Pondělí 22. července 2024, svátek má Magdaléna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Sedmdesát pět let od okupace: Byl 15. březen nevyhnutelný?

  8:48

Co by se stalo, kdyby nacistické Německo 15. března 1939 neokupovalo Československo? Je to sice málo pravděpodobné, ale přesto...

Okupační vojska na Karlově mostě v Praze 15. března 1939. foto: © ČTKČeská pozice

Co by se stalo, kdyby nacistické Německo 15. března 1939 neokupovalo Československo? Je to sice málo pravděpodobné, ale přesto: Jaká byla alternativa? V den 75. výročí události se zamýšlí Roman Joch.

Adolf Hitler samostatný československý stát v žádných hranicích neuznával. Jako stoupenec pangermanismu chtěl, aby se celá rakouská část Rakouska-Uherska včetně Zemí Koruny české stala součástí Velkoněmecké říše. A když jsme na podzim 1938 ustoupili bez boje, bylo jen otázkou času, kdy okupuje „Rest-Tschechai“.

Krátkozrakost Edvarda Beneše

Chyba se stala už dříve – nikoli až v Mnichově, ale mnohem dříve. Zahraniční i vnitřní politika první republiky trpěla protikatolickým, protiaristokratickým a protihabsburským předsudkem. Ještě v roce 1934 považovala československá diplomacie za hlavní ohrožení svého státu nikoli Německo, nýbrž restauraci Habsburků ve střední Evropě.

Benešovo „raději Hitler ve Vídni než Otto v Hofburgu“ bylo neuvěřitelně krátkozraké a iracionálníKdyž si s ní pohrával Engelbert Dollfuss, rakouský kancléř v letech 1932 až 1934, tehdejší československý ministr zahraničí tajně jednal s tehdejším německým kancléřem o společném zásahu v Rakousku, aby této restauraci zabránili. Ministr zahraničí ČSR se jmenoval Edvard Beneš a kancléř Německa Adolf Hitler. Jejich jednání později zveřejnil československý velvyslanec v Paříži Štefan Osuský.

Benešovo „raději Hitler ve Vídni než Otto v Hofburgu“ bylo neuvěřitelně krátkozraké a iracionální. Po anšlusu Rakouska 12. března 1938 už Československo nebylo obranyschopné. Takže hypoteticky, kdyby nás Německo přesně před 75 lety neobsadilo, co by dělalo dál? Obsadilo by nás později – nejpozději po paktu Molotov-Ribbentrop v létě 1939.

Jiné znění otázky

Otázka však může znít jinak: Co jsme my, po Mnichovu okleštěné Česko-Slovensko (druhá republika), měli dělat, kdyby nás v březnu 1939 Německo neobsadilo?

Co jsme my, po Mnichovu okleštěné Česko-Slovensko, měli dělat, kdyby nás v březnu 1939 Německo neobsadilo?Spolknout českou namyšlenost a vstoupit do konfederace vedené Polskem. Akceptovat polskou hegemonii ve střední Evropě a vytvořit tříčlennou konfederaci Polsko-Česko-Slovensko. Kdyby se k ní přidalo i Maďarsko, tím lépe. Každopádně však uznat vedoucí roli Polska v novém státním útvaru.

To jediné nám v dané situaci skýtalo šanci autonomního přežití mimo pohlcení nacistickou Velkoněmeckou říší. Nakonec by nám to asi nepomohlo, neboť po paktu Molotov-Ribbentrop by nás nacisté a sovětští komunisté nejspíše rozdrtili. Alespoň bychom se však nenechali okupovat bez boje.

  • Tento text vyšel v příloze Česká pozice sobotního vydání deníku Lidové noviny.

V prvním tištěném vydání České pozice dále naleznete:

  • Pátrání po stopách bankéře Camilluse Braxatora, jež vedou například ke kauze MUS.
  • Analýzu na téma, zda Ukrajina může obnovit jaderný arzenál.
  • Pozadí daňové aféry manažera Bayernu Mnichov Uliho Hoeneße.
  • Zamyšlení sochaře Kurta Gebauera nad budoucností českého národa.

Od 15. března bude tištěná verze České pozice vycházet v sobotních LN pravidelně.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!