Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

NOMÁDI: Jak jsme se rozhodli všechno prodat a začít žít v dodávce

Nomádi

  6:41
Je to přesně rok, co jsme oslavovali můj nástup do nové perspektivní práce na Zélandu, plánovali jsme koupit dům a natrvalo se usadit. Zpět do přítomnosti, dnes je to měsíc a půl, co jsme oficiálně bez domu, práce a věcí a žijeme náš vysněný vanlife.

Sledovat naše dobrodružství můžete na Instagramu salty_vanventures foto: Vendula Žáková

Už to budou téměř dva roky, co žiji a pracuji na Novém Zélandu. Tato země je snem mnoha cestovatelů a já jsem nebyla výjimkou. Z domu už jsem téměř šest let. Žila jsem ve Švédsku, Dánsku, kde jsem dokončila magisterské studium a cestovala jsem i do zemí jako Japonsko nebo sólo po Vietnamu, Kambodži a Laosu. 

Ale Zéland mě přitahoval jako magnet. Kde jinde najdete sopky, horké prameny, oceán, ledovce a hory s průzračnými jezery - to vše se zvířaty, která jsou kvůli své izolaci evolučně naprosto jedinečná. Nový Zéland tak podle mě patří k nejrozmanitějším a nejkrásnějším zemím na světě. Nicméně z Česka je to daleko a tak se z něj rázem stává země, kterou je velmi nákladné navštívit. 

Poměrně vysoké náklady na život a dokonalé podmínky pro kempování s dostatkem parkovacích míst a veřejných záchodů dali za vznik velice rozšířenému stylu života v dodávce. Velké množství cizinců, co přijedou na Zéland, tak většinou dělají sezónní práce v zemědělství a žijí v autě, aby ušetřili na cestování a poznávání Zélandu. My jsme ale odlišný příběh, jelikož jsme oba měli perspektivní, dlouhodobá zaměstnání a zázemí ve formě domu, dvou aut a lodi, „vanlife” jsme chtěli zažít kvůli té zkušenosti jako takové.

Jak se žije v dodávce
Pozorování západu slunce na pláži

Získat místo v nadnárodním korporátu jako HR Coordinator byl pro mě obrovský úspěch. Musela jsem dennodenně dojíždět dvě hodiny do práce po státní dálnici 2, která je nejnebezpečnější dálnicí na celém Zélandu a to obzvlášť v zimním deštivém období. Marcel pracoval již pátým rokem jako důlní inženýr v jediném zlatém dole na Zélandu. V důlním průmyslu je provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a tak měl naprosto odlišný pracovní režim než většina zaměstnání. 

Marci pracoval na jedenácti hodinové směny 9 dní v kuse a pak měl 5 dní volno. Práce to byla nesmírně náročná, na druhou stranu, za 5 dní volna se toho dá hodně stihnout, a tak když někdy nevycházelo počasí na Zélandu, zaletěl si zasurfovat za rodinou do Austrálie. Pak přišlo povýšení a změna pracovní doby od pondělí do pátku, ale jedenácti hodinové směny zůstaly.

Toyota Hiace Commuter

  • Motor: 3.0L Diesel
  • 4x4: Ne
  • Rok výroby: 1994
  • Spotřeba: 10l
  • Obsah nádrže na čistou vodu: 25l
  • Obsah nádrže na odpadovou vodu: 25l
  • WC, Sprcha: Chemická toaleta (používání jen v nejnutnějším případě), Solární sprcha na objem 30l
  • Vybavení kuchyňky: Lednice, kuchyňská linka s úložným prostorem, dvouplotýnkový plynový vařič, dřez

Moje každodenní dojíždění, práce v chemickém korporátu, která byla v rozporu se všemi mými životními hodnotami a nakonec i micromanagement ze strany mojí manažerky mi doslova sebraly životní energii a donutili mě zamyslet se nad tím, co mi opravdu dává smysl a jak nakládám s drahocenným časem. 

Marciho dlouhé pracovní dny „jen” s volnými víkendy nás po čase ždímali, cítili jsme se jako křečci v kole a my, kdysi super aktivní sportovci jsme měli problémy sebrat energii na jakoukoliv víkendovou aktivitu. Připomněli jsme si, jak je pro nás pro oba cestování nesmírně důležité. Znamená pro nás svobodu, volnost a ty nejšťastnější chvíle. Navzdory všem našim kamarádům, kteří se minulý a tento rok oženili/provdali, koupili domy a začali „pracovat na dětech”, my jsme ještě necítili potřebu se usadit.

Rozhodnutí skončit v práci, všechno prodat a žít minimalistický život v dodávce byl pro nás v podstatě strašně jednoduchý, protože se prostě jevil jako jediný správný. Prostě jsme jen dělali to, co nás vedlo ke štěstí a zanechali všeho, co nás od něj odvádělo. Na cestách jsme se potkali a chtěli jsme v cestování pokračovat. Chtěli jsme zažít tu svobodu a volnost zaparkovat, kde budeme chtít, po probuzení pozorovat východ slunce nad oceánem, jít si zasurfovat při západu a nasávat atmosféru zemí jako místní, ne jako turisté. Vanlife byla jasná volba.

Asi měsíc nám trvalo, než jsme udělali průzkum trhu a nastudovali všechny typy dodávek, které by splňovaly naše požadavky. Chtěli jsme určitě Toyotu, protože jsme už vlastnili Toyota Hillux a bylo to extrémně spolehlivé auto, plus jsme chtěli naftový motor, taktéž kvůli spolehlivosti a spotřebě. Poslední z našich požadavků byla vyšší střecha, abychom se v autě mohli postavit. Vybrali jsme nakonec Toyotu Hiace Commuter, která je vyráběna pouze s volantem na pravé straně atak ji najdete pouze na Novém Zélandu, Austrálii, Japonsku a Británii. 

Většina cestovatelů kupuje auta ihned po příletu v Aucklandu a proto jsou ceny aut dost přepálené. Věděli jsme, že si chceme auto od začátku předělat podle sebe a mít tak veškerý komfort na cestách, takže jsme se hlavně dívali na dobrý stav vozidla a málo najetých kilometrů. Nakonec jsme objevili dodávku podle našich představ na internetové aukci a protože se nacházelo v malé vesničce na jižním ostrově kam nikdo z turistů moc nejezdí, bylo to za velice výhodnou cenu. Dodávka byla z roku 1994, vlastnil ji jeden starý pán a sloužila k přepravě důchodců po okolí, takže měla najeto pouhých 130 tisíc kilometrů. Nechali jsme si ji přepravit trajektem k nám na severní ostrov a začali na ní usilovně pracovat.

Tohle je ona. VANDULA. Objevili jsme ji na jedné internetové aukci v zapomenuté...

Tohle je ona. VANDULA. Objevili jsme ji na jedné internetové aukci v zapomenuté části jižního ostrova. Nikdy jsme ji neviděli naživo, ale věděli jsme, že je to ta pravá. Po shlédnutí pár fotek v aukci jsme na její nákup kývli a nechali si ji dovézt k nám na sever Zélandu.

Jméno VANDULA vzniklo úplnou náhodou. Když jsem se přistěhovala na Zéland, většina místních si myslela, že se tak moje jméno píše a Vandula byl na světě.

Ani jeden z nás neměl s budováním dodávky žádnou předchozí zkušenost, ale technické znalosti z oblasti inženýrství dost pomohly dohromady s Marciho koníčkem práce se dřevem. Nutno dodat, že kdybych přestavbu se svým studiem v oblasti obchod a marketing vedla já, tak by to dopadlo diametrálně jinak. Při vymýšlení interiéru pro nás bylo důležité, abychom měli jak pohodlnou postel, tak jídelní a pracovní stůl a to vše jsme museli nacpat na šesti metrů čtverečních. Vandula totiž není jen dodávka, je to náš domov, kancelář a vlastně to jediné, co teď vlastníme. Střední část postele je tak v podstatě stolní deska, která je vysunutelná a z celé posteli se tak dá vytvořit pohodlný pracovní stůl se dvěma sedačkami.

Návrh interiéru

Návrh interiéru

Přestavba dodávky

Přestavba dodávky

Co se týče samotné přestavby, hodně jsme se inspirovali na Youtube a taky jsme studovali odborné články o technických věcech jako zapojení elektřiny, solárního panelu, dálkového zamykání atd., zbytek byl vyloženě pokus omyl a uvidíme jak to dopadne. Výsledek posuďte sami. Zatepleno máme dvěma vrstvami - první vrstvu jsme vystlali vatou, která se používá jako střešní izolace a jako druhou vrstvu jsme dali třímilimetrovou podlahovou izolaci a pak použili pěnu v místech, kam jsme se nedostali s vatou.

