Právní bitva o bezpečnostní prověrku prezidentova kancléře Vratislava Mynáře potrvá v případě jeho aktivní obrany až několik let. Pokud by totiž ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil nepřehodnotil zamítavý verdikt svých podřízených a kancelář by nezískala možnost seznamovat se s přísně tajnými informacemi, zapojil by Mynář do celé věci pravděpodobně i přehlcené správní soudy.
Právě zde lze očekávat velké zdržení. „Jakmile by šla věc k soudu, počítá se řízení na roky,“ upozorňuje advokátka Petra Bielinová. A souhlasí s ní také další odborníci na správní právo. V současném postu může Mynář s trochou právní vynalézavosti vydržet až do konce prezidentského období Miloše Zemana. Ten zřejmě kancléři dopřeje čas a – jak lze dovozovat z výroků jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka pro ČT – počká až na verdikt posledního soudu. Mynář tak může působit na Hradě až do března 2018, a to klidně i bez prověrky.
Kancléřovu důvěryhodnost však významně ovlivní, že při soudním projednávání už bude rozhodnutí NBÚ pravomocné. Prakticky to znamená, že na Mynáře se nebude hledět jako na prověrkového „čekatele“, ale jako na člověka, který bezpečnostní prověrku nezískal. Neplatí žádný odklad nebo obdoba presumpce neviny. Nadále se proto kancléř nedostane k utajovaným informacím, což ho bude ve funkci značně limitovat.
Rozklad
Rozeberme si Mynářův obranný potenciál po pořádku. Kancléř si totiž nemůže vybrat jen některý z nabízených nástrojů a obrátit se například přímo na soud. Coby první krok musí zvolit takzvaný rozklad. Ten se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí o neudělení prověrky, a to opět k NBÚ. Mynář by v něm měl co nejpřesvědčivěji vylíčit, co se mu na dřívějším verdiktu nelíbí a proč mu vadí, že prověrku nedostal.
Kancléř Mynář by měl v rozkladu co nejpřesvědčivěji vylíčit, co se mu na dřívějším verdiktu nelíbí a proč mu vadí, že prověrku nedostal |
„Je věcí neúspěšného žadatele, jaké námitky zvolí. Zda bude napadat pouze nesprávný procesní postup, nebo i nesprávné posouzení a vady rozhodnutí,“ říká expert na správní právo Lukáš Potěšil z brněnské právnické fakulty. Bielinová však připomíná, že při koncipování rozkladu mohou vzniknout problémy kvůli „všudypřítomným“ utajovaným informacím.
Pokud totiž není prověrka vydána právě kvůli určité utajované informaci, odůvodnění verdiktu obsahuje pouze odkaz na podklady pro jeho vydání a stupeň utajení. „Rovněž úvahy, kterými se NBÚ řídil, jsou v odůvodnění uvedeny pouze v rozsahu, v němž nejsou utajovanými informacemi,“ připomíná advokátka. Kancléři proto nemusí být jasné, co by měl v rozhodnutí NBÚ napadnout.
Správní žaloba
Ať už se však vymezí proti čemukoli, kauza by se měla u NBÚ vyřešit rychle. Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, podle něhož se postupuje, totiž stanoví jasné lhůty. Ředitel NBÚ proto musí rozhodnout do tří měsíců od chvíle, kdy se mu rozklad dostane na stůl. Učiní tak na základě návrhu rozkladové komise – expertů na bezpečnostní otázky.
Pokud šéf Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil kancléři nevyhoví, může Vratislav Mynář podat během 30 dnů správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten už žádný termín na rozhodnutí nemá |
I zde jsou možné obstrukce. Nemohou však zabrat příliš mnoho času. Podle Potěšila je totiž možné, že rozklad nebude mít některé předepsané náležitosti a jejich následné doplňování rozhodování NBÚ protáhne. Rozklad tak může být zpočátku nedotažený i záměrně, právě ve snaze o získání dalších dnů či týdnů navíc. Taková strategie by ale neměla dlouhodobější efekt.
Podle Bielinové by mělo být o rozkladu jasno do konce ledna: „Ředitel NBÚ Dušan Navrátil může buď prvoinstanční rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, nebo rozhodnutí potvrdit. Důvodem pro zrušení rozhodnutí je skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo je z jiného důvodu nesprávné.“ Pokud Navrátil kancléři nevyhoví, může Vratislav Mynář podat během 30 dnů správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten už žádný termín na rozhodnutí nemá.
Vyřešení kauzy přitom pravděpodobně významně „zdrží“ právě toto justiční těleso. Jak připomíná Potěšil, jde totiž o nejvytíženější správní soud v České republice, což se negativně projevuje na délce řízení. „Jeho rozhodnutí lze očekávat v horizontu jednoho až dvou let,“ odhaduje Potěšil. A dodává: „Věci se projednávají a rozhodují podle pořadí, v jakém k soudu došly, tedy tato kauza by se rozhodovala, až by na ni přišla řada. V daném ohledu zde není předepsáno přednostní projednání.“
Kasační stížnost
Bielinová pak ještě upozorňuje na specifika řízení opět spojená s utajovanými informacemi. Platí například složitější pravidla pro výslechy, než bývá běžné u jiných soudů. Někteří svědci se musejí například poměrně složitě zprošťovat povinné mlčenlivosti. NBÚ přitom označuje okolnosti, u nichž není takové zproštění možné.
V případě nespokojenosti s dosavadním průběhem kauzy zbude ještě jedna možnost – obrátit se prostřednictvím takzvané kasační stížnosti do Brna k Nejvyššímu správnímu soudu |
Ani rozhodnutí pražského soudu však nemusí znamenat finále Mynářova sporu s NBÚ. V případě nespokojenosti s dosavadním průběhem kauzy totiž zbude ještě jedna možnost – obrátit se prostřednictvím takzvané kasační stížnosti do Brna k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Tento nástroj by navíc mohl využít nejen Mynář, ale i NBÚ. „Důvody pro podání kasační stížnosti jsou nastaveny poměrně široce a i v praxi bývá kasační stížnost podávána dost často. Čili není vyloučeno, že věc u NSS nakonec skončí,“ předpokládá Potěšil.
Rozhodování NSS by pak už nemělo trvat dlouho. Podle Potěšila končí řízení o kasační stížnosti většinou do několika měsíců.
