Soraksan je turisticky přitažlivý národní horský park na severovýchodě Jižní Koreje, chráněný organizací UNESCO jako biosférická rezervace. Zároveň je taky prvním z řady 22 korejských národních parků, který jím byl vyhlášen už v roce 1970. Kochali jsme se bohužel okolím beznadějně ucpaných silnic skoro dvakrát delší dobu než přírodou na samotné túře v horách. Krutá realita korejského silničního provozu.
Zato byl v minibusu čas mlsat tradiční sladké občerstvení na cesty- teplé kuličky z těsta s náplní ze sladkých červených fazolí nebo kaštanů. Příjem kalorií výrazně převýšil jejich hiking výdej. Mlsací dobroty se kupujou na odpočívadlech, která by samotná stála za minimálně jeden odstavec. Vše od velkokapacitních čistotou zářících WC zdarma až po zlevněné oděvy, několikero bister, kaváren a nezbytný spot k vyfocení. Takový menší jídelní a shopping mall u silnice.
Darina IvanovováDarina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka. Od září 2021 pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura.  |
Občas tady přemýšlím nad smyslem pořizování auta. Kvůli dopravní zácpě jsem málem přišla o nervy a hlavně začátek koncertu České filharmonie, na který jsem se těšila s maximální patriotickou pýchou. Namísto důstojného příchodu a korzování se šampaňským jsem vystresovaná vsupěla do předsálí těsně před tím, než pan Byčkov mávnul v sálu taktovkou. Pak už to byl čirý balzám na duši. Milá česká ambasádo, děkuji za tvé pozvání!
Krom barevného listí patří k podzimu u řeky Han taky dronové světelné show. Do začátku listopadu osvětlujou soulské nebe každý pátek večer, pokaždé s jinou tematikou. Připojuju pár fotek z té, která se jmenovala Jazz night. Zábavné choreografie se účastní od několika set až po tisícovku dronů.
Na skok taky k práci a k tradičním podzimním událostem na univerzitě. Proběhl nám 2.ročník studentské mluvní soutěže v češtině a slovenštině (v poměru 12:2). Tedy spíš v předčítání než v mluvení, jen jedna odvážná studentka mluvila spatra. Téma promluvy bylo „Můj sen“. Nemálo vyjevených snů se týkalo vize života a práce v Česku. Tak snad! Do poroty soutěže s námi učiteli usedli i nový pan český velvyslanec a ten slovenský, kterému končí mandát a loučil se s námi.
Studenti mu připravili dojemné rozlučkové video a myslím, že slzu potlačil i on sám. Já s jeho odletem přicházím o jednoho z milých a vtipných hiking partnerů. Co je pozitivní, počet účastníků soutěže v mluvení byl o dost vyšší než loni. Nedělám si iluze, že i díky velmi pěkným, dokonce peněžitým cenám! To mi připomíná, že program studenti zpestřili i produkcí písně pánů Svěráka a Uhlíře Vadí, nevadí. Slyšet korejské studenty česky s vervou pět „nemít prachy, nevadí“, je opravdu za všechny prachy světa. Jak jsem tady avizovala minule, pět statečných korejských děvčat se se mnou dalo do náročného úkolu naučit se v šibečním termínu tři české lidové písně.
Jelikož na mé hudební schopnosti se dá spolehnout jen v případě ohrožení života, postahovala jsem z netu, co se dalo, a pustily jsme se (my ženy) do repetic oslazených tu makronkami, tu trojhránky Kolonáda nebo korejskou národní vášní – ice amerikanem. Holky se ukázaly nejen jako velmi talentované, ale i velmi disciplinované. Zpívaly tak pěkně, že jsme vzdaly původní záměr a upustily od instrumentálního doprovodu. Svou premiéru si odbyly na recepci české ambasády u příležitosti státního svátku 17. listopadu. Byly náležitě nervózní, ale sukces byl ohromný. Pro mě byl největší odměnou pohled na přítomné, jak pozorně naslouchají Ach, synku, synku a koutky úst se jim samovolně zvedají do potěšeného úsměvu.
Se 17.listopadem dorazil do Soulu taky první, ještě trochu stydlivý sníh. Velmi nestydlivě, až razantně, ve stejném termínu dorazilo světové finále League of legends (Liga legend) a celé centrální náměstí Gwanghwamun se proměnilo fanouškovskou zónu s řadou stánků s počítačovými hrami. Týmy korejské ligy v tomhle elektronickém sportu patří jednoznačně k těm světově dominujícím. Lee „Faker“ Sang-hyeok je jméno, které vám o půlnoci v Koreji z polospánku odrecitují i ti, kteří k počítačové hře sami neusedli.
Před světovým finále Ligy legend v centru Soulu.
Nejen on, ale řada dalších korejských es se věnuje Lize legend profesionálně. Korejský tým T1 zvedl vítěznou trofej nad hlavu už počtvrté v historii sportu a byla to velká sláva. Ve finále v Gocheok Sky dómu porazili čínský tým Weibo Gaming za přítomnosti 18 000 fanoušků. Další tisíce finále sledovaly při živých projekcích na náměstí i doma. Představte si atmosféru na Staromáku při hokejovém finále světového šampionátu mezi Českem a Ruskem. Asi tak.
Že se čas převrací od podzimu k Vánocům se dá poznat nejen podle vánočně rozblikaných nákupních center, ale i podle sortimentu v obchodech s ovocem a zeleninou. Nastala sezóna hallabongů (speciálního druhu mandarinek z ostrova Jeju pojmenovaných podle tamní, korejské nejvyšší hory Hallasanu) a překvapivě – jahod. Adventní doba je tedy jahodová. Na svařák dojde až na našem tradičním vánočním večírku katedry. A prý i na studentský souboj v českých koledách!
