Ve stále větší míře vyvstávají pochybnosti o tom, zda jsou vůbec Francouzi schopni stavět nové bloky bez obřích dodatečných nákladů a časových průtahů. „Myslím, že jsou tu vážné otázky ohledně jejich technologie,“ uvedl zdroj z britského ministerstva financí podle citace listu Financial Times. Jak napsal tento deník, britské obavy zesílily v důsledku uniklé zprávě o nedostatcích chladicího systému pro nejnovější reaktor EPR (Evropský tlakovodní reaktor), který Areva chystá do francouzské elektrárny Flamanville.
Stejné reaktory ovšem Areva hodlá dodat také do britské elektrárny Hinkley Point, kde má být investorem další francouzská společnost Eléctricité de France (EDF). A reaktory EPR Francouzi nabízeli také pro Temelín.
Až moc špičkový
Sofistikovaný reaktor EPR s mnoha bezpečnostními prvky měl být podle Francouzů naprostou světovou špičkou. Jenže se také ukázalo, že je příliš složitý, což vede právě ke zvyšování nákladů a časovým průtahům.
Zatímco o potížích při stavbě EPR ve Flamanville a finském Olkiluoto se ví už delší dobu, velkou pozornost vzbuzoval chystaný projekt Hinkley Point ve Velké Británii |
Francouzský regulátor už dříve upozornil také na nadměrné množství uhlíku v reaktorové nádobě EPR. A právě stavba nového, třetího bloku ve Flamanville už nabrala pětileté zpoždění. Ještě horší je z tohoto pohledu situace ve finském Olkiluotu, kde navíc Areva vede spor s tamním investorem TVO o miliardy eur kvůli škodám způsobeným problémy při stavbě a rostoucím nákladům.
Zatímco o potížích při stavbě EPR ve Flamanville a finském Olkiluoto se ví už delší dobu, velkou pozornost vzbuzoval chystaný projekt Hinkley Point ve Velké Británii. Ten měl v mnoha ohledech ukázat cestu do budoucnosti celé evropské – a také české – jaderné energetice. Mimo jiné proto, že tady má být poprvé uplatněn model garantovaných cen, takzvaný Contract for Difference, podle britského vzoru. Zajímavé mělo být i financování celé akce – Francouzi chtěli získat jako spoluinvestory Číňany. Areva navíc v Hinkley Point mohla doložit svůj argument, že už se z projektů ve Flamanville a Olkiluotu náležitě poučila.
Jenže podle zdrojů britských médií by se teď londýnští činitelé vůbec nezlobili, kdyby se projekt vůbec nerealizoval. Už nyní čelí kritice, že při jednáních s Francouzi přistoupili na příliš štědré garance. Britští odboráři se zase zlobí, že EDF odložila přípravné práce na projektu.
Reparát? Spíš ne
A důvěru vůči francouzským firmám pak neposilují ani zprávy, že minimálně část byznysu Arevy by měla kvůli potížím této dodavatelské společnosti pohltit přímo sesterská EDF. V obou případech jde o podniky většinově ovládané státem, přesto je kolem konkrétních podmínek takové transakce velká tahanice.
EDF byla dokonce favoritem, když se ČEZ začal před více než třemi lety ohlížet nejenom po dodavateli technologie, ale také po finančním partnerovi pro stavbu nových bloků |
Zprávy ze zahraničí tak výrazně zpochybňují předpoklad, že by Francouzi mohli složit český „reparát“ v budoucím tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně – pokud tedy představitelé vládní koalice splní slib a takové výběrové řízení vyhlásí. Z tohoto pohledu je vcelku pravděpodobné, že se bude opakovat historie a skutečnými soupeři o stamiliardovou jadernou zakázku ČEZ se stejně jako minule stanou americký Westinghouse a ruský Rosatom, i když teoreticky jsou ve hře také Korejci a Číňané.
Roli ousidera tady přitom Francouzi rozhodně neměli odjakživa. EDF byla dokonce favoritem, když se ČEZ začal před více než třemi lety ohlížet nejenom po dodavateli technologie, ale také po finančním partnerovi pro stavbu nových bloků. Zatímco Areva v té době o sobě dávala v Česku ještě jakžtakž vědět, informační politika EDF se zde vyznačovala mimořádnou pasivitou. Naděje, že kromě americké, ruské či asijské perspektivy pro české jádro tu existuje také nějaké čistě „evropské řešení“, zatím postupně vyhasíná. Faktem je, že Finové se v případě další elektrárny Hanhikivi rozhodli pro spolupráci s Rosatomem...
