Správci webové encyklopedie zamkli text o Andreji Babišovi

Válka o Babiše na Wikipedii. Dezinformace o jeho matce z webu po důkladném pátrání zmizela

Premiér Andrej Babiš rozděluje – podobně jako prezident Miloš Zeman – Čechy na dva nesmiřitelné tábory. Války o předsedu hnutí ANO už se vedou i na internetové encyklopedii Wikipedie. Svádějí se o to, jak bude interpretovaný ve veřejném prostoru. Z vrcholných českých politiků je to jen Babiš, Zeman a Tomio Okamura (SPD), komu správci webu zamkli heslo s jeho jménem, protože střet nad adekvátním výkladem přerostl běžnou mez. Do encyklopedie může každý přidat či doplnit heslo, ale má to pravidla. Pokud správci článek uzamknou, čelí editačním bojům nebo vandalismu.

Třeba na anglické verzi zablokovali heslo „Donald Trump“ poté, co někdo opakovaně nahrazoval fotku amerického prezidenta obrázkem mužského pohlavního orgánu. V Babišově případě provázejí tvrdé editační boje prakticky každou významnou událost kolem premiéra. Střety se například rozhořely kolem kauzy jeho stejnojmenného syna. Odkaz na Wikipedii bývá první, co vyskočí v odpověď na vyhledávání. U Babiše to platí. Článek o něm má od roku 2015 milion zobrazení, a nejen u něho si političtí marketéři hodnotu encyklopedie uvědomují.

Počet návštěv

„Žádný politik nestojí o negativní popis své minulosti, chování či postojů. Je logické, že se mediální týmy politiků snaží ovládnout narativ všude, kde to jde,“ řekla LN Alžběta Králová z Institutu politického marketingu. Informace z Wikipedie považují někteří lidé za seriózní a dál si je neověřují. Ať už je to student, běžný uživatel, nebo novinář, každý minimálně občas zabrousí na internetovou encyklopedii Wikipedie, když chce dohledat fakta. Jenomže s těmi je to jako se vším ve virtuálním světě složitější.

Wikipedie je otevřený zdroj, ve kterém může kdokoli založit článek nebo doplňovat odstavce do těch současných, za texty nejsou sbory akademiků. Jak významná část utváření povědomí o věcech ve veřejném prostoru to je, ukazuje počet návštěv. Na české mutaci Wikipedie bylo jen loni 789 milionů dotazů. Není proto divu, že vyznění a obsah hesel si bedlivě hlídají příznivci i odpůrci řady politiků. Protože mnohem víc než o fakta jde o jejich interpretaci.

Ideální příklad poskytuje článek o premiérovi a šéfovi ANO Andreji Babišovi, který na jedné straně zatím vyhrává volby s pohodlným náskokem před ostatními stranami a jenž současně zburcuje skoro tři sta tisíc lidí, kteří přišli demonstrovat na Letnou. Jsou hesla, na která po založení roky nikdo nesáhne, nikdo je nedoplní. Editace hesla Andrej Babiš je oproti tomu dlouhodobě populární. Článek o něm vznikl v roce 2008 a od toho času na něm pracovalo více než 260 editorů, včetně 13 robotů, tedy speciálně upravených počítačových programů.

Lidé a roboti provedli celkem více než 1500 editací. V současné podobě článek obsahuje kolem 86 tisíc znaků, rozsahově tedy odpovídá krátké knize. Ještě delší než heslo jako takové je ale diskuse k němu. Ta je – v řeči bajtů – třikrát delší než wikipedický článek. Pro srovnání: Babišův německý protějšek Angela Merkelová má diskusi ve svém článku na německé Wikipedii zhruba třicetkrát kratší než článek. Celkově je heslo o Babišovi 16. nejdelší na české mutaci světové encyklopedie, z politiků ho předstihuje jen prezident Miloš Zeman.

Editační boje

Délka editační diskuse bývá přímo úměrná tomu, jak moc se o vyznění událostí bojuje. Editační boje pak probíhají takto: jeden člověk vepíše do článku nový odstavec. Další osoba nesouhlasí s výběrem slov či ideovým kontextem a předělá jej. Původní autor zase nesouhlasí s tímto výkladem a vrátí první text zpátky. Když se to stane třikrát, zasahuje obvykle správce Wikipedie, který uživatele či heslo dočasně zablokuje proti libovolným úpravám. A to je další rys, který svědčí o kontroverzi hesla – počet zámečků, což se u úprav premiérova hesla děje často.

