"Trasa je dlouhá kolem deseti kilometrů a na ní je jedenáct zastavení s informačními tabulemi a dva altánky. Jednotlivé informační zastavení popisují to, co je nejzajímavější v krajině," popsal Čechura.
Svérázné jméno rybníků pochází ze středověkuNázev nebo označení "kokotské" se táhne už od středověku, kdy vedle rybníků byla poměrně veliká vesnice jmenující se Kokot – podle skalního hřebene který nedaleko v lese je. Ten připomínal kohouta a ve staročeštině kokot byl kohout, nebylo to nic hanlivého. Jižně od západního rybníka se nachází středověké tvrziště, terénní nerovnosti po bývalé vsi a zřejmě i dalším zemanském dvorci. |
Zastávka u pramene Čůráček
Zastávky například popisují někdejší vily z první republiky, další
zastavení u pramene Čůráček popisuje lesní prameny, u Čertova kamene se návštěvníci dozvědí o místních geologických podmínkách, na další zastávce zase o zaniklé obci Kokot. Zastávky se věnují fauně a flóře, historii ve středověku založených Kokotských rybníků a řadě dalších zajímavostí v okolí.
Náklady na vybudování stezky byly zhruba 400.000 korun, z nichž větší část, zhruba 350.000 korun, poskytlo město Plzeň. Právě pro obyvatele Plzně by mohla být naučná stezka ideální místem výletů. Zajímavá a romantická rekreační oblast je dostupná veřejnou dopravou z Plzně. Městské autobusy jezdí do Bušovic i Dýšiny, takže lidé budu moci na naučnou stezku pohodlně z krajského města dojet.
Rybniční soustava původně čtyř Kokotských rybníků, z nichž se zachovaly dva, dostala jméno právě po obci Kokot, což prý ve staročeštině znamenalo kohoutí hřebínek - podle tvaru skalek v okolí.
