Kvůli silnému větru se totiž náhle rapidně zvýšila výroba na větrných elektrárnách v severním Německu, což způsobilo, že se přetlak elektrického proudu začal valit přes hranice do Česka.
Aby přetížená přenosová soustava dokázala takovému tlaku odolat a nezhroutila se, musela ČEPS mimo jiné složitým způsobem zregulovat výkon v některých českých elektrárnách a aktivovat tým specialistů určených právě k řešení problémů při hrozbě black-outu. I když se nakonec podařilo nebezpečí kolapsu sítí zažehnat, může se podle odborníků situace kdykoliv opakovat. Experti proto volají po posílení bezpečnostních prvků přenosové soustavy v celé střední Evropě.
Vyslali jsme varovný signál do varovného systému regionu střední Evropy
„V pondělí a v úterý mělo pro představu odtékat do Německa z České republiky 200 megawattů elektrického proudu na export. Místo toho se k nám ale začalo valit až 1700 megawattů opačným směrem,“ řekla LN mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. Takový přetlak podle ní minimálně ohrozil spolehlivost české energetické soustavy.
Pokud by se k energetické vlně z Německa přidal ještě například výpadek druhého bloku jaderné elektrárny Temelín či jiného velkého zdroje, mohlo skutečně dojít až k výpadku sítí. „Vyslali jsme varovný signál do varovného systému regionu střední Evropy,“ uvedla Jabůrková. Celý problém podle ní spočívá v tom, že výkon ve větrných elektrárnách nelze z minuty na minutu zregulovat. Když začne foukat vítr, větrníky se roztočí a takzvaně natlačí do systému velké množství elektřiny, se kterou nelze v dlouhodobějším horizontu počítat. Stejně nevypočitatelné je ale i náhlé přerušení dodávek z větrníků, pokud se počasí změní.
„Evropská unie se musí zamyslet nad energetickou politikou i v tomto směru,“ řekla Jabůrková. Pokud totiž EU podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů energie, musí zároveň posílit bezpečnostní prvky v soustavě. To znamená rozšířit kapacitu evropské přenosové soustavy tak, aby dokázala podobným přetlakům v síti lépe odolávat. Jenže výstavba nových „stožárů s dráty“ naráží mezi obyvatelstvem v zemích Evropské unie na podobný odpor jako třeba výstavba atomových elektráren. „Každopádně není do budoucna možné, abychom se zabývali pouze otázkou výroby elektřiny, a nikoliv jejího přenosu,“ varuje Jabůrková.
Stále rostoucí nebezpečí výpadku sítí si údajně uvědomují i ekologičtí aktivisté. Podle nich se ale nejedná jen o nedostatečnou kapacitu soustavy. Podle nich je potřeba řešit také problémy spojené s výstavbou velkých - třeba atomových - elektráren, které pak kladou také větší nároky na přenos elektřiny a zálohování výkonu v případě výpadků. „Pro bezpečnost soustavy je určitě výhodnější mix menších, různorodých zdrojů než sázka na mamutí projekty jednoho druhu,“ tvrdí Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha.
Aby přetížená přenosová soustava dokázala takovému tlaku odolat a nezhroutila se, musela ČEPS mimo jiné složitým způsobem zregulovat výkon v některých českých elektrárnách a aktivovat tým specialistů určených právě k řešení problémů při hrozbě black-outu. I když se nakonec podařilo nebezpečí kolapsu sítí zažehnat, může se podle odborníků situace kdykoliv opakovat. Experti proto volají po posílení bezpečnostních prvků přenosové soustavy v celé střední Evropě.
Vyslali jsme varovný signál do varovného systému regionu střední Evropy
„V pondělí a v úterý mělo pro představu odtékat do Německa z České republiky 200 megawattů elektrického proudu na export. Místo toho se k nám ale začalo valit až 1700 megawattů opačným směrem,“ řekla LN mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. Takový přetlak podle ní minimálně ohrozil spolehlivost české energetické soustavy.
Pokud by se k energetické vlně z Německa přidal ještě například výpadek druhého bloku jaderné elektrárny Temelín či jiného velkého zdroje, mohlo skutečně dojít až k výpadku sítí. „Vyslali jsme varovný signál do varovného systému regionu střední Evropy,“ uvedla Jabůrková. Celý problém podle ní spočívá v tom, že výkon ve větrných elektrárnách nelze z minuty na minutu zregulovat. Když začne foukat vítr, větrníky se roztočí a takzvaně natlačí do systému velké množství elektřiny, se kterou nelze v dlouhodobějším horizontu počítat. Stejně nevypočitatelné je ale i náhlé přerušení dodávek z větrníků, pokud se počasí změní.
„Evropská unie se musí zamyslet nad energetickou politikou i v tomto směru,“ řekla Jabůrková. Pokud totiž EU podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů energie, musí zároveň posílit bezpečnostní prvky v soustavě. To znamená rozšířit kapacitu evropské přenosové soustavy tak, aby dokázala podobným přetlakům v síti lépe odolávat. Jenže výstavba nových „stožárů s dráty“ naráží mezi obyvatelstvem v zemích Evropské unie na podobný odpor jako třeba výstavba atomových elektráren. „Každopádně není do budoucna možné, abychom se zabývali pouze otázkou výroby elektřiny, a nikoliv jejího přenosu,“ varuje Jabůrková.
Stále rostoucí nebezpečí výpadku sítí si údajně uvědomují i ekologičtí aktivisté. Podle nich se ale nejedná jen o nedostatečnou kapacitu soustavy. Podle nich je potřeba řešit také problémy spojené s výstavbou velkých - třeba atomových - elektráren, které pak kladou také větší nároky na přenos elektřiny a zálohování výkonu v případě výpadků. „Pro bezpečnost soustavy je určitě výhodnější mix menších, různorodých zdrojů než sázka na mamutí projekty jednoho druhu,“ tvrdí Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha.