Nejvyšší státní žalobce Pavel Zeman v rozhovoru mimo jiné říká: „Obsah reformy stále neznám. A nic jsem se nedozvěděl ani na Bezpečnostní radě státu. Adresoval jsem dopis policejnímu prezidentovi, kde jedním z bodů bylo to, že mi ji představí, tak předpokládám, že tak učiní. Pokyn policejního prezidenta, který se týká trestního řízení, ale bývá zpravidla poměrně dost obsáhlý. Kupříkladu pokyn, který se týká působnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), je velmi obsáhlý.“
LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte na podpis reformy v takové podobě, v jaké jste měl možnost se s ní seznámit?
ZEMAN: No, seznámit... Obsah reformy stále neznám. A nic jsem se nedozvěděl ani na Bezpečnostní radě státu. Adresoval jsem dopis policejnímu prezidentovi, kde jedním z bodů bylo to, že mi ji představí, tak předpokládám, že tak učiní.
Od začátku deklaruji, že de iure je reorganizace celorepublikových útvarů policie ve sdílené kompetenci policejního prezidenta a ministra vnitra |
K podpisu mohu říct jednu věc. Od začátku deklaruji, že de iure je reorganizace celorepublikových útvarů policie ve sdílené kompetenci policejního prezidenta a ministra vnitra. Stejně tak mají ve sdílené kompetenci odpovědnost, že to bude probíhat dobře.
LIDOVÉ NOVINY: Je podle vás správné, jak to probíhá doteď?
ZEMAN: Nevím. Já potřebuji vědět, jak to bude probíhat, až se reorganizace rozběhne.
LIDOVÉ NOVINY: Ministr vnitra Milan Chovanec ale uvedl, že to musel podepsat nyní, aby se reorganizace vůbec mohla rozběhnout. Takže nyní něco probíhá, a vy nevíte, co se děje?
ZEMAN: Jak říkám – obsah reformy stále neznám. Předpokládám, že mi bude představena. Je to jeden z bodů dopisu, který jsem zaslal předevčírem policejnímu prezidentovi.
LIDOVÉ NOVINY: Jaké ujištění chcete po policejním prezidentovi? Podle informací LN jste předložil třináct konkrétních podmínek.
ZEMAN: Nejvíc mě zajímá, co jsem mu napsal, všech těch 13 bodů, o kterých jste slyšel. Důležité jsou všechny, jinak bych je do toho dopisu nepsal.
LIDOVÉ NOVINY: Ministr Chovanec zopakoval ujištění policii, vám i státním zástupcům, že všechna vyšetřování budou pokračovat u stejných vyšetřovatelů a budou k tomu interní pokyny policejního prezidenta. To by vás uspokojilo?
Nejvíc mě zajímá, co jsem mu napsal, všech těch 13 bodů, o kterých jste slyšel. Důležité jsou všechny, jinak bych je do toho dopisu nepsal. |
ZEMAN: Bude-li to tak, bude to v pořádku.
LIDOVÉ NOVINY: Je reálné stihnout to do ohlášeného termínu 1. srpna?
ZEMAN: To já skutečně nevím. Není to jen o předložení normativních aktů řízení. Dohodli jsme se, že nám tyto dokumenty budou předloženy, námi budou připomínkovány a připomínky budou vypořádány. A to vše se musí stihnout do 1. srpna.
LIDOVÉ NOVINY: Jak složitý bývá pokyn policejního prezidenta?
ZEMAN: Záleží samozřejmě na tom, čeho se to týká. Některý může být krátký, jiný obsáhlejší. Pokyn policejního prezidenta, který se týká trestního řízení, ale bývá zpravidla poměrně dost obsáhlý. Kupříkladu pokyn, který se týká působnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), je velmi obsáhlý.
LIDOVÉ NOVINY: Z úst bývalých policejních prezidentů zaznělo, že reorganizace se odehrávaly i v minulosti...
ZEMAN: Jsem rád, že alespoň bývalí policejní prezidenti mají k dispozici tuto koncepci. Já ji nemám.
LIDOVÉ NOVINY: Oni ji zřejmě také neměli, spíše vyjádřili podporu sloučení ÚOOZ a ÚOKFK...
