Pondělí 24. června 2024, svátek má Jan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Korejská lekce

Soutěživí a cílevědomí Korejci. Při zkouškách neznají bratra a do životopisu napíšou vše

S teplem přišel čas i na občasnou výuku češtiny venku. Na snímku prváci katedry. foto: Darina Ivanovová

Připadá mi, že s jarem můj korejský život nabral na obrátkách. Pořád se něco děje. Korea se chystá na Buddhovy narozeniny, takže všude už povlávají tisíce barevných papírových lampionků ve tvaru lotosu. Lampionový festival přetrval věky od dob, kdy byl buddhismus státním náboženstvím, přes časy, kdy byl zakazován.
  16:30

Konal se právě na počest Buddhových narozenin a dneska má spíš podobu kulturní akce, neb praktikujících buddhistů už najdete mezi Korejci jen asi 25%. Dřív Korejci ověšovali své domovy počtem lampionků, který se rovnal počtu dětí v domácnosti. Teď by byla dekorace korejských domů opravdu chudá. Míra plodnosti totiž klesla na 0,78 (myšleno dětí na ženu v reprodukčním věku), což řadí Koreu na špici zemí s nejnižší porodností na světě.

Výběr veliký.

Asi měsíc před událostí se začnou zdobit chrámy a přilehlé ulice. Lampiony nesou častou název nejbližšího chrámu, takže patřičný chrám lze docela snadno vystopovat. Některé jsou barevné, některé mají tvar lotosových květů, některé jsou osmihranné. V Soulu se vyplatí navštívit chrámy Suguksa, Bongwonsa, Bongeunsa ve čtvrti Gangnam (ano, v té, co ji proslavil song) nebo můj oblíbený Jogyesa v samém centru Soulu, coby kamenem dohodil od české ambasády.

Lampiony svítí i potok, který protéká středem centra. Celá událost vyvrcholí letos 20.května večer lampionovým průvodem, v centru bude hlava na hlavě, protože se všichni budou chtít pokochat svítícími draky, slony a pávy. Ti, co tyhle roztodivné tvary lampionů nosí, jsou většinou oblečeni v hanboku, tradičních korejských šatech. Jen ty samotné stojí za podívání.

Darina Ivanovová

Darina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka.  Od září 2021 pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura.

Darina Ivanovová

V našich školních (rozuměj univerzitních) škamnách zrovna skončil týden midterm testů. Korejci vynikají neuvěřitelnou schopností se namemorovat cokoliv. Při testech neznají bratra, jsou soutěživí a nekompromisně cílevědomí. Do svého životopisu sbírají už v dobách studia kdejakou aktivitu, kterou by českého studenta vůbec nenapadlo pro její nicotnou významnost vůbec uvádět. Tady se jí dá honosný, nejlépe anglický název – a šup s ní do CV, všechno se na zdejším dravém trhu práce počítá.

Po testech nastala chvíle oddechu, na univerzitě se rozproudily sportovní hry. Katedry proti sobě staví týmy ve fotbalu, basketu i vybíjené. Když jsem šla na první fotbalový zápas, nedělala jsem si iluze o kvalitě hry, ale u hřiště mi spadla čelist údivem. Naši chlapci (studenti českých a slovenských studií) deklasovali ve své skupině Ukrajinu 6:1, smetli sdružený tým Srbska a Chorvatska 4:1 a ve volnějším tempu remizovali s týmem Střední Asie, poněvadž postup už byl s přehledem zajištěn.

Hlavně prváci chodí mohutně povzbuzovat a semtam pochytí ne úplně spisovné české slovíčko. Dost matoucí je pro korejské protihráče, když při ohrožení české branky studentky v obavách piští „nééé“, což korejsky znamená pravý opak. Představte si, že se někdo řítí v gólové šanci na branku a fanynky protistrany se hroutí za pokřiku „anóóó“!

Chystáme se v půlce května i na další česko-slovenskou kavárnu, tradiční kulturní program naší katedry, kam zveme rovněž už tradičně oba dva pány velvyslance. Naše cesty se scházejí při různých příležitostech i mimo univerzitu.

Naposledy před pár dny, kdy Slovensko oslavovalo slavnostní večeří a neméně skvělým koncertem 30 let diplomatických vztahů s Koreou. Myslím, že se vždycky rádi vidíme, alespoň já, jako dítě made in Czechoslovakia, mám z česko-slovenských setkání hřejivý pocit, a to nejen proto, že mě přes můj věk slovenský pan ambasador oslovuje zdrobnělinou jména. Jsem si takřka jistá, že ostatní zahraniční zastoupení nám tuhle vzájemnost závidí a lehce na ni žárlí.

Přestože už jsem se dlouho nezmínila, neutuchá ani aktivita naší „horalské“ skupiny, která se rozrostla čerstvě o nové členy diplomatické provenience. Náš poslední horský výšlap skončil díky mně neslavně, kvůli mé indispozici se po pár stovkách metrů se mnou obrátili k sestupu tři muži. Nést mě sice nemuseli, ale k mdlobám bylo nedaleko. Korejský kolega mě pak donutil k návštěvě lékaře, takže jsem zakusila důkladnost korejské zdravotní péče, o tom zas třeba příště.

Pár kopečků jsem už od té epizody (jak to označil pan doktor) vyšla, hlavně abych uspokojila vylekanou sebe samu. Když jsem kladla víceméně řečnickou otázku, že nechápu, proč mi bylo zle, známý mi doporučil překontrolovat si datum narození. Den nato mi kamarádka s dojemnou laskavostí věnovala tlakoměr. Nemám já tady v Koreji kolem sebe samé prima lidi?

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!