že si s kamarády upekli kočku. Bylo to za války, jeho rodiče přísun z venkova neměli...
S temi kraliky je to tak! Ja jsem si od roku 1969 dopisoval klukem z Anglie (North Shields u Newcastlu), dnes uz jsme skoro opravdovymi bratry. Kdyz ale v roce 1973 poprve prijel k nam do Ceskoslovenska (do maleho mesta Lazne Belohrad, meli jsme velkou zahradu a chovali i kraliky), tak byl jednu nedeli v soku z toho, ze videl meho bratra zabijet kralika k obedu. Na brachu se koukal skoro jako na vraha a na nas jako na lidojedy! Kralika samozrejme nejedl a divil se, ze jsou u nas vubec k jidlu, v Anglii byli zasadne jen jako domaci mazlicci...
Hned při čtení titulku jsem si vzpomněl na generála Peřinu, jak vzpomínal, jak za války lovili králíky na letišti a co jich bylo, asi i tenkrát už je angláni jako jídlo ignorovali, i když tehdá měli hodně vysoko do žlabu, a pak je připravoval se smetanovou omáčkou. To už Angličanům zas tak nepřišlo a jedva okoštovali, přestal jim původ vadit úplně. / viz např. F.Fajtl: Generál nebe/
Inu, anglická kuchyně a krása angličanek z nich udělala námořní velmoc.