Dohodli jsme se, že nám dokumenty budou předloženy, námi budou připomínkovány a připomínky budou vypořádány. A to vše se musí stihnout do 1. srpna. |
ZEMAN: Nebudu komentovat jejich myšlenky. To se musíte zeptat jich. O sloučení a nějaké koncentraci se pochopitelně uvažuje dlouhodobě. Ale dlouhodobě se to také z různých příčin v minulosti odmítalo. Vždy k tomu ale bylo přizváno státní zastupitelství.
LIDOVÉ NOVINY: To se tentokrát nestalo?
ZEMAN: Já na to stále čekám.
LIDOVÉ NOVINY: Cítíte se obejit?
ZEMAN: Předpokládám, že policejní prezident, jak včera (15. června – pozn. red.) deklaroval, splní, o co jsem ho žádal. Pokud se mu to podaří, může to být v pořádku.
LIDOVÉ NOVINY: A jak byste zareagoval, pokud by to nesplnil?
ZEMAN: Nepřipouštím si, že by to nesplnil, protože pan policejní prezident řekl, že to splní.
LIDOVÉ NOVINY: O jakých způsobech slučování se v minulosti hovořilo?
V minulosti existovala varianta zřízení Národního kriminálního úřadu. Vznikla k tomu pracovní skupina, ve které seděli státní zástupci. Později to ale bylo odmítnuto. |
ZEMAN: Těch plánů byla spousta. Nehovořilo se o jediné možnosti. V minulosti existovala varianta zřízení Národního kriminálního úřadu. Vznikla k tomu pracovní skupina, ve které seděli státní zástupci. Později to ale bylo odmítnuto.Jednak z důvodu finančního, jednak kvůli obavě, že by se příliš mnoho informací koncentrovalo na jednom místě.
Jinou možností bylo, že by se ÚOKFK vzal a nějakým způsobem sloučil s ÚOOZ. To také nedopadlo. To znamená, že variant bylo na stole opravdu mnoho.
LIDOVÉ NOVINY: Jak moc považujete za pravděpodobné, že se podaří zapracovat vaše požadavky, a ještě je nechat připomínkovat, a to za šest týdnů?
ZEMAN: Předpokládám, že Policejní prezidium do toho nejde po hlavě, že to už má zpracované. Takže je to otázka několika dnů. Předevčírem (14. června – pozn. red.) jsme se domluvili, že se tak stane nejpozději do konce června. Jsem schopen během června poskytnout k dokumentům věcné připomínky, budou-li třeba. Pak už závisí na vůli obou stran, přičemž z mé strany je vůle bavit se v odborné rovině, abychom případné připomínky vypořádali.
LIDOVÉ NOVINY: Jak reálný je tedy termín startu reformy k 1. srpnu?
Jsem schopen během června poskytnout k dokumentům věcné připomínky, budou-li třeba |
ZEMAN: Pokud potřebuje Policejní prezidium ke spuštění reformy další organizační kroky, je to na jejich straně. O tom já nic nevím. To musejí mít sami naplánované tak, aby to všechno stihli. Jestli odložili reformu o měsíc, předpokládám, že to do konce července stihnou.
LIDOVÉ NOVINY: Policejní prezident odkazoval na příklad Slovenska, kde centralizovaný policejní úřad existuje. Jak dobře to u sousedů funguje?
ZEMAN: Omlouvám se, ale k tomu nemám zpracovanou srovnávací studii. Otevřeně říkám, že se k tomu nedokážu fundovaně vyjádřit.
LIDOVÉ NOVINY: Co jste si říkal po obsáhlé tiskové konferenci, na níž včera ministr vnitra Milan Chovanec spolu s policejními veliteli reformu obhajoval? Několikrát se přitom zaštiťoval vaším jménem.
ZEMAN: Já jsem to neviděl...
LIDOVÉ NOVINY: A jak dopadlo vaše setkání s prezidentem Milošem Zemanem?
ZEMAN: Informoval jsem ho o nastalé situaci. Dohodli jsme se, že je nutné vést debatu v odborné rovině.