Kuchyň se skládá z lednice, dvouplotýnkového plynového vařiče, skříněk na uchovávání potravin, dřezu, poliček na koření. Extra pyšní jsme na naše držáky na vinné skleničky, bez kterých se na cestách neobejdeme. Na pitnou vodu máme 25l kanystr a stejný objem máme na vodu odpadovou. Je pro nás naprosto zásadní, abychom byli šetrní k přírodě a co nejvíc bezodpadoví, proto používáme ekologicky rozložitelné přípravky, třídíme i v dodávce a využíváme městských kompostů, kam vozíme náš bioopad.

Máme 130 Ah baterii, která je dobíjena 100W solárním panelem a také když řídíme. Na baterii je napojen měnič napětí díky kterému můžeme dobíjet notebooky, fotoaparáty, ale třeba také Nutribullet na smoothie a krémové polévky. Na Nutribullet nedáme dopustit a nedělní banánové palačinky na snídani se už staly tradicí.

Kuchyň se skládá z lednice, dvouplotýnkového plynového vařiče, skříněk na...

Na 12 v systém jedou světla, lednice, ventilátor nad sporákem, vodní pumpa a USB zdířky. Co se týče sprchy a záchodu, sprchu máme solární, má kapacitu až 30 l a pomocí kompresoru má i dostačující tlak na sprchování po dobu 5 ti minut. Paradoxně největším oříškem pro nás bylo šití potahů a záclon. Strávili jsme pár víkendových nocí oprašováním znalostí z rodinné výchovy, ale nakonec jsme byli s výsledkem opravdu spokojeni.

Zéland je díky svému bohatému mořskému životu mekkou pro rybaření, potápění a lov harpunou. My jsme se těchto koníčků nechtěli vzdát, obzvlášť po životě v plážovém městečku, kde jsme vlastnili loď a vyjížděli jsme na oceán párkrát do týdne, atak si s sebou vezeme v dodávce spoustu “hraček”.

Máme na střeše kajak a taky úložný uzamykatelný prostor na rybářské pruty a vybavení na potápění.

Jsme něco jako lovci nomádi (smích), vyhovuje nám žít co nejvíce v souladu s přírodou, rybaření je pro nás zábava a navíc vlastnoručně ulovené jídlo má naprosto jinou hodnotu a kvalitu, než to koupené. Vznikají tak docela vtipné okamžiky, kdy jsme v kempu plném baťůžkářů, kteří si vaří špagety s kečupem a my se snažíme do našeho malého kastrůlku nacpat obřího, čerstvě uloveného humra. 

Za skoro měsíc a půl cestování jsem maso koupili jen minimálně a mezi nejčastěji připravované lahůdky patří humr, mořské mušle a různé druhy ryb.

Hodně lidí se nás ptá, jak se teď bez práce na cestě živíme. Jak jsem už zmínila výše, opravdu jsme tvrdě pracovali a byli jsme schopní si našetřit, což nám na začátek cestování stačí. Já navíc pracuji jako copywriterka, spravuji sociální sítě dohromady s digitálním marketingem a dělám virtuální recruitment, takže mohu pracovat odkudkoli, třeba i z dodávky na Zélandu. Párkrát jsem si už vyzkoušela pracovat z různých míst po Evropě, ale byla jsem v té době zaměstnaná a měla jsem stabilní zdroj příjmu.

Chcete se probudit na pláži

Sbalit si laptop a být digitální nomádkou na plný úvazek je mým snem už dlouho a proto jsem nedávno začala projekt Work & Wander, tedy pracuj a cestuj. Chci předat moje know-how a informace o práci na dálku, aby si lidé mohli udělat představu o tomhle životním stylu a třeba se rozhodnou jít touto cestou. Můžete mrknout na worknwander.com, na FB stránku Work & Wander nebo na IG work_andwander, kde budu postupně přidávat všechny články o našem cestování v dodávce po Zélandu, cestopisy a taky spoustu tipů a triků, jak cestovat častěji, lépe a levněji.

Co jsme na cestě, VANDULA dostává spoustu komplimentů a otázek na tělo, a proto jsme založili Instagram pouze pro ni salty_vanventures, kde jsme sdíleli, jak jsme co vybudovali a na co si dát pozor. Chystáme video s detailní prohlídkou naší dodávky a další návody, které vám při budování pomohou. Na našem Instagramu můžete ale sledovat i všechna naše dobrodružství, hodně surfování, rybaření, potápění a lezení po horách. Nebojte se nám napsat, ať už potřebujete pomoc nebo si chcete jen pokecat a pozdravit. 

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?
LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Kam vyrazit tento týden? Navštivte třeba Archeopark Chotěbuz.