Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

NOMÁDI: Altipláno. Fotoroadtrip na dosah nebe

Nomádi

  6:56
Náhorní plošina altipláno, ležící na hranici Chile, Argentiny, Bolívie a Peru, je neskutečně krásnou, ale drsnou krajinou. Zasněžené kužely sopek, dýmící fumaroly a gejzírová pole, jezera nejrůznějších barev nebo kaktusové lesy – to vše v nadmořských výškách okolo 4 000 metrů a výše.

Močálovité porosty bofedales jsou charakteristickým ekosystémem při březích altiplánských lagun foto: Jan Miklín

Zajímavé lokality rozprostřené na obrovské ploše, spojené prašnými a kamenitými cestami v odlehlé pustině bez mobilního signálu.

Obvyklým způsobem cestování po altiplánu jsou výlety s místními cestovkami. Ráno vyrazit (jedním z turistických center na severu Chile je San Pedro de Atacama, kdysi malá indiánská vesnička), několik hodin stoupat na altipláno, vyfotit se u jezer či skal a odpoledne zase zpátky. Fotograf ale potřebuje být na zajímavých místech při východu nebo západu slunce, v noci – zdejší noční nebe je neuvěřitelné. Proto jsme se severochilské altipláno rozhodli poznat jinak, s vypůjčeným autem. První roadtrip vedl na zajímavé lokality okolo San Pedra, při druhém jsme přejeli ještě opuštěnější část altiplána podél chilsko-bolivijské hranice na úrovni mezi přístavy Iquique a Arica.

Typická altiplánská rostlina llareta tvoří zelené polštářky, za ní jezero...
Kaktusový les u Panavinta, jeden z nejrozsáhlejších porostů velkých kaktusů...

Nezbytným předpokladem pro cesty na altipláno – zvláště pokud chcete nahoře spát – je dobrá aklimatizace. Pomůže i pár dnů ve výškách okolo 2 500 m n. m., což je úroveň San Pedra de Atacama. Po cyklovýletu do Valle de la Luna – údolí, jež vypadá opravdu jako z jiné planety – půjčujeme auto a první noc trávíme ještě u hypersalinních jezer na solné poušti Salaru de Atacama. Našim domovem na další dny se stává bílé SUV – sice s pohonem na všechny čtyři kola (což je nezbytnost), ale docela slabým motorem, což zjišťujeme při stoupání do takřka pětitisícových sedel… Výhodou je možnost jednoduše sklopit zadní sedadla, čímž vznikne rovná plocha – postel akorát pro dva. K tomu zásoby jídla, vody, kanystr s benzínem, dobré spacáky – teploty ráno klesají k -20 °C.

Mléčná dráha nad Piedras Rojas. Zdejší noční nebe je naprosto neuvěřitelné –...

Další dny trávíme přejezdy tak, abychom na západ slunce, noc a ráno byly na těch nejhezčích místech. Většinu času u jezer a skal nikoho nepotkáváme, cestovky sem jezdí přes den. Při druhém roadtripu (ten ale roadtripem nazývat těžko, jedeme spíš po necestách) potkáme průměrně jedno auto za den. Hned první den se mi daří píchnout, takže zbytek jedeme bez rezervy a hodně doufáme, že na asfalt dojedeme. Před pár dny jsme jeden večer strávili záchrannou akcí místní malé cestovky, které se v pustině bez signálu porouchalo auto, neradi bychom si prohodili role… Navštívená místa ale stojí za to, jedním z nejpříjemnějších zážitků je koupání v horké vodě termálů na Salaru de Surire: okolo nadpozemská krajina, dokonalé prohřátí v léčivé vodě po další mrazivé noci a okolo ani živáčka…

Fotočlánky z cest najdete na webu, aktuální fotky na Facebooku

Autor: