„Kvůli řadě událostí z posledních let, které vzbuzují znepokojení a k nimž patří také nelegální anexe Krymu Ruskou federací a následná přetrvávající krize na východě Ukrajiny, panují vážné pochybnosti o budoucnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti na našem kontinentu,“ píše se v textu.
Prohlášení konstatuje, že se také drolí stávající systém kontroly zbrojení, a vyzdvihuje nutnost vrátit se ke strategické stabilitě, zdrženlivosti, předvídatelnosti a transparentnosti, aby se omezila vojenská rizika.
Protiraketový systém NATO v Evropě? Rusko odpoví balistickými raketami v Kaliningradu |
„Jsme přesvědčeni o tom, že nový začátek v oblasti kontroly konvenčního zbrojení je důležitým krokem ke skutečné a účinné spolupráci v oblasti bezpečnosti, který povede k míru a bezpečnosti na našem kontinentu,“ stojí také v textu, který vyzývá i další státy, aby se k iniciativě připojily. Za hlavní fórum pro budoucí dialog označuje prohlášení Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Text výzvy podepsalo 14 států, původně se přitom hovořilo o tom, že jich bude 16. Rumunsko a Portugalsko ale nakonec ve skupině nejsou. Vedle Česka a Německa prohlášení podepsaly Slovensko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Bulharsko.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem. Členské země NATO a Varšavské smlouvy ji podepsaly v listopadu 1990. O devět let později byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Rusko v roce 2007 plnění smlouvy pozastavilo, dokud revizi neratifikují státy NATO.
Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty. Rusko se v posledních letech podílelo jen na schůzkách konzultativní skupiny ke smlouvě. I účast na nich ale loni pozastavilo.
