Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Cestování

Masakr 20. perutě v Bílých Karpatech. Němečtí stíhači sestřelili za pár minut všechny americké bombardéry

Boeing B-17G „My Baby“ byl sestřelen u Nové Bošáce na Slovensku foto: ARCHIV MICHAELA ŽITNÍKA

Téměř dvě desítky Američanů se koncem minulého týdne objevily na moravsko-slovenském pomezí. Důvodem bylo pětasedmdesáté výročí Letecké bitvy nad Bílými Karpaty, kde jejich předci bojovali a umírali v nerovném souboji s Luftwaffe.
  5:00

Cíl měli jasný: seřaďovací nádraží v Moravské Ostravě, kde letecký průzkum objevil cisternové vagóny a také stovky železničních vozů s vojenským materiálem. 29. srpna 1944 se dlouhý proud těžkých amerických bombardérů vydal z letišť v jižní Itálii na sever. Ve vzduchu byly stovky strojů B-17 a B-24. Z pramenů není jasné, jestli jich bylo 589 nebo 590. Doprovázely je stíhačky. Na samém konci letěla 20. peruť 2. bombardovací skupiny. 

Pokud si formaci směřující přes Jadran představíte jako dlouhý osobní vlak, tak druhá bombardovací skupina byla poslední vagón celé soupravy a 20. peruť poslední kupé. Jejím příslušníkům se ale začala lepit smůla na paty. Sedmička B-17G totiž vypadla se secvičené formace ježící se těžkými kulomety, takzvaného boxu, a navíc se výrazně opožďovala. Posádky se ocitly ve špatný čas na špatném místě. A měly za to zaplatit.

Po stopách bitvy

Události z 29. 8. 1944 připomíná naučná stezka, jejíž popis najdete ZDE. Server Lidovky.cz se po jejich stopách vypravil v expedičním vozidel Mitsubishi L200 Rock Proof. Jeho test si můžete přečíst ZDE.

Mitsubishi L200 v „nomádské“ úpravě Rock Proof.

Luftwaffe totiž nespala. Už v 9:03 odstartovalo z letiště Borkheide osm stíhaček. Další německé stroje opouštěly základny mezi Berlínem a Lipskem vzápětí. Mířily nad moravsko-slovenské pomezí. Dvacátá peruť, ke které se připojily ještě tři americké stroje, které nestačily tempu, byla pro messerschmitty a focke-wulfy snadnou kořistí, zvlášť, když neměla ani stíhací doprovod.

V 10:41 útok začal. Jako první patrně inkasovala “létající pevnost” s přezdívkou “Lovely Ladies” (příběh letadla čtěte zde), pilot ztratil na strojem kontrolu. Letadlo spadlo do vývrtky. “Jakmile jsem zaslechl povel ‘Bail out,” zbavil jsem se protiflakové vesty, strhl z hlavy přilbu i kyslíkovou masku s vedením interkomu a připnul si padák,” vzpomínal navigátor Charles H. McVey a pokračoval. „Sešplhal jsem k přednímu únikovému otvoru, který byl určen k úniku pro oba piloty, střelce horní věže, navigátora a bombometčíka. Pokusil jsem se otočit klikou a otevřít dveře, ale vlivem odstředivé síly letounu ve vývrtce se mně to nepodařilo. Další dva z osádky se snažili dveře vykopnout, ale marně. Otočil jsem se a přemístil se do přední sekce, které již chyběla výplň z plexiskla. Jakmile jsem vlezl dovnitř, buď odstředivá síla anebo prudké sání vzduchu mě otvorem vymrštilo ven….“ Nikomu dalšímu se z hořícího stroje nepodařilo dostat ven.

V Šanově vzniklo malé, ale exponáty napěchované muzeum, které události z 29. 8....
Vojáci wehrmachtu u jednoho z motorů na Humpolově poli v Šanově.

Velitel perutě, poručík William S. Tune, letěl na palubě stroje s přezdívkou “Tail End Charlie” na první pozici formace (příběh letadla čtěte ZDE). Německým stíhačům se podařilo poškodit křídlo stroje, které začalo hořet. Bomby byly stále na palubě. Tune dal povel opustit letoun. Při dalším útoku už zraněný pilot upadl do bezvědomí. Jeho navigátor Loy A. Dickinson spolu s palubním technikem Thomasem C. Cooganem na bezvládné tělo ve stroji mířícímu ke zkáze navlékli padák a vyhodili jej již vyprázdněnou pumovnicí ven. Doufali, že ho studený vzduch probere a on si dokáže otevřít padák.

“K sobě jsem přišel pět, možná šest tisíc stop nad zemí. Padal jsem vleže po zádech, v takové dost strnulé poloze, s rukama složenýma na padáku, jako když jedete na korbě nákladního auta obráceni zády ke směru jízdy. Podíval jsem se na své dlaně, levou ruku jsem měl zakrvácenou a tak jsem pravicí, kterou jsem měl naštěstí v pořádku, hmátl po uvolňovacím lanku a ze všech sil zatáhl. Nade mnou se s trhnutím otevřel padák a najednou jsem se snášel k zemi ve vzpřímené poloze… Po dopadu jsem se na zemi posadil a napadla mne jediná věta: Tak Tune, teď jsi v pěkné bryndě!” uvedl ve svých vzpomínkách. Z jeho desetičlenné posádky zahynuli dva muži.

