Epidemický nárůst obezity a cukrovky nebezpečně postihuje celou Evropu. Vědecké práce z nedávné doby přičítají podíl chemickým látkám zvaným hormonální nebo také endokrinní disruptory. Vědecké důkazy o roli chemických látek pro vznik obezity a cukrovky v uplynulých letech rychle narůstaly a staly se přesvědčivými zejména během minulých šesti let.
To zpochybňuje názor, že rostoucí míru obezity a cukrovky lze vysvětlit pouze nevhodnou dietou a nedostatkem pohybu. Píše se o tom ve varovné studii evropské Aliance pro životní prostředí (HEAL – Health and Environment Alliance) a českého Centra pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ). Českem zpráva o tom proběhla takřka bez povšimnutí.
Miroslav Šuta z CpŽPZ v ní připomíná: „Za poslední tři desetiletí se počet diabetiků u nás zhruba ztrojnásobil. V roce 2010 se u nás léčilo s cukrovkou přes 800 tisíc pacientů a další tisíce lidí o své nemoci zatím nevědí. Podle dostupných údajů se výdaje na léčbu diabetu v České republice podílejí asi 15 procenty na celkových výdajích na zdravotní péči.“ A dodává: „Alarmující je také šíření obezity. V Evropské unii má nadváhu už čtvrtina školáků. A mezi českými školáky ve věku mezi šesti a devíti lety trpí nadváhou dokonce 31 procent dětí.“
Starý známý bisfenol A
ČESKÁ POZICE sledovala urputné úsilí, než se podařilo vynutit, aby na základě evropské směrnice zmizel jeden z nejzákeřnějších endokrinních disruptorů bisfenol A z pultů obchodů. Zásah bisfenol A dostal v nejcitlivějším místě, ale v jiných výrobcích bují dál a je stejně nebezpečný.
Podobně jsou na tom bromové zpomalovače hoření, které se uvolňují například z čalouněného nábytku nebo z elektronických zařízení. Navzdory už dávným zákazům se však lidé v prostředí stále potkávají i se zakázanými látkami, jako jsou DDT nebo polychlorované bifenyly (PCB). Ty všechny jsou rizikové pro obezitu i cukrovku.
ČESKÁ POZICE se věnovala bisfenolu A v článcích:
V postupu proti rizikovým chemickým látkám by se úředníci Evropské komise i členských států Evropské unie měli opřít o závěry studie nazvané Vědecký přehled spojení mezi expozicí chemickým látkám a rizikem obezity a diabetu u člověka. Zpracovali ji dva přední světoví vědci v oblasti epidemiologie: profesor Miquel Porta a profesor Duk-Hee Lee. Shrnuje nejnovější laboratorní výzkumy a komunitní studie spojující rostoucí incidenci obezity a cukrovky s působením určitých běžných chemických látek.
Profesor Porta lidem zdůrazňuje, aby se sami od sebe zmíněným látkám vyhýbali. A dodává: „Obzvlášť důležité je to pro ženy plánující těhotenství, neboť se jeví, že endokrinní disruptory představují největší riziko pro plod vyvíjející se v děloze matky.“
Nedostatečná regulační opatření
A odhady rostou. Očekává se, že počet lidí s diabetem v EU vzroste z 33 milionů v roce 2010 na 37 milionů v roce 2025. To znepokojuje dánskou europoslankyni Christel Schaldemoseovou, která je spolupředsedkyní pracovní skupiny Evropského parlamentu pro diabetes: „Nedávné odhady naznačují, že cukrovka v EU spotřebovává asi deset procent rozpočtů na zdravotnictví. To není udržitelné. Pokud tato nová studie poskytuje dostatek důkazů, je třeba velmi rychle přijmout opatření, která by pomohla snížit růst nemocných cukrovkou a obezitou.“
Očekává se, že počet lidí s diabetem v EU vzroste z 33 milionů v roce 2010 na 37 milionů v roce 2025
Jenže přání, aby byly rychle využity všechny možnosti pro prevenci cukrovky, narážejí na zkostnatělé politické i úřední postupy. O tom poradkyně HEAL Lisette van Vlietová říká: „Evropská unie v současné době připravuje rozhodnutí, které chemické látky označí za endokrinní disruptory, aby mohly být kontrolovány nebo zcela odstraněny z trhu. Ale tato definice nebude k dispozici do konce roku 2013 a ani pak se nebude vztahovat na všechnu relevantní legislativu EU. To je příliš pomalý postup!“
Ani mohutná organizace sdružující 70 organizací, zdravotnické profesionály, nadšence, neziskové zdravotní pojišťovny, pacienty i odborníky na životní prostředí však nemůže s nevyhovujícím stavem jen tak pohnout. Proto aktivisté vyzývají vlády členských států EU, aby nečekaly na směrnici a přijaly rychlá národní regulační opatření. Nejrychleji by podle van Vlietové mohly zareagovat firmy, které by se začaly zbavovat nebezpečných látek a učinily by kroky k bezpečnějším alternativám. Nabízí se snadný příklad – nahradit potravinové obaly s bisfenolem A obaly neškodnými.
Výkonná ředitelka asociace HEAL Genon Jensenová zdůrazňuje: „Potřebujeme mnohem větší důraz na prevenci na všech úrovních. I pokud by vystavení chemickým látkám hrálo roli jen u malé části případů diabetu, přínosy z lepší regulace chemikálií by byly významné jak ve smyslu lepší kvality života, tak z hlediska úspory výdajů na zdravotní péči.“
