Je to nejznámější kauza spojená s rozkrádáním peněz, které kontrolují hejtmani. Případ Davida Ratha po sedmi letech míří do finále. Tento týden o něm pravomocně rozhoduje Vrchní soud v Praze. Nikdy by však nespatřil světlo světa, kdyby nebylo elitních detektivů. Ti řadu měsíců v naprostém utajení vyšetřovali jednoho z nejvlivnějších politiků země.
Na policejním prezidiu se však zrodil plán změn, kvůli kterému by z krajů elitní detektivové zmizeli. O možném zrušení expozitur Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) jsme už informovali. Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který k plánování změn u policie dosud nebyl přizván, ačkoli tým expertů policejního prezidia zasedá už od ledna, se nápad na rušení expozitur vůbec nezamlouvá.
„Bylo dohodnuto, že organizační změny uvnitř Policie ČR, včetně NCOZ, bude řešit pracovní skupina, ve které má státní zastupitelství dva zástupce. Proto považuji za předčasné vyjadřovat se ke změnám, které ještě nebyly v rámci pracovní skupiny projednány. Nad rámec toho však mohu říci, že považuji za vhodné, aby celorepublikové útvary zůstaly v regionech zachovány,“ napsal LN šéfžalobce Zeman. Případné rušení pracovišť protimafiánské centrály by se dotklo poboček v sedmi krajích: v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Ostravě.
Těsný kontakt
Pro státní zástupce vedené šéfžalobcem Pavlem Zemanem jde o extrémně citlivou záležitost. Dobře si totiž uvědomují, že bez jejich přičinění se v krajích jen stěží najde vůle k vyšetřování regionálních politických bossů. Momentálně jsou přitom před soudem kauzy libereckého hejtmana Martina Půty (STAN) či olomouckého exhejtmana za ČSSD Jiřího Rozbořila.
Kontakt mezi krajskými úřady a krajskou policií je těsný. Slušnější krajští ředitelé se nechtějí dostat do situace, kdy by museli povolovat odposlech na hejtmana, se kterým spolupracují. |
Stíhaných krajských šéfů je však více; kvůli údajným manipulacím okolo dotací pro regionální operační program Severozápad je vyšetřována sociálnědemokratická exhejtmanka Jana Vaňhová. Její předchůdce v úřadu Jiří Šulc (dříve ODS) pak dostal u soudu podmínku za nehospodárné nakládání s penězi kraje.
Je možné, že nic z toho by justice neřešila, pokud by neexistovaly centrální policejní útvary, jež spadají přímo pod policejní prezidium. Nyní se ale uvnitř expertního týmu policejního prezidenta Jana Švejdara zrodil nápad na sloučení expozitur Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) s krajskými policejními ředitelstvími. To by však – alespoň dle žalobců – mělo dalekosáhlé dopady na ochotu detektivů pouštět se do rozplétání kriminálních nitek, jež mohou vést třeba na hejtmanství.
Krajští policejní ředitelé totiž často musejí komunikovat právě s představiteli krajského úřadu. Mnohdy jsou jim vděční za finanční příspěvky na výbavu a techniku policie v kraji. Zasedají spolu i v krizovém štábu kraje. Společně také musejí řešit rozsáhlejší akce při zabezpečení například fotbalových utkání či koncertů. Kontakt mezi krajskými úřady a krajskou policií je těsný. „Slušnější krajští ředitelé vám i řeknou, že se nechtějí dostat do situace, kdy by museli povolovat odposlech na hejtmana, se kterým spolupracují,“ řekl LN pod podmínkou anonymity důvěryhodný zdroj z justice.
Zatím bez pevných kontur
Pracovní skupina policejního prezidenta pro reformu kriminálky má sedm stálých členů. Zastoupeni jsou v ní manažeři z celorepublikové i krajské úrovně. Podle informací LN mezi nimi figurují náměstci z Krajských policejních ředitelství v Ústí nad Labem Zbyněk Dvořák, v Brně Libor Kachlík a z Hradce Králové Jiří Karásek. Úkolem skupiny je analyzovat fungování kriminální policie s přesahy do pořádkové či dopravní policie. Podrobné plány komise, jež se poprvé sešla 31. ledna, zatím nemají pevné kontury.
Úkolem skupiny je analyzovat fungování kriminální policie s přesahy do pořádkové či dopravní policie. Podrobné plány komise, jež se poprvé sešla 31. ledna, zatím nemají pevné kontury. |
V minulosti se hovořilo i o vzniku národního kriminálního úřadu po vzoru Německa, jenž by zastřešil všechny kriminalisty v zemi, a také o vytvoření finanční policie. „Pracovní skupina funguje, dosud ale nebyly učiněny žádné závěry. Se státními zástupci jsou členové pracovní skupiny v kontaktu, společné jednání připravují,“ uvedl v polovině května Jozef Bocán, vedoucí oddělení tisku a prevence policejního prezidia. Na fungování NCOZ se chce podívat i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), jež patřila ke kritikům vzniku centrály.
Ta se zrodila při policejní reorganizaci v roce 2016, kdy se sloučily protimafiánská (ÚOOZ) a protikorupční (ÚOKFK) jednotka. Na protest proti tomu opustil policii asi nejznámější detektiv v ČR Robert Šlachta. „Policejní prezident už ohlásil, že bude reorganizaci předělávat. Nevím, jaké má nápady. To si vyříkáme, neboť změny nelze dělat bez názoru státních zástupců a ministerstva spravedlnosti,“ řekla LN Benešová. Se šéfem policie i ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) se kvůli tomu chce sejít.
