Narodil se 6. března 1951 v Bousově poblíž Čáslavi v rodině hudebního pedagoga a květinářky. Už jako dítě hrál na klavír, později na kytaru, ale stát se měl instalatérem.
Jenže Jiřího Schelingera lákal showbyznys. Zkoušel to nejprve v kapele Smaragd, posléze ho pro svou bluesovou skupinu The Happy Five objevil v jednom karlovarském baru Stanislav Kalous, tomu ho přebral Karel Šíp. Na krátký čas se tak stal členem skupiny Faraon a natočil s ní svůj životní hit – Holubí dům; v tu chvíli mu bylo 22 let.
Úspěch skladby probudil zájem recesisty Františka Ringo Čecha, který mladého zpěváka přetáhl do svojí kapely – nastalo období balancování mezi popovými písněmi a hardrockem. Na jedné straně zpíval Schelinger skladby jako Švihák lázeňský či René, já a Rudolf, na straně druhé natáčel česky otextované skladby Black Sabbath a Status Quo. Tehdy se taky rozšířila fáma, že Schelingera chtějí na místo zpěváka, uvolněné Ozzym Osbournem, angažovat samotní Black Sabbath. Fanoušci fantastické novince věřili – Jiří Schelinger byl přece králem českého hardrocku, proč by tedy nemohl uspět v celosvětovém měřítku?
Po odchodu od Františka Ringo Čecha začal Jiří Schelinger pracovat na projektu Zemětřesení; dokončit ho ale už nestačil. Třináctého dubna 1981 odjel do bratislavského studia Československé televize natočit filmovou píseň Což takhle dát si špenát. Co přesně se ten večer stalo, je dodnes zahaleno tajemstvím. Podle svědeckých výpovědí přisedl pražský zpěvák ve vinárně k mladému páru a namísto zdvořilé společenské konverzace se až příliš zaměřoval na dotyčnou slečnu. Následně mělo dojít k siláckému poměřování a skoku do vod Dunaje – bratislavský mladík se zachránil zachycením bójky, Schelingera řeka pohltila. Jeho tělo bylo vyloveno ve značném stupni rozkladu u osady Bodíky v katastru obce Horný Bar až 7. května. Pokud se tedy opravdu jednalo o Jiřího Schelingera.
Oficiálně je zpěvák pohřben na Olšanech, ale jeho bratr Milan dodnes tvrdí, že v hrobce leží zcela neznámý člověk – podle něj spočívá král českého hardrocku kdesi v Maďarsku. Faktem zůstává pouze to, že Schelingerovo tělo nebylo identifikováno nikým z rodinných příslušníků či známých, totožnost mrtvoly byla určena pouze na základě zubařské karty. Příznivci konspiračních teorií proto dodnes věří, že za smrtí rockového idola stála StB, jiné verze hovoří o sebevraždě.
Ať už je pravda o Schelingerově konci jakákoliv, skutečností zůstává, že ani třicet let po své smrti neupadl v zapomnění. Důkazem je odhalení pamětní desky v pražských Nuslích. Došlo k němu před několika dny.
