14. srpna 2018 13:00 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: Mongol Rally Pt. 3 – Gruzie a Arménie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Odpočinek na jižním vrcholu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Odpočinek na jižním vrcholu. | foto: High5team

JEREVAN/TBILISI Plavba trajektem byla v zásadě příjemným zážitkem. Relativně slušné kajuty, sprcha, poživatelné jídlo. Potkáváme bandu polských motorkářů, dva mladé Poláky, kteří stopují do Dubaje, Francouze Piera, který jede na kole do Íránu, a spoustu dalších lidí. Večer strávený na horní palubě hraním her a popíjením byl příjemným zpestřením naší cesty. Vylodění už méně. Od okamžiku, kdy nás vzbudili, do opuštění lodi uplynulo asi 6 hodin.

Vyřizujeme povinné ručení, v Gruzii totiž neplatí zelená karta. Prohlížíme ranní Batumi, dáváme si skvělou místní snídani. Šokem byl obchodní dům. Kvalita a čerstvost potravin je na podstatně lepší úrovni, než u nás doma. Fascinuje nás obrovský pult s čerstvými bylinkami, které jsou rosené vodní mlhou. Sýry a uzeniny jedna báseň. Toto bych chtěl mít doma.

Na trhu nakupujeme čerstvé ryby a přesouváme se na opuštěnou pláž při tureckých hranicích. Naše posádka se rozrostla o dva polské stopaře Marcina a Mateuzse, na kole za námi přijel i Pier. Celý den odpočíváme, vaříme mušle a grilujeme čerstvé ryby. Paráda.

Západní vrchol dobyt.
Severní vrchol.

Brzo ráno se loučíme s Pierem a vyrážíme. Gruzie, jakkoliv je zajímavá, je pro nás pouze tranzitní zemí – jsme časově omezení a naše priority leží jinde.

Naše Buchanka začíná mít problém. Teplo. Kopce jezdíme na dvojku, topíme naplno, ale někdy ani to nestačí a musíme zastavovat. Na autě se neustále vyskytují drobné závady, které zvládáme svépomocí opravovat. Upadlý výfuk, vadná zapalovací cívka, povolené šrouby a další běžné neduhy starého sovětského auta jsou na denním pořádku. Poláci koukají a nevěří, že se dostaneme dál, než na iránské hranice. Jak hluboce se mýlili.

Loučíme se s Gruzií a přejíždíme do Arménie. Hranice jsme překročili během hodiny, celníci byli milí a dokonce se s námi chtěli i fotit. Co na tom, že je na fotce je i celnice…

V Armenii neplatí zelená karta, stejně jako v Gruzii. Nefunguje počítačový systém, tedy nuceně kempujeme a čekáme. Během tří hodin se objevují další tři teamy, které potřebují “strachovku“, stejně jako my. Čas vyplňujeme jubilejní dvacátou opravou. Před chladič instalujeme elektrický ventilátor, Poláci nevěří vlastní očím. Pojištění a s vylepšeným chlazením vyrážíme. Oproti Gruzii jsou lidé stejně milí, asfalt o poznání horší, levnější benzin.

Jídlo a pálenka výtečné, Arméni umí skvěle připravit skopové, nejčastěji na ohni. Spolu s čerstvou zeleninou.

Jezero Kari - výchozí bor pro výstup na Aragats.

Jezero Kari - výchozí bor pro výstup na Aragats.

Naším cílem je nejvyšší hora – Aragats. Vzjíždíme k jezeru Kari do výšky 3170mn.m. na chatu, která je výchozím bodem pro výstup. Míjíme tábory kočovných pastevců.

Aragats, vyhaslá sopka, má čtyři vrcholy. Volíme tedy výstup na západní na (4001 mn.m.) a sestup přes jižní (3879mn.m.) vrchol. Počasí nám přeje, je slunečno. Dokonce je chvíli vidět i zasněžený vrchol bájného Araratu, nejvyšší hory všech Arménů, geograficky ovšem toho času součástí sousedního Kurdistánu, geopoliticky Turecka.

Po zaslouženém odpočinku se přesouváme do hlavního města Jerevanu.

A přichází první větší porucha. Praskla jedna ze soustavy pák, které obstarávají řazení. Máme tedy k dispozici jen jedničku a trojku. S chromým autem dojíždíme do města. Po dvou hodinách hledání narážíme na člověka, který má známého, jehož soused má na potřebný díl doma. Několik telefonátů, obligátní družba s degustací domácích kompotů a pálenek, které vyráběla mechanikova žena, a s opraveným autem odjíždíme směr Jerevan.

Město, které leží v dolině naplněné smogem a horkým vzduchem, nás šokovalo. Široké bulváry, kašna, nebo spíše vodní show s hudebním a světelným doprovodem, restaruace v evropském stylu. Tolik opulentních černých velkých SUV s benzínovým motorem a hlasitým výfukem nejezdí ani v Bratislavě. Kontrast se zbytkem země je propastný. K bontonu drogových dealerů a provozovatelů nočních podniků a heren podobný povoz zřejmě patří, nejen tady.

Po skvělé večeři se přesouváme směr Írán.

HIGH5TEAM
  • 0Diskuse




Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.