Celková vítězka Jiřina Winterová přiznává, že nejraději fotí děti a přátele. „Jsem šťastná, že se moje fotky líbily. Třeba udělaly i radost nebo vyvolaly emoce. O to v nich jde především,“ reagovala na oznámení, že soutěž vyhrála. O celkové vítězce rozhodly dva body.
* LN Byla to vaše první fotografická soutěž?
Jak se to vezme. Posílala jsem fotky do soutěže o valašské rallye, ale nikde výsledky nakonec neprezentovali a ani se nikdo neozval. Soutěž v Lidovkách je tak v podstatě moje první.
* LN Takže to náležitě oslavíte?
Určitě. Skočím do hospody za kamarádama, kteří mi drželi palce. Taky se nám chladí šampaňské. Zbylo jedno od víkendu, tak si ho s manželem bouchneme. On si to tak trochu zaslouží, dělal mi při výběru odbornětechnického poradce. Jinak ale vedeme o focení strašné diskuze. Manžel, který dříve pracoval jako technik pro reklamní oddělení v Tatře, vyžaduje, aby byla fotografie po technické stránce dokonalá. Nicméně to byl on, kdo vybral snímek fotbalistů, který vyhrál téma Napětí.
* LN Bylo to pro něj zadostiučinění?
Když jsme fotku do soutěže poslala, odjeli jsme na dovolenou na Slovensko do Štúrova. Hned jsme hledali stánek, kde prodávají Lidové noviny. Naštěstí jsme na něj narazili na termálním koupališti. Když bylo vyhlášení výsledků, manžel, který vyrážel pro noviny s malým synem, se hodinu a půl nevracel a já začala mít smíšené pocity. On zatím chodil po celém městě a sháněl krám, kde by koupil šampáňo a my to oslavili. Ještěže jsme nebyli v Egyptě nebo někde dál...
* LN Kdy jste poprvé zmáčkla spoušť?
Fotila jsme už jako dítě, rodiče měli starý přístroj Flexaret. Věnovala jsem se třináct let výtvarce v Lidušce a myslím, že jsem k tomu měla blízko. Intenzivně jsem začala fotit na manželův klasický Nikon až před šesti lety po přestěhování do Rybí. Před třemi roky jsem si sehnala zrcadlovku od stejné firmy. Letos přišly nějaké prémie, tak jsem si udělala radost a koupila si třístovku Nikona. Je teda docela těžká.
* LN Měla jste potíže při přechodu z klasického fotoaparátu na digitální?
Ne. Možná první půlrok jsem zrcadlovkou fotila jenom pomocí přednastavených programů, nyní fotím pouze na manuál.
* LN Navštěvovala jste někdy fotografické kurzy?
Jsem amatérka. V kurzu fotografování v Lidových novinách jsem se dočetla, že většina žen fotí emotivně a srdcem. To je můj případ. Fotím pocitově.
* LN Upravujete fotky v počítači?
Snažím se fotit tak, abych nemusela. A jelikož mám početnou rodinu, ani na to není čas. Maximálně snímek oříznu nebo přisvětlím. Výrazné úpravy nedělám.
* LN Fotila jste pro soutěž aktuální fotky?
Ne, fotky jsou vybrané z archivu. Nebyla bych schopná fotit něco na sílu, na příkaz.
* LN Sledovala jste ve Fotospoušti i své soupeře?
Ano, velice se mi líbily fotky Miloše Štáfka a Kateřiny Göttlichové.
* LN Co vás inspiruje?
Bydlíme v nádherném prostředí a mnoho fotek jsem udělala v okolí naší vesnice. Je to takové kultovní prostředí s jedenácti sty obyvateli.
* LN Máte oblíbená témata nebo objekty?
Nejraději fotím lidi a hlavně děti. Máme kromě čtyř starších i malého prcka, takže nejčastěji spojím focení s procházkami. Při nich se potkáme s přáteli, a tak fotím i jejich děti. Se starším synem zase jezdím na fotbal. Já prakticky tahám foťák stále s sebou. Několikrát do roka jezdím i na služební cesty do zahraničí a vždycky se najde nějaký prostor něco zajímavého nafotit. Už jsem s tím ve firmě pověstná.
* LN ... a co pracovat jako fotografka?
Nemyslím si, že bych byla schopna se tím uživit. Baví mě fotit pro přátele. To dělám fakt ráda.
