Neděle 18. dubna 2021svátek má Valérie 3 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na Kubu pět minut po dvanácté. Oblečení jako nedostatkové zboží a zákaz cestovat sám v autě

I love Cuba | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy I love Cuba | foto: Darina Ivanovová

Po týdnu v plážovém resortu Varadera jsme zamířili do skutečného života Kuby. Přesun po Kubě není ani jednoduchý, ani levný. Národní autobusový dopravce inkasuje za cestu z Varadera do Havany o vzdálenosti 150 kilometrů po silnici nazvané poeticky Via Blanca (přízvisko Via Samá díra by konvenovalo lépe) 20 konvertibilních pesos (CUC).

To je cena vražedná pro Kubánce při průměrném platu 30-40 CUC, neuctivá k většině turistů a normální pro Kanaďany, kteří převažují mezi návštěvníky ostrova.

Muzeum revoluce
Pohled z balkonu

Naštěstí po uvolnění socialistických ekonomických opratí už existuje i konkurenční dopravce Vizual, který nabízí stejnou cestu za polovinu. I tak je to stále cena nepřátelská vůči Kubáncům, a tak postaršími, avšak jakžtakž komfortními autobusy čínské výroby s těmito dopravci cestujou až na výjimky jen cizinci. Kubánci se dopravují jednak přeplněnými busy-veterány a pak zvláštním systémem, který je jasný na první pohled - u výpadovek z měst stojí davy těch, kteří čekají na projíždějící auta (v řadě případů šokujících faktem, že vůbec jedou). 

Podle prezidentského nařízení nikdo nesmí cestovat autem sám a musí přibrat další cestující. Občas se prý u krajnice vyskytne i „orgán“, který dohlíží na dodržování tohoto pravidla. Zdá se však, že vše funguje na bázi solidarity, která je ostatně jedním z nejfrekventovanějších slov v kubánské veřejné komunikaci. Na Kubě je nejen nedostatek aut, ale i pohonných hmot kvůli americkým sankcím proti lodím dopravujícím ropu z Venezuely.

Do Havany jsme vjeli po necelých třech hodinách podmořským tunelem u pevnosti La Cabaňa a vystoupili na náměstí, kterému vévodí impozantní budova bývalého prezidentského paláce, dnes Muzeum revoluce. Její nejcennější exponát se skrývá za budovou, ve skleněném „domečku“ je tam zaparkovaná jachta Granma, na které připluli v roce 1956 z Mexika v čele 81 spolubojovníků Fidel Castro se svým bratrem a Che Guevarou, aby vedli partyzánský boj proti Batistově diktatuře. 

Při pohledu na ni vás okamžitě napadne, jak se tam mohlo tolik lidí vměstnat, a to vezli ještě slušný zbrojní arzenál. Jachta pojmenovaná v překladu Babička prý byla skutečně postavena na kapacitu 12 pasažérů! U jachty stojí čestná stráž 24 hodin denně a zlí jazykové tvrdí, že to není z žádné úcty, nýbrž proto, aby ji někdo neukradl a neodplul s ní na Floridu. Stejné jméno jako jachta dodnes nese tiskovina, která je obdobou někdejšího Rudého práva.

Jeden dům žije, z vedlejšího už zbylo jen průčelí

U ikonického hotelu Sevilla, kde to dýchá atmosférou koloniálních dob, jsme měli sraz s naší ubytovatelkou. Airbnb je na Kubě poměrně nové, naše zkušenost byla vynikající. Samozřejmě jsme od svých hostitelů dostali řadu návštěvnických tipů, ale nejúžasnější byly naše politicko-historické diskuse. Poskytovali nám svůj pohled na život na Kubě, Jorge se zvědavě dotazoval na různé sociální aspekty života v zemi, která už ušla 30 let od změny režimu. Taky nás upozornili, že budeme na ulici oslovováni s prosbami o finanční pomoc či s prosbou o darování oblečení, které je na Kubě nedostatkové. Opravdu se nám to vícekrát přihodilo. Pokud odmítnete, dostane se vám i tak většinou zdvořilého poděkování.

Capitolio za dne

Do svého ubytování na rozhraní čtvrtí Centrální a Stará Havana jsme dorazili za tmy. Po cestě jsme míjeli domy v kondici na naše poměrně těsně před demolicí, tady se však všude za dřevěnými žaluziemi okenic či napůl zazděnými a zatlučenými okny svítilo a žilo. Náš dům působil „zdravým“ dojmem a jeho výhodou byl balkon s výhledem na Capitolio (budovu postavenou pro kubánský kongres a na první pohled snadno zaměnitelnou s Kapitolem ve Washingtonu) a na druhé straně na oceán. 

Seděli jsme na potemnělém balkoně a pod námi se rozprostírala skoro přízračná scenérie s polorozpadlými, avšak obydlenými domy, opuštěnými obrovskými budovami, ruinami a ostře osvětlenými terasami nedávno otevřených luxusních hotelů. Velmi surrealistický zážitek, jak od pana Švankmajera. Myslím, že jsme, ač už týden na Kubě, na chvíli zažili nefalšovaný kulturní šok.

V křečových žilách může být i litr krve, varuje primář Schütz

Primář Žilní kliniky Ota Schütz | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Viditelně rozšířené žíly, těžké nohy či pocit mravenčení. Potíže s křečovými žílami neboli varixy trápí v populaci...

Velký test samotestů na covid: Kapesní laboratoř vám dá naději, nikoliv jistotu

Testovací sady na přítomnost viru SARS-CoV-2 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete do práce nebo na návštěvu k příbuzným? Budete-li mít štěstí, třeba na vás vyjde vhodný test na covid. Pečlivě...

KOMENTÁŘ: Na dveře klepe obří inflace. A bát by se měla i česká vláda

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V Americe probíhá obří záchrana ekonomiky na dluh. Do toho všude zdražuje ropa i potraviny. Svět se opět začíná bát...

Jarní úklid raz dva: Jak na čistou podlahu i bez lezení po kolenou a otravného ždímání hadru?
Jarní úklid raz dva: Jak na čistou podlahu i bez lezení po kolenou a otravného ždímání hadru?

Přes zimu jsme si do domácností natahali spoustu nepořádku, kterého je teď potřeba se zbavit. Doba si žádá pořádný jarní úklid. V redakci jsme...