17. června 2019 12:00 Lidovky.cz > Cestování > Cestopisy

Bělostok. Město Ludvíka Zamenhofa, zakladatele esperanta

Kašna a kostel na náměstí v Bělostoku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kašna a kostel na náměstí v Bělostoku. | foto: Petr Wojnar

PRAHA Letos uplyne 150 let od narození tvůrce esperanta. Ludwik Zamenhof, rodák z východopolského Bialistoku stvořil tento nejznámější umělý jazyk, protože věřil, že všechny spory a konflikty způsobilo to, že si lidé nerozumí. Nový jazyk měl lidem pomoci navázat nová přátelství s cizinci a usnadnit cestování.

Letos uplyne 150 let od narození Ludvíka Zamenhofa, který vytvořil základy esperanta. Jeho portrét zdobí jeden dům ve východopolském Bělostoku, kde se narodil.

Do Bělostoku přijede na přelomu července a srpna na 6000 esperantistů z celého světa. 

Poznávání města budou mít ulehčeno tím, že na všech památkách jsou informace také v esperantu. Kongresu se zúčastní mimo jiné vnuk zakladatele umělého jazyka Ludvík Křištof Zaleski-Zamenhof.

Kaple v Žolovém zakontku v Korytinách

Kaple v Žolovém zakontku v Korytinách

Esperanto se tak v létě vrátí do své kolébky. V třistatisícovém městě, kde kdysi žili vedle sebe Němci, Rusové, Židé, Ukrajinci, Romové, Poláci a Tataři, se uskuteční 94. mezinárodní kongres esperantistů.

Právě mísení kultur, náboženství a jazyků ve městě, které podle legendy založil litevský kníže, když při lovu turů zabloudil až soutoku potoků s bílou barvou (bělo stok), mělo zřejmě vliv na vznik mezinárodního jazyka.

„Ludvík se narodil v židovské rodině v roce 1859 nedaleko náměstí, kde se konaly pravidelně trhy. Měl možnost slyšet různé řeči a viděl, že lidé se spolu často nedokázali domluvit a zuřivě gestikulovali,“ řekla průvodkyně Izabela Lysková.

V deseti letech napsal Zamenhof drama Babylonská věž aneb bialystocká tragédie. Mínil, že hlavní příčinou nepochopení a sporů mezi lidmi je jazyková bariéra. Jeden společný jazyk měl být řešením. 

„O Bělostoku se říkalo, že je to taková Babylonská věž a zůstalo mu to dodnes. Stále je to město, kde se scházejí podnikatelé z východu s těmi ze západu, aby dojednali společné obchody,“ vysvětlila průvodkyně.

V roce 1887 vyšla první útlá učebnice s titulem Jazyk mezinárodní. Autor, oční lékař, ji vydal pod pseudonymem dr. Esperanto, což v překladu znamená člověk, který má naději. 

Mešita v Krušiňanech.
Kaple v Žolovém zakontku v Korytinách

Zamenhof určil šestnáct gramatických pravidel a 919 kořenů slov. „Za tři měsíce je možné se jazyk naučit, je jednoduchý, přibylo slov, ale pravidla se nezměnila,“ vábí do rodiny esperantistů Lysková.

V Česku vyšla učebnice s názvem Esperanto por Bohemoj pouhé tři roky po vydání díla Zamenhofa. Mezi vyznavače jazyka patřil mimo jiné Karel Čapek. Jeho Povídky z jedné a z druhé kapsy v esperantu lze najít i v bialystocké klubové knihovně.

Univerzální jazyk není prý určen jen starším lidem v důchodu, kteří nemají co na práci. „Máme mateřskou školu, kde se učí esperanto, hodiny mají žáci ve školách, pro dospělé jsou kurzy. Učí se lidé různého věku a profesí,“ popsala Lysková.

Nejlepší na celém esperantu je prý to, že sdružuje lidi z celého světa. Čerpat mohou z mezinárodního esperantistického adresáře, kde jsou kontakty na lidi z různých zemí. 

„Lze tak levně cestovat a získávat nové přátele, a to je i jedna z myšlenek otce esperanta,“ poznamenala Lysková. „Angličtina je dnes spíše nutností, ale esperanto je neobvyklým koníčkem,“ dodala.

Lidovky.cz

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!