Nicméně armáda vytvořila seznam techniky, kterou by v případě nutnosti poslala k ostraze hranic, jak to v úterý naznačil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kromě několika lehkých obrněných vozů Iveco, jež prošly afghánskou misí, a přístrojů nočního vidění plánuje nasadit i těžkou techniku z výzbroje dělostřelců. Řeč je o sedmnáctitunovém průzkumném kompletu Sněžka. Prostředek na pásovém podvozku bojového vozidla prioritně slouží k vyhledávání cílů a monitorování dopadů granátů.
Společné hlídky s policisty
Stejné úkoly plní o něco lehčí systém LOS. I tuhle techniku na pásové platformě je armáda ochotná k monitorování hranic vyslat.
„Podle posledních informací by se zatím prioritně jednalo o prostor česko-rakouského pomezí,“ upřesňuje úředník ministerstva obrany. Pokud by k takovému zadání od vlády skutečně došlo, musela by se armáda s policií podělit o zhruba 470 kilometrů dlouhý úsek.
Německá policie kvůli pašerákům lidí zavedla kontroly hranic s Českem |
Až podle konkrétních požadavků velení Policie ČR se generální štáb rozhodne, kolik příslušníků vyčlení. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) dříve prohlásil, že vojsko uvolní maximálně 2600 lidí. Což prý ale také znamená, že dojde k výraznému omezení plánovaného výcviku a mezinárodních úkolů.
„Bez zásadního dopadu na plnění běžných úkolů jsme připraveni vyčlenit až 1500 vojáků,“ počítá Stropnický.
Příslušníci armády by v takovém případě doplnili policii a vytvořili s ní smíšené hlídky. Ostatně jak to už několik měsíců probíhá v okolí vybuchlých muničních skladů ve Vrběticích.
Někteří oslovení vojáci přiznávají, že příliš netuší, jak by hraniční čáru hlídali. „Policie zřejmě dostane nějaké rozkazy, protože si zatím nedovedu představit, co tam budu dělat. Nikdy jsme nic podobného necvičili,“ krčí rameny pětatřicetiletý praporčík Pavel K. z Brna.
Před nasazením by musela asistovat vojenská policie. Ta má několik instruktorů specializovaných na Crowd Riot Control (CRC). Tedy postupy při zvládání davu a obnovení veřejného pořádku. Tréninkem prošli především vojáci, kteří se chystali na zahraniční misi. Plošně armáda dosud takové nácviky nenařizuje.
Čas aktivních záloh
V roce 2013 absolvovala takový výcvik část protiletadlové brigády ze Strakonic. Na vlastní žádost. „Součástí byl nácvik použití vozidla a uvolnění prostoru od demonstrantů, činnost při nástřelu či eskortace zadržených osob,“ popsal pro web ministerstva obrany Vladimír Kopřiva, instruktor vojenské policie.
Je tak pravděpodobné, že pokud si policie po rozhodnutí vlády pomoc armády skutečně vyžádá, generální štáb prioritně vyšle lidi se zkušenostmi ze zahraničních operací a právě jednotky s dovednostmi CRC.
Jak ale přiznávají někteří důstojníci a úředníci ministerstva, resort si vybírat nemůže. V situaci, kdy armáda – prý zbytečně – hlídá les a pole ve Vrběticích a NATO zintenzivnilo výcvik, příliš volné síly k okamžitému nasazení není. Jednotky by proto mohli doplnit členové aktivních záloh.