Letci ze stroje “Big Time” tolik štěstí neměli (příběh letadla čtěte ZDE). Stíhači letící na focke-wulfech po nich vypálili rakety. Jedna vybuchla na levé straně mezi motory: vnější začal hořet, vnitřní byl poškozen. Následky byly zničující. “V přední sekci letadla za palubní deskou začalo hořet. Co-pilot i já jsme byli připoutáni k sedačkám svými upínacími pásy. Mohutnou explozí jsem však narazil hlavou na postranní okno pilotní kabiny a co-pilota to vrhlo až na půl cesty k chodbě. Zpozoroval jsem zmatek v přední sekci na stanovišti navigátora a bombometčíka, kterými exploze smýkla po podlaze až k přepážce. Mechanik, který obsluhoval kulomety v horní věži, visel na její spodní části. Krátce nato uchopili navigátor a mechanik hasící přístroje a snažili se uhasit plameny. Volal jsem vnitřním spojením ostatní členy osádky, ale spojení nefungovalo,” vzpomínal pilot Thayne L. Thomas. 

Letci si navlékli padáky a chystali se vyskočit. Bombardér explodoval a rozpadl se ve vzduchu. Pilota Thomase výbuch vymrštil ven do volného prostoru. Podařilo se mu otevřít padák, ale jen částečně. “Stále jsem se ve vzduchu otáčel, náhle kolem mne prolétla hořící nádrž. Dopadl jsem dost tvrdě na záda a uhodil se do temena hlavy,” napsal v dopise. Těla devíti členů jeho posádky sbírali v dalších dnech němečtí vojáci v okolí obce Šanov. Thomas dostal od místních svačinu a zmizel v lese směrem ke slovenské hranici. Krátce po jedenácté hodině dopoledne bylo po boji. 20. peruť přestala existovat, všechny její stroje byly sestřeleny.

Pohled ze země

Polní cesta se stáčí doleva, brodem překonává potok a stoupá, úvozem. Je to koryto plné kamenů, kde i terenní pick-up má co dělat. Místní raději začali jezdit po okraji louky. Uprostřed luk stojí modrý kříž, reliéf s padajícím letadlem a informační tabule. Jsme u obce Krhov, kam dopadl stroj Boeing B-17G s přezdívkou “Queen” (příběh letadla čtěte ZDE). U paty reliéfu leží zkroucené zbytky kovu - pozůstatky letounu. Tabule o letcích je smutné čtení. Z posádky se zachránil jediný muž: druhý pilot Irving D. Thompson. Navigátor odstartoval ke svému prvnímu bojovému letu 20. srpna 1944, zemřel o devět dní později na své šesté misi, pravý boční střelec nepřežil svůj čtvrtý operační let.

Obyvatelům kopanic v Bílých Karpatech a obcí pod horami se krvavé divadlo na nebi vrylo do paměti a v rodinách se vzpomínky na událost předávaly z generace na generaci. Lidé dlouho nacházeli zbytky letadel i lidské ostatky v lesích.

“Tohle je nejčerstvější nález,” říká Michael Žitník. Stojí před malým domkem v Šanově, na kterém visí vlajky a opírá se o plát kovu. Roky se věnuje leteckému badatelství a aeroarcheologii. Za dveřmi nízkého stavení se návštěvník propadne o pětasedmdesát let zpátky. Muzeum nazvané Letecká bitva 29. srpna 1944 je napěchované artefakty. Každé sestřelené letadlo zde má svou vitrínu. Je až s podivem, v jak dobrém stavu se některé přístroje dochovaly po pádu na zem. Jsou tady originální letecké brýle Ray-Ban či kožešinová bunda jednoho z letců. Na stěně nechybí fotokopie německých plánů operace a pod stropem hlavní místnosti je zavěšená část nosné konstrukce boeingu.

Letecká bitva nad Bílými Karpaty

Problematice střetnutí se věnují muzeum v Šanově také Muzeum Bojkovska a Městské muzeum Slavičín. Vyčerpávající popis vzdušného souboje najdete na specializovaných stránkách. Tématu se věnuje kniha “Umírali i za naší svobodu, nezapomínáme …” s podtitulem Letecká bitva nad Bílými Karpaty z 29. srpna 1944. Fakta, fotografie, příběhy. Autorem je Vlastimil Hela.

V kopaničářské osadě Vyškovec, na dohled od dnes mnohem slavnější Žítkové, stojí pomník na místě s krásným výhledem do krajiny. I tady jsou u jeho paty zbytky letadla. Sem se zřítila “Lovely Ladies”: část hořících trosek dopadla na Šopíkovu usedlost, kterou zapálila. „Dne 29. 8. 1944 kolem 11.00 hodin jsem si za hukotu motorů a střelby všimnul, že nad Vyškovcem padají hořící trosky bombardéru, který vybuchl ve vzduchu. Okolo mě stáli další lidé a vzdušný souboj sledovali dalekohledem. Tehdy byl nad bošáckou stranou ohromný mrak, ze kterého se nepřátelské stíhačky vrhly na prolétávající americké stroje,” uvedl Lubomír Hasík ze Starého Hrozenkova a pokračoval. Okamžitě jsme se vydali směrem přes Skotňu na místo havárie a dopadu hořících trosek. Asi za čtvrt hodiny jsme byli na místě, kde už stálo osm až deset celníků z celnice Starý Hrozenkov-Pila a snad i z Vyškovce. Na místě havárie se nám naskytl nebývalý pohled; jeden motor spadl do rozestavěného sklepa pana Neuderta a druhý motor dopadl nedaleko školy, kde ležel i trup bez ocasních ploch… .“

Většina těl padlých letců byla pohřbena ve Slavičíně. Po skončení války je Američané exhumovali. Nicméně na slavičínském hřbitově stále najdete pietní místo.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!