Sporná policejní reforma1. Proč vznikla politická krize Policejní prezident Tomáš Tuhý ve středu 8. června představil návrh změn, v důsledku kterých se má sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Jenže proti tomuto plánu se ohradili tři nejvýše postavení žalobci v zemi – mají za to, že plán negativně ovlivní trestní řízení. Spor se přetavil do politické přestřelky mezi ministrem vnitra Milanem Chovancem a vicepremiérem (a majitelem LN) Andrejem Babišem (ANO), jehož firmu Agrotec mimochodem vyšetřuje právě ÚOOZ. Ministr financí Babiš tvrdí, že jde o faktickou likvidaci protimafiánské jednotky, jejímž skutečným cílem je zbavit se ředitele ÚOOZ Šlachty. Ministr Chovanec – stejně jako premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) – změny v policii podporuje. Podle něho ANO politizuje policii. Před tím varoval i šéf lidovců Pavel Bělobrádek. 2. Co reforma policie přinese Podle představ policejního šéfa Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho měla od 1. července vzniknout Národní centrála proti organizovanému zločinu. V ní se má spojit protimafiánská a protikorupční policie. V centrále by mělo pracovat přes 900 detektivů. Změny jsou prý nutné vzhledem k rivalitě obou útvarů, které pracují na obdobných kauzách, a tudíž nerespektují rozdělení kompetencí. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v dopisu premiéru Sobotkovi vyjádřil obavy z důsledků této reformy: „Sloučení obou útvarů povede ke snížení kvality práce, k průtahům, rozmělnění odpovědnosti, či dokonce k nemožnosti vyšetřovat některé složité věci.“ Po skončení zasedání Bezpečnostní rady státu ve středu 15. června nicméně Zeman oznámil, že vedení policie nyní vezme připomínky žalobců v úvahu. „Vymezil jsem tam několik důležitých věcí, zejména organizační strukturu, která nám zatím není známa, ale musí být známa, vztahy nadřízenosti a podřízenosti a odpovědnost lidí v rámci struktury,“ sdělil Zeman novinářům. 3. Co bude dál se Šlachtou Proti reformě se postavilo vedení protimafiánské jednotky. Ředitel Šlachta si na protest dokonce po 25 letech služby u policie podal žádost o odchod do civilu. Vadí mu, že s ním chystané změny nikdo nekonzultoval. Formálně si však tento krok může ještě do konce měsíce rozmyslet. 4. Vypadne někdo z vlády, nebo od policie? Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) proti reformě protestuje podobně jako žalobci. Pokud změny projdou, je připraven rezignovat, uvedl. Podle Babiše by však měl odstoupit naopak ministr vnitra Chovanec, pokud se pod chystanou koncepci podepíše. A mezi koaličními poslanci padají návrhy na odchod policejního prezidenta Tuhého a jeho náměstka Laubeho, který návrh na slučování klíčových policejních složek připravil. 5. Co sleduje prezident Miloš Zeman Ozval se i prezident Miloš Zeman. Kritizuje vznik jedné policejní složky pro boj s organizovaným zločinem. Sešel se s policejním šéfem Tuhým i s ministry Chovancem a Babišem. A plánuje další jednání. Nenaznačil však, že by chtěl do sporu aktivně vstoupit. Naopak vyzval, aby strany vládní koalice udržely kabinet až do sněmovních voleb v příštím roce. Patrně se ovšem bude snažit krizi přetavit ve vlastní politický kapitál. 6. Co mají olomoučtí vrchní žalobci na policejní šéfy Zásadní otázkou je, co přesně chtěli znát žalobci Pavel Komár a Petr Šereda od policejních šéfů Tuhého a Laubeho během jejich podání vysvětlení v pondělí 13. června. To se mělo údajně týkat dvou kauz – Nagygate a případu policejní chobotnice Vidkun. „Neexistuje žádná reorganizace policie,“ prohlásil ministr spravedlnosti Pelikán. „Policejní prezident nemá moji důvěru,“ přisadil si Andrej Babiš. |
