25. ledna 2019 5:29 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

ČÍNSKÝ ŠOK: Běžci, stařečci i zahalené muslimky. Charisma Hongkongu vytváří jeho obyvatelé

Hongkongský venčič psů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hongkongský venčič psů | foto: Darina Ivanovová

Jaké to je přijet do Číny a začít zde žít a pracovat? O své postřehy, problémy, ale i úsměvné momenty se s čtenáři serveru Lidovky.cz podělí vysokoškolská vyučující Darina Ivanovová.

Do Hongkongu jsem se moc těšila, všichni, kdo ho navštívili, o něm mluvili jen v pozitivech. A tak jsem se logicky bála, že město nenaplní moje očekávání. Předesílám, že naplnilo, a dokonce předčilo.

Jen má japonská kamarádka, která v Hongkongu žila takřka 20 let, a neustále mě zvala k jeho návštěvě, byla z mé cesty zklamaná. Nedávno se totiž přestěhovala zpět do Tokia. Smutně tak glosovala na Facebooku – příliš pozdě, proč až teď? Ale stejně radostně přidávala tipy na své oblíbené restaurace a místa.

Darina Ivanovová

Darina Ivanovová učila češtinu pro cizince na FF UK (v rámci práce několikrát krátkodobě učila na univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku), do letošního léta působila jako tajemnice pro lektory a organizaci kurzů Letní školy slovanských studií FF UK. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., od září pracuje na Beijing International Studies University. Baví ji cestování, design a architektura.

Darina Ivanovová

To, že jste v Hongkongu na bývalém britském koloniálním území, je vám jasné po pár krocích z letiště. Jezdí se tady vlevo a dopravu obstarávají nejen typické anglické double deckery – patrové autobusy, ale v centru i patrové uzoučké tramvaje. Stejně jako Macao je čínským územím se zvláštní správou.

Než jsme dojeli do centra na samotný ostrov Hongkong (město se rozkládá rovněž na poloostrově Kowloon, v překladu Devět draků, a několika dalších menších ostrovech), míjeli jsme nekonečné lány barevných kostek přepravních kontejnerů. Ty jen zhmotňovaly fakt, že Hongkong (kantonsky Voňavý přístav) patří k nejvytíženějším přístavům kontejnerové lodní dopravy.

Od prvního momentu mi Hongkong padl do oka, protože mi evokoval cosi z mých oblíbených měst – trochu Tokia, trochu New Yorku a špetka Sydney. Přes spoustu mrakodrapů i spousta bujné vegetace, teď v lednu kvetoucí ibišky a příjemné teploty kolem dvaceti. Jinými zatracovaná vysoká vlhkost vzduchu byla po enormně suché pekingské zimě jen vítaná. No a pak moře, základní element města, kdy mezi jednotlivými čtvrtěmi plují trajekty jako součást městské dopravy, například z Hongkongu do zmiňovaného Kowloonu přeplujete za 2,20 hongkongských dolarů (necelých 7 korun).

Charisma města tvoří určitě i jeho kosmopolitní obyvatelé – od typických čínských stařečků, asijsky i evropsky vyhlížejících běžců po nábřeží, zahalené muslimky v obchodních mallech až po armádu spěchajících kravaťáků z různých koutů byznys světa. Peníze tu doslova cítíte ve vzduchu. Že by právě proto onen „Voňavý“ přístav? Je neodiskutovatelné, že Hongkong si drží díky své liberální ekonomice pozici centra světového bankovnictví a obchodu.

Dvoupodlažní tramvaje v Hongkongu
Hongkong pohledem z Kowloonu

Je vtipné, že nejen dopravní prostředky jsou dvoupodlažní, i pěší doprava je dvouúrovňová, krom běžných chodníků, tu jsou i jakési nadzemní kryté chodníky. Ty někdy kopírují linii těch pod nimi, někdy umožňují rychlé a bezpečné překonání ulic přecpaných auty, někdy usnadňují přístup do obchodních center, přístavů trajektů a stanic metra. A zároveň tak pomáhají rozředit proud obyvatel a návštěvníků města s jednou z největších zalidněností na světě.

Příjemná je jazyková vybavenost místních, kteří vládnou obvykle stejně dobře čínštinou i angličtinou (a povětšinou mluví kantonsky). Zvlášť pokud dorazíte z Pekingu jako já, cítíte to jako opravdové osvěžení- moci vyjádřit plnohodnotně, co si myslíte a přejete a neomezovat se jen na izolovaná slova své chudé čínské slovní zásoby, které beztak díky příšerné výslovnosti skoro nikdo nerozumí…

Při prvním obědě po příletu nás z hloubání nad jídelním lístkem s omluvou vyrušil postarší elegantní Hongkongčan, který nám nejen poradil, co si objednat, ale i tak za nás bleskurychle učinil a při jídle se pak optal, zda nám jeho výběr vyhovuje a nechceme něco přiobjednat.

I takhle si člověk začíná skládat mozaiku prvních dojmů o novém městě! A o mých navštívených a oblíbených místech v něm příště…

Darina Ivanovová