Nejpopulárnější lokalitou je Bol na ostrově Brač. Tamější mistral je pro surfaře ideální. Stabilní vítr vane od května do září každý den odpoledne. I proto je Bol v průběhu celého roku dějištěm mnoha závodů.
Na plážích funguje několik windsurfingových center, které nabízejí výukové kurzy. Můžete přijet i bez svého vybavení. Potom však počítejte s cenami pronájmu okolo 190 kun za hodinu nebo 1350 kn za celý týden. Blíže k nám se nachází na nejjižnějším cípu Istrijského poloostrova ležící Premantura. Surfuje se zde na bóru i na jižní a jihozápadní vítr. Toho využívá mnoho surfařů z okolních evropských zemí.
Chorvatsko je také díky svým mnohým ostrovům a zátokám nejlepší destinací pro seakayaking v Evropě. Vyznavače jízdy na kajaku po moři, lákají především odlehlé zátoky a mořské jeskyně. Nadšenci tohoto sportu můžou absolvovat plavbu z Dubrovníka na ostrov Mljet, doporučit lze také toulky mezi Brijunskými či Kornatskými ostrovy.
Vodáci mají příležitost si vyzkoušet i divokou vodu. Některé chorvatské řeky lze sjíždět na raftech či kanoích. Vyhledávané jsou u vodáků i krasové řeky Korana a Mrežnica protékající nezapomenutelnou krajinou národního parku Plitvická jezera.
Zážitky v kaňonu
Mezi vhodné cíle patří i Cetina, druhá nejdelší a vodou nejbohatší řeka jadranského úmoří. Na svém 104 kilometrů dlouhém toku vytváří několik působivých soutěsek a do moře se vlévá u městečka Omiš ve střední Dalmácii. Nejintenzivněji je využíván dolní tok, kde raftařské agentury nabízejí za zhruba 30 eur na osobu osmi kilometrový sjezd řeky. Za stejnou cenu si můžete v přilehlých soutěskách vyzkoušet canoying. Tento sport představuje kombinaci průzkumné výpravy do divokého obtížně přístupného kaňonu řeky, slaňování vodopádů a plavání v divoké vodě.
Na své si v Chorvatsku přijdou i cyklisté. Nejhustší sítí cyklostezek je protkána Istrie. Podél pobřeží jsou většinou cesty nenáročné bez velkého převýšení. O tom, že je Istrie hornatá, se člověk přesvědčí, až když opustí přímořskou rovinu a vyrazí dále do vnitrozemí. Dnes se v celé oblasti vyskytuje na šedesát cyklostezek o délce přes dva a půl tisíce kilometrů.
Vhodné terény pro cyklistiku jsou také na některých ostrovech. Na těch Kvarnerských lze nalézt jak snadné stezky tak trasy vyznačující se značným převýšením. Cyklisté si tak kromě dobrého pocitu ze sportovního výkonu mohou užít výhledu na okolní krajinu.
Zajímavé cyklostezky vedou i Dalmácií. Na ostrovech Hvar a Brač si lze snadno vybrat dostatek cílů k cyklistickým túrám. Vnitrozemí ostrovů je však hornaté a stoupání od moře činí několik set metrů výškového rozdílu. Kombinaci výletů na kole po ostrovech s plavbou na jachtě dovoluje cestování kololodí. Ta umožňuje pasažérům snadný přesun mezi zajímavými místy a poskytuje dobré zázemí.
Nepřítelem je vedro
Náročné trasy skýtá i dalmatská pevnina. Mezi ně patří stezky do horského masívu Biokova. Impozantní holá vápencová hradba Biokova tvoří působivou kulisu celé Makarské riviéře. Cestou na nejvyšší horu masivu Sveti Jure, musí cyklista zdolat převýšení 1760 m. Hlavní nepřítelem túr na kole je vedro. I proto je nejlepší pro cyklovýlety po Chorvatsku zvolit termín na jaře, v závěru léta či na podzim. Nezbytné je mít s sebou veškeré vybavení pro opravy kola, neboť trasy vedou často odlehlými místy a cykloopravny lze nalézt pouze ve městech. Během pobytu v Chorvatsku můžete využít i toho, že v mnoha letoviscích si můžete jízdní kolo vypůjčit. Počítejte však s tím, že za pronájem kvalitního horského kola zaplatíte zhruba 150 kn za den.
Krasová krása
Přestože ani jeden vrchol chorvatských hor nepřevyšuje 2000 metrů, mohou být pro turisty a horolezce zajímavé. Ostré krasové formace vyžadují od alpinistů stejné úsilí jako mnohem vyšší hory. Mezi oblíbené destinace patří oblast národního parku Paklenica v pohoří Velebit. Mezi příznivci skalního lezení je oblíbená především 350 metrů vysoká, téměř kolmá stěna Anića s několika desítkami lezeckých cest převážně vyššího stupně obtížnosti. Spokojení zde budou i pěší turisté, kteří zde najdou množství zajímavých tras vedoucí strmými kaňony Malé a Velké Paklenice. Budeteli mít štěstí, můžete zahlédnout supa bělohlavého, pro něhož je toto místo jedním ze dvou přirozených prostředí v Chorvatsku. Vydáte-li se do kopců jen na jeden den od moře, nezapomeňte na vhodnou obuv a také na dostatečné zásoby pitné vody. V letních měsících mohou být některé v mapách označené prameny vyschlé.
