Všechno, co potřebuje český vědec aby se dostal do mezinárodní komunity jsou přednášky (oral presentation) na mezinárodních konferencích. Tam si Vás všimnou a spolupráce máte jisté. Já (spolu se svými doktorandy) se tak živil posledních 20 let - jen z projektů EU, vždy s námi chtěli spolupracovat (Němci, Francouzi, Švýcaři, ..).
Nová centra by měla dostat podporu po 5 let (podmínka "udržitelnosti" centra), pak by měla následovat evaluace dle mezinárodních standardů a další podpora záviset jen na jejím úspěšném průběhu.
Taková evaluace už probíhá... Jenže místo toho aby se jí příjemci povinně řídili a zároveň zavírali neevaluovaná pracoviště, hledá se způsob jak nechat vlka nažrat aby koza zůstala celá.
Je to dáno negativistickou výchovou. Nedělej, nesmíš, nechoď, neběhej .... atd. To sajeme s mateřským mlékem. Na druhou stranu špatná pověst země je zřejmě příčina, proč se k nám nehrnou imigranti.
Pan atašé mě docela pobavil. Česká věda rozhodně netrpí nedostatkem bafuňářů. Lidí, kteří by rádi vědu organizovali, navazovali kontakty, vymýšleli programy, ..., těch v Česku opravdu není málo. Smysl nějakého atašé, styčných kanceláří apod. mi uniká. Moje osobní zkušenost je, že většina účinné a účelné vědecké spolupráce běží na úrovni lidí, kteří vědu dělají. Ti opravdu nepotřebují úředníka, který jim pomůže hledat zahraniční partnery - oni je totiž znají. Navíc, zatímco se v zahraničí bafuňáři většinou rekrutují z řad bývalých úspěšných vědců, v Česku to jsou velmi často lidé, kteří ve vědě neuspěli nebo s ní profesně nic do činěné nikdy neměli.
Bohužel, jak kdysi napsal prof. Haňka, různých manažerů ve vědě nezvratně narůstá všude na světě. I na Cambridge.
U nás je to komplikováno tím, že máme velké peníze z Evropských strukturálních fondů, které na výzkum původně nebyly vůbec určeny (= z pohledu Bruselu). Proto vznikla spousta podivných manažerských funkcí, kteří kontrolují počty monitorovacích indikátorů z nichž publikace nebo patenty jsou jen jedny z mnoha a když už, počítají se na kusy.
Pak vás učitelka němčiny a dějepisu školí v transferu technologií ...