130 let
Okupační vojska na Karlově mostě v Praze 15. března 1939.

Okupační vojska na Karlově mostě v Praze 15. března 1939. | foto: © ČTKČeská pozice

Sedmdesát pět let od okupace: Byl 15. březen nevyhnutelný?

  •   8:48

Co by se stalo, kdyby nacistické Německo 15. března 1939 neokupovalo Československo? Je to sice málo pravděpodobné, ale přesto...

Co by se stalo, kdyby nacistické Německo 15. března 1939 neokupovalo Československo? Je to sice málo pravděpodobné, ale přesto: Jaká byla alternativa? V den 75. výročí události se zamýšlí Roman Joch.

Adolf Hitler samostatný československý stát v žádných hranicích neuznával. Jako stoupenec pangermanismu chtěl, aby se celá rakouská část Rakouska-Uherska včetně Zemí Koruny české stala součástí Velkoněmecké říše. A když jsme na podzim 1938 ustoupili bez boje, bylo jen otázkou času, kdy okupuje „Rest-Tschechai“.

Krátkozrakost Edvarda Beneše

Chyba se stala už dříve – nikoli až v Mnichově, ale mnohem dříve. Zahraniční i vnitřní politika první republiky trpěla protikatolickým, protiaristokratickým a protihabsburským předsudkem. Ještě v roce 1934 považovala československá diplomacie za hlavní ohrožení svého státu nikoli Německo, nýbrž restauraci Habsburků ve střední Evropě.

Benešovo „raději Hitler ve Vídni než Otto v Hofburgu“ bylo neuvěřitelně krátkozraké a iracionálníKdyž si s ní pohrával Engelbert Dollfuss, rakouský kancléř v letech 1932 až 1934, tehdejší československý ministr zahraničí tajně jednal s tehdejším německým kancléřem o společném zásahu v Rakousku, aby této restauraci zabránili. Ministr zahraničí ČSR se jmenoval Edvard Beneš a kancléř Německa Adolf Hitler. Jejich jednání později zveřejnil československý velvyslanec v Paříži Štefan Osuský.

Benešovo „raději Hitler ve Vídni než Otto v Hofburgu“ bylo neuvěřitelně krátkozraké a iracionální. Po anšlusu Rakouska 12. března 1938 už Československo nebylo obranyschopné. Takže hypoteticky, kdyby nás Německo přesně před 75 lety neobsadilo, co by dělalo dál? Obsadilo by nás později – nejpozději po paktu Molotov-Ribbentrop v létě 1939.

Jiné znění otázky

Otázka však může znít jinak: Co jsme my, po Mnichovu okleštěné Česko-Slovensko (druhá republika), měli dělat, kdyby nás v březnu 1939 Německo neobsadilo?

Co jsme my, po Mnichovu okleštěné Česko-Slovensko, měli dělat, kdyby nás v březnu 1939 Německo neobsadilo?Spolknout českou namyšlenost a vstoupit do konfederace vedené Polskem. Akceptovat polskou hegemonii ve střední Evropě a vytvořit tříčlennou konfederaci Polsko-Česko-Slovensko. Kdyby se k ní přidalo i Maďarsko, tím lépe. Každopádně však uznat vedoucí roli Polska v novém státním útvaru.

To jediné nám v dané situaci skýtalo šanci autonomního přežití mimo pohlcení nacistickou Velkoněmeckou říší. Nakonec by nám to asi nepomohlo, neboť po paktu Molotov-Ribbentrop by nás nacisté a sovětští komunisté nejspíše rozdrtili. Alespoň bychom se však nenechali okupovat bez boje.

  • Tento text vyšel v příloze Česká pozice sobotního vydání deníku Lidové noviny.

V prvním tištěném vydání České pozice dále naleznete:

  • Pátrání po stopách bankéře Camilluse Braxatora, jež vedou například ke kauze MUS.
  • Analýzu na téma, zda Ukrajina může obnovit jaderný arzenál.
  • Pozadí daňové aféry manažera Bayernu Mnichov Uliho Hoeneße.
  • Zamyšlení sochaře Kurta Gebauera nad budoucností českého národa.

Od 15. března bude tištěná verze České pozice vycházet v sobotních LN pravidelně.

Autor: Roman Joch
  • Vybrali jsme pro Vás