Zatím poslední editační spor v Babišově článku se odehrál v červnu. Šlo o tuto pasáž: „Koncem května 2019 způsobil konvoj americké armády kolaps dopravy na dálnici D1 směrem na Brno. Babiš označil situaci za krizovou a nařídil americkým vojákům vyklidit dálnici, protože podle Babiše ,Oni mají stále poruchy, defekty, a navíc do nich narazil polský kamion‘.“ Wikipedista pod přezdívkou Bazi text opakovaně odstraňoval a takřečený Zbrnajsem zase vracel. Argument pro odstranění zněl, že text nesouvisí přímo s osobou Babiše, že jde ve vztahu k němu o okrajovou epizodu.

Ve výsledku americký konvoj v premiérově hesle nezůstal. Martin Urbanec, jeden ze správců Wikipedie, už několikrát článek o Babišovi uzavíral. „Rozhoduji se na základě toho, kolik vrácení editací v tom článku proběhlo. Na Wikipedii platí pravidlo tří revertů. To znamená, že jeden člověk může vrátit něčí změnu maximálně třikrát, pak může být na 24 hodin zablokován jeho účet na Wikipedii. Většinou ale dojde k tomu, že si někdo všimne, že v článku se hádají o jedné větě, a pak si toho všimne správce,“ popsal LN.

Emočně bezpříznaková pravda

Obraz na Wikipedii ovlivňuje politikův obraz na veřejnosti a dle odborníků může ovlivnit i voličské preference. Panuje totiž přesvědčení, že to, co je na webové encyklopedii, je emočně bezpříznaková pravda. „Wikipedie je otevřená encyklopedie, obecně by neměla být brána jako relevantní zdroj. Část voličů však takto neuvažuje a může veškeré informace zveřejněné na Wikipedii považovat za pravdivé. Pokud by mediální týmy politiků například na Wikipedii nechávali negativní informace o daném politikovi, mohlo by to být bráno jako přiznání viny,“ popsala LN Alžběta Králová z Institutu politického marketingu.

Podstatné je i to, že se při vyhledávání na internetu odkaz na tuto encyklopedii objevuje na předních místech, což z ní dělá důležitý zdroj informací i dezinformací. „Kritické myšlení a důsledné ověřování informací bohužel v dnešní době není dostatečné,“ doplnila Králová. Markantní rozdíly v citovém náboji se vyskytují v jazykových verzích téhož hesla. Článek o českém premiérovi se vedle západoevropských jazyků vyskytuje i v litevštině, čínštině či indonéštině.

Pro Babišovo mezinárodní působení je nejvýznamnější angličtina – odtud mohou čerpat úředníci, kabinety politiků, s nimiž se na výjezdech setkává, zahraniční žurnalisté. Anglický článek o Babišovi je podstatně kratší než český – zatímco biografie tvoří menší část, rozvedené jsou především jeho kauzy a kontroverze. Nad editací cizojazyčné verze se výkladové různice zdaleka nevedou v takové míře. V české jazykové verzi provázejí tvrdé editační boje prakticky každou významnou událost, co se kolem premiéra odehraje. Střety se rozhořely i kolem kauzy Babišova stejnojmenného syna.

„Na podzim 2018 ho i s matkou navštívili ve švýcarské Ženevě čeští reportéři, jimž vypověděl svou verzi událostí. Uveřejnění reportáže vyvolalo prudké reakce na politické scéně i ve společnosti. Uskutečnilo se několik masových demonstrací proti premiérovi Andreji Babišovi staršímu, opoziční strany žádaly jeho demisi a vyvolaly – neúspěšné – hlasování o vyslovení nedůvěře vládě,“ shrnovala tehdy nová pasáž v premiérově životopisu.

