Šlachtagate: Důvody reorganizace policie zůstávají nejasné

Závěr, s nímž přišla sedmičlenná sněmovní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci, byl jednoznačný. Nic z podezřelých motivů policejních změn, při kterých byl rozprášen protimafiánský útvar, se neprokázalo. Robert Šlachta se zachoval neprofesionálně stejně jako státní zástupci, kteří bleskové šachy kritizovali. Policejní reorganizace byla plně v kompetenci policejních šéfů a ministra vnitra. Policejní prezident Tomáš Tuhý byl osočen z brutálního úniku informací neprávem. Dopady do živých kauz nezjištěny.

Jenže na klíčové otázky, kvůli kterým loni v létě sněmovní vyšetřovací komise vznikla, veřejnost nezná odpovědi ani dnes. Komisaři na ně odpověď buď nenašli, anebo se jim vyhnuli. Ve hře je přitom důvěra v policii a efektivní fungování trestní justice. Jinými slovy, že zločince justice polapí bez ohledu na jeho stranickou knížku, majetek a společenské postavení. S odstupem tří týdnů se LN pokusily závěrečnou zprávu poslanců podrobněji rozebrat.

1. Proč byly protikorupční a protimafiánská policie bleskově sloučené?

Nezjištěno. Komise navzdory výslechům desítek svědků a tisíce shromážděných dokumentů nedokázala říct, proč se celý humbuk okolo reorganizace rozjel. A to téměř ve vražedném tempu. Referátník s reorganizací vznikl v polovině května 2016 a už po dvou týdnech byl připraven k podpisu u ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD).

Komisaři přitom konstatovali, že návrhy na sloučení policejních útvarů sice v minulosti existovaly, ani jeden však nevznikl v éře policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka pro kriminálku Zdeňka Laubeho. U toho bychom se měli zastavit. Nic z minulých vyjádření Tuhého totiž nenasvědčovalo, že by chtěl na historické debaty navázat.

„Policie ČR má za sebou dost reorganizací a tato struktura je obecně shledávána jako vhodná. Není třeba riskovat destabilizaci další reorganizací, namísto toho je nezbytné vyjasnit role prvků této organizační struktury a dát jim potřebný obsah,“ napsal Tuhý do svého projektu, s nímž v roce 2014 vyhrál výběrové řízení na policejního šéfa. Obdobně reagoval v rozhovoru s LN, v němž dotaz na slučování celorepublikových útvarů zazněl. „Nemyslím si, že by bylo vhodné vytvořit národní kriminální úřad, v němž by se soustředily celorepublikové útvary,“ tvrdil Tuhý v dubnu 2014.

O dva roky později sloučení obhajoval. Až do poslední chvíle ale zásadní změnu tajil jak před státními zástupci, tak poslanci výboru pro bezpečnost. Zdrcující jsou pak výhrady k chybějícím analýzám, proč by mělo sloučení vést k efektivnější práci policie. „Zástupci policejního prezidia neměli v souvislosti s návrhem organizační změny zpracovány žádné aktuální a podrobné analýzy nebo statistiky, které by podporovaly jimi prezentované důvody,“ uvedla zpráva vyšetřovací komise.

2. Šlo o to, dostat se k citlivým informacím?

Asi ano. Poslanci usoudili, že organizační změna zřejmě proběhla s cílem „mít sjednocený přehled o probíhajících trestních řízeních“. Opět slovy laika – Šlachta nahoru nehlásil, na kom jeho lidé právě pracují, což se mělo změnit. S ohledem na citlivost případů se Šlachtovi není co divit. Rukama jeho lidí procházel i spis na šéfa odboru korupce sousední protikorupční jednotky Radka Holuba či vlivnou městskou žalobkyni Dagmar Máchovou. Shodou okolností den po zatýkání v této kauze Beretta v květnu 2016 se Šlachta o přípravách policejní reorganizace dozvěděl.

Při zkoumání podrobností, jak systém sdílení informací u policie funguje, narazili poslanci na alarmující zjištění. Nejsou pro to pravidla. Právě tuto skutečnost kritizují státní zástupci dlouhodobě. Obávají se vyzrazení detailů z citlivých kauz.

„Tuto obavu by zřejmě bylo možné rozptýlit, pokud by existoval jednoznačně nastavený systém sdílení informací z trestních řízení v rámci struktury Policie ČR, např. formou interního aktu řízení, neboť lze souhlasit s tím, že čím větší okruh osob je seznámen s určitou informací, tím je větší riziko jejího úniku. Taková úprava v současné době v rámci Policie ČR není,“ konstatovala vyšetřovací komise.

