Debata o plánu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) výrazně zvednout od roku 2020 minimální mzdu na polovinu mzdy průměrné z předchozího roku se protáhne minimálně do února 2019. Kýžená dohoda, k níž mělo dojít již v říjnu, stále naráží na výrazně rozdílné postoje jednotlivých členů tripartity (jednání zástupců státu, zaměstnavatelů a odborů – pozn. red.). „Úplný konsenzus je samozřejmě nemožný. Těžké je ale také najít i jen akceptovatelný kompromis,“ řekl LN mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Resort, který s plánem skokového nárůstu minimální mzdy přišel, navíc připouští, že by navrhovaná změna mohla ohrozit i pracovní místa ve státní sféře – zejména u lidí pracujících pro příspěvkové organizace, jež spadají pod ministerstvo kultury. Na úrovni minimální mzdy jsou zejména profese průvodců na státních hradech a zámcích, uvaděčky, šatnářky, dozory v expozicích galerií, vrátní, recepční či uklízeči.
Dopad na divadla, muzea a galerie
„Předpokládáme, že kvůli růstu minimální mzdy by se jednorázově v roce 2020 zvýšily mzdové náklady o 25 milionů korun, v dalších letech potom o pět až deset milionů korun ročně. A to podle dynamiky vývoje průměrné mzdy,“ řekla Petra Hrušová, mluvčí MPSV. Podle ní sice není 25 milionů korun zdánlivě významná částka, ale výši mezd státních organizací reguluje ministerstvo financí.
Navýšení minimální mzdy by znamenalo snížit průměrné platy výše zařazených zaměstnanců a dopad by pocítili i lidé, kteří pracují na dohodu. V konečném důsledku by tak podle Hrušové klesl počet průvodců či uvaděček a šatnářek v divadlech, muzeích a galeriích. |
„To znamená, že i když bychom chtěli náklady na mzdy navýšit, nemůžeme bez svolení ministerstva financí použít peníze na úhradu doplatku za minimální mzdu,“ řekla Hrušová. Mluvčí resortu přiznává, že by navýšení minimální mzdy znamenalo snížit průměrné platy výše zařazených zaměstnanců a dopad by pocítili i lidé, kteří pracují na dohodu. V konečném důsledku by tak podle Hrušové klesl počet průvodců či uvaděček a šatnářek v divadlech, muzeích a galeriích.
Dlouhodobě se proti navyšování minimální mzdy staví zaměstnavatelé. „Dnes jsme na 40 procentech průměrné hrubé mzdy a mluví se o 50 procentech. Až tam budeme, začne se řešit 60 procent? Takhle to nejde. Problém je, že nikdo nechce slyšet důsledky, jaké to může mít, až trhy neporostou. Zejména průmyslové firmy, které vyrábějí s nižší přidanou hodnotou, tedy subdodavatelé, již mají nižší marže, by museli více propouštět,“ varuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.
Chybí detailní analýza
„Mohu jen doufat, že ani vláda nebude s návrhem souhlasit. Je to nezodpovědné, kdy hrozí, že mzdové náklady podnikatelské sféry vzrostou v řádu tisíců korun na zaměstnance,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Podle zástupců zaměstnavatelů je problém i v tom, že nevzniklo hodnocení dopadů návrhů změn této legislativy, tedy takzvaná RIA. Lidsky řečeno, nebyla vypracována detailní analýza, jak nás všechny navrhovaná úprava legislativy ovlivní.
Podle zástupců zaměstnavatelů je problém i v tom, že nevzniklo hodnocení dopadů návrhů změn této legislativy. Lidsky řečeno, nebyla vypracována detailní analýza, jak nás všechny navrhovaná úprava legislativy ovlivní. |
„Materiál ministerstva práce obsahuje sice určitý rozbor dopadů, míra detailu ale úplně neodpovídá rozsahu a formátu RIA. Obecně ale soudíme, že RIA by měla být vypracována přinejmenším ke každému vládnímu návrhu novelizace. Existující systém povolených výjimek z povinnosti připravit ji bývá v praxi nadužíván,“ konstatoval Miroslav Diro. Podle odborů však zmíněná studie není třeba. „Nikdy se nedělala RIA k zákoníku práce. Dělat takovou analýzu na předmět právní povahy nedává smysl,“ tvrdí Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Výjimku přitom ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo od resortu spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády s podmínkou, že bude předložena podrobná důvodová zpráva k navrhovaným opatřením a jejich dopadům. Zatímco na tom, aby se minimální mzda valorizovala automaticky, panuje mezi zaměstnavateli i zástupci zaměstnanců víceméně shoda, problém je její výše. „Navrhovaných 50 procent je základ pro debatu,“ mírní však obavy Vít Samek.
Hledání přijatelného kompromisu
„Samozřejmě že zaměstnavatelé říkají, že je to strašně moc. Vezměte si ale, že to není polovina z průměrné mzdy v danou chvíli, ale 50 procent k průměrné mzdě předloňského roku. Jinými slovy, v době, kdy třeba proběhne jedno či dvě zvýšení mezd v rámci kolektivního vyjednávání, by to už nebylo 50 procent, protože průměrná mzda by v té chvíli byla už jiná. Jak ta debata proběhne, se teprve uvidí,“ dodává zástupce odborů.
Zaměstnavatelé i zástupci zaměstnanců říkají, že nyní je nutné najít přijatelný kompromis |
Zaměstnavatelé i zástupci zaměstnanců říkají, že nyní je nutné najít přijatelný kompromis. „Zdá se, že to směřuje k potřebě zavést valorizační mechanismus do zákona a jako referenční základnu využít hodnotu průměrné nominální mzdy v národním hospodářství. Hospodářská komora České republiky soudí, že by faktický poměr neměl přesáhnout 40 procent,“ řekl LN její mluvčí Miroslav Diro.
Právě v tom bude ale patrně ležet největší problém. „Už na jaře letošního roku se na tripartitě dohodl valorizační koeficient na úrovni 0,4, respektive 0,44 procenta průměrné mzdy. Vadí mi, že se to teď v návrhu posunulo na 0,5 procenta, což je jen populismus. Nejde vůbec o návrh ze světa reálné ekonomiky,“ vysvětluje stanovisko zaměstnavatelů Jaroslav Hanák.