Osočování

Mezi wikipedisty propukl spor i mimo internet – nakolik byl etický postup redaktorů Seznamu, když se pod záminkou dostali do soukromého domu k psychicky nemocnému synovi, jehož natočili skrytou kamerou. Zmíněný Zbrnajsem namítal, že tyto okolnosti jsou úplně opominuté a výběr slov zavádějící. „Slovo ,navštívili‘ bylo vyhýbavé a zkreslující. Redaktoři Sabina Slonková a Jiří Kubík ze Seznamu nebyli Babišovými pozváni. Událost je nutno popsat tak, jak byla a jak je to mnoha seriózními zdroji zdokumentované,“ uvedl do historie editací Zbrnajsem a text přepsal.

Přidal třeba větu, že synovu výpověď Slonková s Kubíkem pořídili kamerou ukrytou v brýlích. To byl jeden z příkladů, kdy Urbanec raději heslo uzamkl, protože nad novým odstavcem se vedla nejen diskuse, ale wikipedisté si vraceli i provedené editace. Za ideální ale považuje, když správce zamkne článek ještě dřív, než spor kolem něho vygraduje do otevřené editační války. Hádky o interpretaci Babiše příběhem se synovou cestou na Krym, který jedni interpretují jako rehabilitační výlet, druzí jako únos, neustaly.

Rojí se prakticky s každou silnější událostí kolem premiéra a správce otáčí nad heslem virtuálním klíčem opakovaně. Jednotliví wikipedisté se přou se stejnou vášní, jako se o Babišově osobě vedou hádky mimo svět jedniček a nul. Osočují se z toho, kdo komu nadržuje, případně se některým zajídají citace z bulváru, licitují, který zdroj je důvěryhodný a který nikoliv. Vedle předsedy se názorová srážka přelévá také do hesla o jeho hnutí ANO. I to správci uzavírali neprověřeným přispěvatelům.

Zdůrazněme, že Wikipedie k uzamčení článků pro anonymní editace přistupuje až v krajním případě. Editovat pak mohou jenom registrovaní uživatelé s editační historií. Války o úpravy se objevují i u jiných kontroverzních témat, mezi těmi obzvlášť šťavnatými dominují globální oteplování nebo veganství. I na české Wikipedii se vedl spor, zda je bezživočišná strava bezpečná například v těhotenství. Nebezpečí tkví v tom, jak se odstavce či věty z Wikipedie dál používají – komu se zrovna hodí, použije je jako podpůrný argument pro své tvrzení.

Dezinformační šum

Pokud autoři neuvedou, že slova pocházejí z Wikipedie, může být jejich text zpětně použit pro ozdrojování původní informace na Wikipedii, a dojde tak ke „kruhovému zdrojování“. Tvrzení se potvrdilo samo sebou a v případě, že je původní informace mylná, vzniká špatně rozklíčovatelný dezinformační šum. Na příkladu rekordmana v editačních válkách, Babišova hesla – v jeho článku se vyskytla věta, že jeho matka se angažovala v předrevolučních lidových soudech. Zdrojem, na nějž se informace odkazovala, byl uvedený článek na webu Forum 24.

V něm se však psalo, že „uvedené informace vychází z velké části z Wikipedie, která ve většině informací vychází z knihy Tomáše Perglera Příběh oligarchy“. Z toho není zřejmé, odkud vyvěrá původní sdělení, a co jsou citace. Jeden editor článku na Wikipedii si možnosti kruhového zdrojování všiml a odkaz na zdroj odstranil, větu o lidových soudech ponechal. Od té doby se tato informace objevila v řadě článků či internetových příspěvků. V přesném znění, jak je napsána na Wikipedii, což minimálně indikuje, že zdrojem sdělení je tentýž kruhový argument, nikoli nové pátrání či důkazy.

„Moje matka samozřejmě v lidových soudech nepůsobila. Je to sprostá lež. Jsou tam desítky, možná stovky dezinformací,“ uvedl pro LN premiér. Zpravodajství z historie editačních válek je snadno dostupné. U článku stačí kliknout na položku „Zobrazit historii“ vpravo nahoře. Zde je zaznamenaný každý moment, který wikipedisté v článku připsali nebo vymazali. O konfliktech svědčí vrácené změny. Diskuse se pak vede o sporných tématech. Pokud navzdory tomu vypukne válka, končí v krajním případě zamknutím článku či zablokováním válečníků.