Napadlo by vás, že Marx v bývalém východoněmeckém městě – po něm svého času pojmenovaném Karl-Marx-Stadt – nikdy nebyl? A že největší atrakcí čtvrtmilionové Saské Kamenice je kromě gigantické revolucionářovy hlavy rodinka tučňáků z bronzu? A přece jde o místo, které se zapsalo do historie a další zářez tam brzy zanechá. Pro rok 2025 bylo vyhlášeno Evropským hlavním městem kultury.
I to je ostatně trochu „úsměvný“ paradox. Chemnitz, v letech 1953–1990 nazývaný Karl-Marx-Stadt, totiž leží na spojnici dalších dvou měst, Lipska a Drážďan. A vždy byl hlavně symbolem oblasti, kde na konci 19. století vypukla průmyslová revoluce.
Stal se z něj jakýsi „německý Manchester“, kde vyráběli téměř vše. Od textilu, před pádem Honeckerovy vlády zúženého na silonky a dédéer košile, přes barvy a laky až po automobily.
Kodaň s větrem ve vlasech a michelinským chlebíčkem v ruce. Co si nenechat ujít v pohodové dánské metropoli?![]() |
Léta to prý fungovalo takto: chytré mozky ve studentském a obchodně nadaném Lipsku něco vymyslely, ty méně brilantní to v Chemnitzu vyrobily – a výsledek putoval do Drážďan. Tam peníze za zboží utratili. Saští kurfiřti a králové dávali okázalost najevo, ostatně parlament a vláda svobodného státu Sasko, jedné ze 16 spolkových zemí, tam sídlí dodnes.