Ani půl roku po spuštění reorganizace není tedy jasné, do jakých případů mají policejní šéfové přístup. Může policejní prezident ráno zavolat na obvodní oddělení v Olomouci, aby se přeptal, koho z místních prověřují? Nevíme. A nezjistili to ani poslanci z vyšetřovací komise. Pouze dospěli k nepodstatnému závěru: „Vnímání rozsahu potřebných informací je různé.“

3. Jak se v rodině policejního prezidenta ocitl „toxický“ mobil?

Nevíme. Ochrana informací z policejních spisů není samoúčelná. Ukázalo se to i v případu okolo údajně „cinklých“ IT zakázek, které prověřovala v roce 2014 protikorupční policie. Den před chystanou razií se informace dostaly k podezřelým. Jako první na to loni upozornil detektiv protimafiánské jednotky Jiří Komárek. Ten tehdy prohlásil, že policejní prezident Tomáš Tuhý je podezřelý z brutálního úniku informací.

Ze závěrů vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) už loni vyplynuly podrobnosti. Komunikace o detailech chystané razie probíhala ve skupině německých SIM karet. Jedna z nich byla vložená v mobilu, v němž se jindy nacházela i SIM karta člena rodiny Tomáše Tuhého.

„Vložení SIM karty rodinného příslušníka policejního prezidenta do jednoho z telefonů, s nimž telefonní číslo s koncovkou 312 komunikovalo, nebylo nijak vysvětleno. Navíc se žádný z relevantních telefonů ve vztahu k T. Tuhému či jeho rodinným příslušníkům nikdy nenašel. Věc v současnosti opět prověřují orgány činné v trestním řízení,“ potvrdila sněmovní vyšetřovací komise. Přestože původce není dodnes objasněn, komisaři konstatovali, že „nelze potvrdit to, že by se úniku informací dopustil T. Tuhý, ani že je z tohoto úniku podezřelý“.

Už loni v prosinci přitom šéfžalobce Pavel Zeman, který případ kontroloval, prohlásil, že postup inspekce a státních zástupců v tomto případě byl namístě. Kvůli chybě ve vyhodnocení směru výměny zpráv ale navrhl kázeňské tresty jak v GIBS, tak u žalobců. Této pasáži věnovali poslanci velikou pozornost, a to nejen v závěrečné zprávě. Dokonce kvůli ní podali trestní oznámení na inspektora Milana Vaculíka a olomouckého státního zástupce Petra Šeredu.

4. Proč dopadl hněv na žalobce?

Nejasné. Ve výčtu nezodpovězených otázek kolem reorganizace by se dalo navzdory půlroční práci komise pokračovat. Zefektivnil se boj s organizovaným zločinem a korupcí? Na to, jestli změna splnila oficiálně deklarovaný cíl, komise odpověděla po svém: „Dopady organizační změny na probíhající trestní řízení zatím nelze relevantně posoudit.“ Jasněji bude snad už v březnu, kdy se na Nejvyšším státním zastupitelství začnou sbíhat statistiky z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství za loňský rok.

Z nich půjde například vyčíst, kolik věcí šetřily (a s jakým výsledkem) klíčové policejní útvary před reorganizací a od srpna 2016 ve sloučené Národní centrále pro organizovaný zločin (NCOZ). Zajímavý bude údaj o prověřování, které NCOZ spustila na základě vlastní práce (nikoli na základě trestního oznámení). Jinými slovy, jestli detektivové nové centrály neztratili tah na branku v boji se sofistikovaným zločinem.

Klíčové otázky sice zůstávají bez jasných odpovědí, ale poslanci na základě výstupů komise dospěli k překvapivému závěru. Za policejní reorganizaci nesou odpovědnost žalobci. Na ně totiž míří trest v podobě doprovodných usnesení sněmovny, kterými by se měla zabývat vláda. Politici požadují do tří měsíců osekání nezávislosti žalobců. Chtějí personální změny na vedoucích postech Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Požadují změnu trestního řádu, aby si žalobci nemohli vybírat, jakému policejnímu orgánu konkrétní kauzu svěří, a aby nevyšetřovali sami sebe.

Nad vágními důvody těchto kroků kroutí hlavu nejen státní zástupci, ale i soudci. Varují před nutností měnit Ústavu jen pár měsíců před parlamentními volbami. Sněmovní komise, které předsedal Pavel Blažek (ODS), jenž skončil ve funkci ministra spravedlnosti v létě 2013 po razii Šlachtových detektivů a olomouckých vrchních žalobců v kauze Nagygate, se vyhnula připsání odpovědnosti policejním šéfům.

Není divu, že policejní prezident Tuhý závěry přivítal. Politici si podle něj prý „zachovali profesionální odstup a objektivní pohled“. Jeho náměstek Laube policejní reorganizaci hodil za hlavu už v září, kdy z policie odešel. Verdikt nad svým dílem si ale vyslechl v nové pozici šéfinspektora České pošty (spadá pod ministerstvo vnitra). Podobné je to i u plukovníka Jaroslava Vilda, který coby šéf protikorupční jednotky (na rozdíl od Šlachty) reorganizaci podpořil. I jemu se naskytla zajímavá kariérní výzva. Od ledna je náměstkem policejního prezidenta.