zařízení. Škoda podle vedení nemocnice nebude nižší než 50 milionů korun. Nebezpečný vir se do sítě přitom dostal snadno. Stačilo jedno kliknutí na důvěryhodně se tvářící fakturu přiloženou k e-mailu jednomu ze zaměstnanců. Infekce se rozšířila do všech systémů a zašifrovala soubory včetně zdravotnické dokumentace pacientů.
Útoku chyběla už jen koncovka v podobě žádosti o zaplacení výkupného za opětovné uvolnění zablokovaných dat. Finanční prospěch totiž bývá hlavní pohnutkou zločinců, kteří používají při hackerském útoku i takzvaný ransomware, škodlivý software, který může počítače a jejich data odstřihnout od uživatelů. Jednou z příčin, proč se zvyšuje objem útoků, souvisí podle expertů i s množstvím elektronických zařízení, která lidé používají.
„Určitě to souvisí s rozvojem technologií. Vidíte, jak každý drží v ruce chytrý telefon,“ upozorňuje Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti. Nejvíce jsou podle něho na internetu ohroženy děti a senioři. „Šmejdi se přesunuli do kyberprostoru. U dětí jde především o zneužívání sociálních sítí sexuálními predátory. To je největší hrozba,“ varoval Špidla. Zmínil také obří výnosy z kyberzločinu. „Co se týče zisků, nejvýnosnější je ilegální internetový obchod,“ dodal.
