A kdo jiný by si zasloužil své místo v Mexikopedii? Přijměte malou vizuální pozvánku do Fridina světa. Přinášíme vám několik tipů na online samostudium.
Tváře Fridy Kahlo
Digitální výstava Faces of Frida je do karantény jako dělaná. Pokud už máte online probrouzdaná všechna světová muzea, „zajděte“ i na web tohoto projektu. Podílelo se na něm totiž 33 muzeí a galerií a v HD kvalitě přináší přes 600 exponátů. Tleskám Google Arts & Culture!
Eva KubátováRáda o sobě říkám, že jsem „sběratelka mexických podivností“, ale formálně jsem soudní překladatelkou a tlumočnicí španělského jazyka a vystudovanou historičkou se specializací na Latinskou Ameriku. Mou skutečnou vášní je ale pronikat čím dál hlouběji do mexické kultury (a hlavně gastronomie, protože láska k Mexiku rozhodně prochází žaludkem). A jsou to právě takové ty každodenní podivnosti, co mi dodnes, po letech žití v Mexico City, zvedají překvapeně obočí anebo koutky úst v úsměv. A alespoň špetku z nich bych Vám ráda promítla do svého blogu na lidovkách, přičemž další špetku pak najdete v knize Mexikopedie, která spatří světlo světa v listopadu 2020, či na webu Mexikopedie.  Eva Kubátová |
Frida pro nedočkavce
Kdo se nechce prokousávat stovkami online exponátů, nechť své virtuální kroky zacílí na jednu jedinou část výše uvedené digitální výstavy. Právě tady totiž na ikonických dílech Fridy Kahlo z muzea Dolores Olmedo uvidíte v kostce základní informace z jejího života.
Filmová Frida
Nažhavte vyhledávače na vašich Netflixech, internetových stahováních a čert ví jakých filmových službách ve vašich domovech a vyťukejte prosté „Frida“. Udělejte si popcorn a mrkněte na tenhle snímek z roku 2002 se Salmou Hayek v hlavní roli.
Knižní Frida
Poslední „tip na Fridu“ je lehce offline, i když ve formátu e-knihy se předchozím online variantám alespoň lehce přibližuje. Mou první návštěvu Mexika v roce 2013 provázela kniha Bárbary Mujica Frida (inu, jak jinak, že). „Strhující životní drama slavné mexické malířky,“ které je ve skutečnosti biografickým románem psaným z pohledu Fridiny upozaďované sestry, je ale vážně prima čtení. Vřele doporučuji. Trocha reality, trocha fikce, na karanténní dny jako ušité.
Možná si teď sice nemůžeme vzít špacírku a vydat se na offline prohlídku čehokoliv, co s Fridou souvisí. Ale proč se do nich nevydat alespoň takhle virtuálně, a přitom se řídit jejím vlastním mottem:
„Nohy, na co mi vás třeba, když mám křídla, co dovolí mi vzlétnout?“
A co vy? Líbí se vám díla Fridy Kahlo?
