Současný stav českých lesů odpovídá známému přísloví: jak se do něj volá, tak se z něho ozývá. Lesy čelí v současné době největší kůrovcové kalamitě, k jaké kdy na českém území došlo. A nemůže za to jen počasí, ale i způsob hospodaření.
Podle zprávy, kterou v září předkládalo ministerstvo zemědělství vládě a kterou mají LN k dispozici, lze odhadovat, že letos by mohlo být napadeno až šest milionů metrů krychlových smrkového dříví. Tedy zhruba polovina ročního objemu jehličnatých těžeb v celé republice. Přímé ztráty z prodeje dřeva dosáhnou podle dokumentu nejméně tří miliard korun.
„Normální to v žádném případě není, odhady hovoří až o pěti milionech metrů krychlových napadené hmoty. To je rozsah, jaký nebyl doposud na území Česka nikdy zaznamenán, alespoň tedy ne v době, za niž jsou k dispozici podrobnější údaje. A to lze hovořit o sto, možná o sto padesáti letech,“ řekl LN Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Dodal, že celkový rozsah letošní kůrovcové kalamity bude znám až začátkem příštího roku.
Kůrovec je přemnožený zejména na severní Moravě a Slezsku, ve Zlínském kraji, Vysočině a Jihočeském kraji. Ani smrky ve zbytku republiky na tom ale nejsou nejlépe |
Kůrovec je přemnožený zejména na severní Moravě a Slezsku, ve Zlínském kraji, Vysočině a Jihočeském kraji. Ani smrky ve zbytku republiky na tom ale nejsou nejlépe. „Na části území došlo také ke zhoršení situace v kraji Středočeském a Pardubickém. Ve zbylých krajích je celkový stav nesrovnatelně lepší, nicméně ani zde není vše pod kontrolou a hrozbu vzniku kalamity není možné vyloučit,“ píše se v materiálu.
Příčin je podle odborníků víc. Jsou to třeba klimatické změny, se kterými souvisí dlouhodobé sucho a rostoucí teploty. Spolu s tím hraje roli také způsob hospodaření, kdy se ve velkém vysázel smrk i na místa, kde pro něj není přirozené prostředí. „Stav českých lesů je jeden z nejhorších ve střední Evropě. Máme převahu smrku, který je vysoce citlivý na negativní vlivy, není stabilní, protože nemá hluboké kořeny. Proto jsou vlny kalamit, větrné polomy nebo kůrovec. Průmysl si sám žádal smrk, protože se dobře zpracovává, nikdo nechce zpracovávat břízu,“ vysvětluje Petr Fabiánek z VÚLHM.
Spolu s kůrovcem začala úřadovat i václavka, houba, která parazituje na stromech a dále je oslabuje. Navíc ne všude se podle odborníků zasahuje proti kůrovci účinně a včas, a problém se tak šíří.
Spolu s kůrovcem začala úřadovat i václavka, houba, která parazituje na stromech a dále je oslabuje. |
Počet stromů zasažených kůrovcem byl špatný už v loňském roce. Letos se situace ještě zhoršila. Pro představu lze uvést příklad ze státního podniku Lesy ČR, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v tuzemsku. Loni evidoval podle vládního materiálu 2,44 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, letos by to podle odhadů mělo být 2,8 milionu.
„U ostatních vlastníků není situace v průměru příliš odlišná, u většiny kalamitou postižených takzvaných drobných vlastníků je pak zpravidla ještě mnohem horší,“ uvádí materiál. Situaci navíc zhoršila větrná bouře z letošního srpna i závěru října. Vítr poškodil další čtyři miliony kubíků dřeva. „Připočteme-li ještě předpokládané škody, způsobené všemi dalšími škodlivými činiteli, celková výše nahodilých těžeb za rok 2017 se může pravděpodobně blížit hodnotě 12 milionů metrů krychlových,“ vyčíslila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
Popadáno v Evropě
Množství poškozeného dříví je takového objemu, že se nestačí ani zpracovávat. Se stromy napadenými kůrovcem je přitom potřeba se vypořádat co nejrychleji, aby se škůdce dál nešířil. Problémy, a to nejen s kůrovcem, ale i s popadaným dřívím, mají také okolní státy. Ve střední Evropě je k přednostnímu vytěžení a prodeji podle posledních odhadů na 25 milionu kubíků dřeva. Pro popadané dřevo tak bude Česko hůř hledat odbytiště v zahraničí.
Státní podnik, stejně jako každý vlastník lesa, musí podle zákona kalamitní dříví zpracovávat přednostně. To platí i pro to napadené kůrovcem. |
„Jak srpnová, tak říjnová kalamita postihla do značné míry i okolní země, což v jednotném evropském trhu ovlivňuje zpětně i trh se dřívím v České republice. Tím spíše, že některé země přistoupily k podpoře vlastníků při likvidaci kalamity,“ sdělil LN Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství v Lesích ČR. Dodal, že je potřeba počítat s rizikem dalších škod, až v zimě napadne sníh.
Státní podnik, stejně jako každý vlastník lesa, musí podle zákona kalamitní dříví zpracovávat přednostně. To platí i pro to napadené kůrovcem. I proto od srpna zastavil kácení zdravých jehličnanů. Do konce října už to stihl u 2,5 milionu kubíků nezdravého dřeva. Lesy ČR zároveň přijaly pomocníky, kteří vyhledávají napadené a odumírající stromy.
Podnik také pracuje s takzvanými lapáky a lapači. Lapák je poražený strom, který se položí ke stromům napadeným kůrovcem, aby brouka nalákal. Těch letos Lesy použily 423 tisíc kubíků. Lapač je uzavřená schránka s umělým feromonem, která lýkožrouta navnadí dovnitř a nepustí ven. Na státních pozemcích jich je na 37 tisíc. „Tato zařízení odchytala miliardy brouků a zachránila tak další statisíce stromů před napadením,“ tvrdí Půlpán.
Nebezpečné vyhlídky
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) bude potřeba v českých lesích provést absolutní změnu hospodaření. To se týká především druhové skladby a její pestrosti. Ve středních a nižších polohách by měl být například smrk nahrazen listnáči nebo jedlemi. „Celkový vývoj je v řadě ohledů příznivý, podíl zastoupení listnatých dřevin roste, ale postupně a pomalu, je to běh na dlouhou trať,“ míní Liška z VÚLHM.
Podle něj není současná kalamita výsledkem náhlého zhoršení stavu, ale postupně narůstá již řadu let. K prudké eskalaci došlo především po roce 2015, který byl extrémně suchý. „V souvislosti se značným rozsahem polomů se do roku 2018 vytváří skutečně nesmírně velmi nebezpečná situace. Takzvané nahodilé těžby za rok 2017 budou činit 60 až 70 procent z celkového objemu těžby,“ dodává Liška.