Třináct podmínekPochybnosti státních zástupců, kteří se ozvali proti nápadu vedení policie na sloučení protimafiánské a protikorupční policie, trvají. Neuklidnila je ani osmistránková informace, která se jim dostala do rukou těsně před zasedáním Bezpečnostní rady státu (BRS), které se kromě šéfžalobce Pavla Zemana zúčastnila také Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan. V rozjitřené atmosféře plné dohadů vyzval podle informací LN nejvyšší státní zástupce ke zklidnění. Podle něho může mít reforma smysl, pokud policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho tým zahrnou do příprav představy žalobců. Seznámení s vizí Nejdůležitější podle Zemana je, aby ho policejní šéfové podrobně seznámili s vizí, o níž se sice hovoří, ale nejvyšší státní zastupitelství dosud nedostalo písemný dokument, který by definoval, jak bude takzvaná Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem vlastně vypadat. Za další je také nezbytné, aby vedení policie představilo závazný pokyn, který určí zaměření jednotlivých sekcí centrály. Podle představ hlavního architekta navrhovaných změn Zdeňka Laubeho, náměstka policejního prezidenta, mají vzniknout čtyři sekce – pro organizovaný zločin, kyberzločin, terorismus a pro boj s korupcí a závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou. Přesný popis, co budou mít zmíněné sekce na starosti, však není dodnes znám. Navzdory tomu měla reforma odstartovat už 1. července. Po jednání BRS se start odložil o měsíc. Na 250 policistů protimafiánské jednotky se však plánu brání. „Jako jediné východisko z této kritické situace spatřujeme zastavení těchto neuvážených, nesystémových a především nevratných kroků,“ uvedli v prohlášení, které předali ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), jenž změny navržené prezidentem Tuhým podepsal. Rozdělení odpovědností Další stěžejní výhrada Pavla Zemana se týkala rozdělení odpovědností v rámci nově budované centrály. Stále není jasné, jaká by byla hierarchie v rámci nového úřadu a kdo by měl za co odpovídat. To je přitom pro žalobce velmi důležité, neboť s nadřízenými detektivů musejí řešit například stížnosti na práci policistů. V praxi se může stát, že detektiv například neuposlechne pokyn dozorového státního zástupce v konkrétní kauze. Proto se podle šéfžalobce musí v návrhu pokynu policejního prezidenta, kterým se fakticky řídí práce nejen celorepublikových útvarů, tato specifikace objevit. Přesná definice rolí je důležitá také kvůli sporům, které mohou vznikat při přetahování jednotlivých složek o to, kdo bude vyšetřovat konkrétní věci. V nové struktuře se počítá se vznikem zvláštní sekce pro terorismus a pro boj s organizovaným zločinem. V současnosti se díky imigrační vlně do EU skrytě dostávají teroristé z konfliktních zón na Blízkém východě, a to prostřednictvím organizovaných převaděčů a za pomoci padělaných dokumentů. Až dosud spadala problematika terorismu i padělání do kompetence Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Nově by se však mohly o zmíněný příklad přetahovat dvě sekce. Podmínkou úspěšné reformy je proto podle žalobců i vyjasnění, kdo bude rozhodovat podobné kompetenční spory. Akceptace připomínek V interních aktech řízení policejního prezidenta musí být zakotvena garance, že se nebudou měnit zpracovatelé již rozběhnutých kauz. Těch mají mimochodem oba útvary momentálně více než čtyři sta. Některé z nich se týkají obviněných, kteří jsou ve vazbě, proto je nezbytné přesně vědět, že nenastanou neočekávané změny detektivů. Pokud by se totiž měnili vyšetřovatelé v kauzách, mohlo by to už jen s ohledem na nastudování daného případu ovlivnit celkový výsledek trestního řízení. Měl by za tím účelem vzniknout přehled kauz a jejich současných zpracovatelů. A žalobce zajímají i zdánlivě okrajové záležitosti, jako je způsob značení trestních spisů. Ve skutečnosti jde o nezanedbatelný detail. Obávají se rizika úniku citlivých informací ze spisů. Ty jsou vedeny v takzvaném elektronickém trestním řízení. Zatímco příslušníci ÚOOZ uvádějí v elektronických databázích pouze obecné informace, z nichž není možné zjistit detaily případu, na ÚOKFK existuje praxe, při níž se v elektronické podobě eviduje mnohem podrobnější přehled. Nejvyšší státní zástupce Zeman po policejním prezidentovi požaduje, aby zajistil v interních pokynech i to, že žalobci budou mít poslední slovo při výběru detektivů ve vyšetřovacích týmech, že budou respektovat jejich pokyny a že si mohou vymínit, aby o obzvlášť citlivých věcech věděl u policie jen vyšetřovatel. Vedení policie i ministr vnitra slíbili, že budou Zemanovy připomínky akceptovat. „Zapracujeme veškeré požadavky státních zástupců,“ prohlásil Chovanec. |
