Obytný expediční vůz Lukáše Dvořáka je kříženec dvou ikon socialistického automobilového průmyslu. Kabina a podvozek pochází z hasičské verze Škody 706 RTHP, obytná nástavba z Pragy V3S. Tento veterán s náhonem na všechna čtyři kola loni brázdil Skandinávii, teď má v hledáčku africké písky.
Lidovky.cz: Proč jste si pořídil a upravil starý náklaďák na expediční vozidlo?
Auto jsme koupili od dobrovolných hasičů z Dolní Řasnice. Mělo tedy vzadu cisternu, kterou jsme sundali a nahradili ji nástavbou z klasické „vejtřasky“. Chtěli jsme si postavit „nízkonákladové“ obytné auto. To slovo nízkonákladové se vztahuje k pořizovacím nákladům, nikoliv k provozním. To zdůrazňuji. Chtěli jsme, abychom se s ním mohli vypravit i do terénu. Už jsme měli zkušenosti s renovacemi veteránu, takže trambus nám přišel jako dobrá volba.
Trambus na cestáchCesty letité Škody 706 RTHP můžete sledovat na Facebooku ZDE a také na Instagramu ZDE |
Lidovky.cz: Jak je složité takového křížence dostat „na značky“?
Nijak zvlášť, neboť jsme trambus nechali přetypovat na obytný vůz v Technické zkušebně vozidel CZ. A nebylo to ani příliš drahé.
Lidovky.cz: Kolik peněz jste do nákupu museli investovat?
Nemám vůbec představu, za kolik se takové vysloužilé hasičské auto dá pořídit. Auto stálo před pár lety 50 000 korun, nástavba 10 tisíc. Na té nástavbě bylo hodně práce. Musela se kompletně vyměnit celá podlaha, protože byla v hrozném stavu a k tomu jsme dělali část oplechování. Ale protože základem je hasičské auto, tak nebylo z hlediska motorové části co dělat. Bylo totiž vzorně udržované. Najeto mělo kolem 40 tisíc kilometrů.
Lidovky.cz: Jaký máte vztah ke značce LIAZ? Rozhovor vzniká na srazu vozidel této značky v Mnichově Hradišti.
Vyučil jsem se v dílnách ČSAD, kde jsme dělali hlavně vozy DAF, ale občas jsem dostal k práci i na liazkách. Celý další profesní život jsem spojil s značkou DAF, ale zastesklo se mi po veteránu-náklaďáku a v tom případě byla značka LIAZ/Škoda jasná volba.
Lidovky.cz: Loni jste podnikli cestu na Severní mys přes Skandinávii. Jak tam na vás lidé koukali?
Takový veterán vzbuzuje pozornost sám o sobě. Kamkoliv přijedete, tak vám takové auto otevírá dveře. Všichni si jej chtějí prohlédnout, všude vás nechají zaparkovat…
Lidovky.cz: Kolik jste urazili kilometrů a měli jste nějaké technické potíže?
Zhruba 8 000 kilometrů. Těsně před polárním kruhem v Norsku jsme sjížděli dlouhatánský kopec. Upřímně, brzdy na trambusu nejsou nic moc, takže jsme dost často používali motorovou brzdu. Často se stávalo že v takovém případě vylétlo těsnění pod hlavou. Najednou auto začalo vyhazovat vodu. Říkám si: „Tak to je asi konečná.“ Sjeli jsme dolů, zastavili jsme, že necháme auto vychladnout. K polárnímu kruhu chybělo snad jen dvacet kilometrů. Říkal jsem si, že se tam nějak doplazíme a pak to budeme řešit. Ale auto vychladlo, rozeběhlo se a fungovalo dál. Prostě jako by se nic nestalo.
Lidovky.cz: Výpravy se zúčastnili vaši synové. Jak se jim to líbilo? Pojedou i na další cestu?
Klukům je 17 a 12. Hned po návratu se vyjádřili tak, že delší dobu fakt s trambusem nechtějí jet. Totiž cesta na sever byla plná zajímavostí a nových podnětů. Na zpáteční cestě jsme honili trajekt ze Švédska do Německa. Poslední dva dny jsme letěli po dálnicích, což není nic zajímavého. A hlavně: v kabině je randál, auto skáče a na dlouhé přejezdy je fakt nepohodlné. Máme ještě jednu liazku z řady 151.154, která má stejný podvozek jako dakarky, tedy ve předu pérování „na měchách“ a velké balónové pneumatiky. A to je výrazně pohodlnější auto.
Lidovky.cz: Další cestovatelské plány?
Když už jsme byli na severu, tak jsme si říkali, že bychom měli zkusit ještě jih. Máme plán, že bychom navštívili závody náklaďáků ve Španělsku a pak bychom si cestu protáhly do Maroka a vyzkoušeli trambus v poušti.
Lidovky.cz: Modelová řada 706 RT vznikla nejprve jen se zadní poháněnou nápravou, až později podvozek konstruktéři dopracovali do verze 4x4. Jaké má tohle auto jízdní vlastnosti v terénu?
Nezkoušeli jsme žádný brutální off-road. Ale co mám zkušenost od venkovských hasičů, kde trambusy dlouho sloužily, tak podle nich do lesa byl vhodnější auťák právě trambus, než tatrovky.
Lidovky.cz: Poslední klasická otázka: Kolik trambus „žere“?
Nesebral jsem odvahu to spočítat přesně. V některých okamžicích jsem měl pocit, že účtenky za naftu doslova prší. Udělali jsme si takový hrubý odhad. Na rovinatých úsecích to byl od 25 litrů nafy na sto kilometrů výš. V horách to bylo určitě přes padesát litrů nafty na sto kilometrů.
