Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Cestování

PĚŠKY SAMA DO ISTANBULU: Po dvou dnech jsem spálená, bez vody a kus cesty si nepamatuju

Loučení na náměstí v Havířově proběhlo ve velkém stylu. Jelikož mou cestu absolvuji skrze rumunský Banát, kde chci podpořit místní krajany, nechyběly tradiční kroje, hudba, tanec ani typická banátská višňovka. Na cestu jsem si jako Honza vysloužila dar. Namísto buchet však rolničku proti medvědům. foto:  Nicolette Havlová

Loučení na náměstí v Havířově proběhlo ve velkém stylu. Jelikož mou cestu absolvuji skrze rumunský Banát, kde chci podpořit místní krajany, nechyběly tradiční kroje, hudba, tanec ani typická banátská višňovka. Na cestu jsem si jako Honza vysloužila dar. Namísto buchet však rolničku proti medvědům.
  11:00

Opouštět domov po svých má zvláštní kouzlo. Člověk prochází místy, která důvěrně zná. Ani mu nepřipadá, že na tak dlouho odchází - doslova. První den se nesl v duchu nekonečného množství přání k dobré cestě. Jediným nevšedním zážitkem byl článek, který o mě vyšel v tureckých novinách. Člověk ještě ani nikam nedošel, ale už se o něm mluví v cíli. Noc jsem přežila ve zdraví, i když jsem se již nacházela v CHKO Beskydy, kde si na vás může už i třeba medvěd počíhat.

Následující poutní den jsem začala ztrácet z dohledu Lysou horu a otevřeli se...
Člověk ještě ani nikam nedošel, ale už se o něm mluví v cíli. Noc jsem přežila...

Následující poutní den jsem začala ztrácet z dohledu Lysou horu a otevřeli se mi scenérie s výhledem na Malou Fatru. Takto jsem překonala hranice a hlavu již složila u našich sousedů. Vitajte na Slovensku!

Po dvou dnech putování můj seznam vypadal takto:

  • spálená jak rak, protože na mě ani SPF50 nezabírá
  • dva puchýře
  • bolavá záda, protože si neumím správně nabalit batoh
  • jedna šťastná duše

To jsem ale ještě netušila, co vše si zanedlouho prožiji. U sousedů je blaze. Třetí den na nohou a já už mám možnost ochutnat slovenské speciality. Halušky. Ne ty obyčejné, ale halušky v hrachové polévce. Kromě dobrého jídla mi byl nadělen při ušlých 27km také úpal. Přespala jsem tedy na ubikaci, která nebyla tak úplně v provozu jako spíše ve fázi rekonstrukce. Když jsem však paní majitelce ukázala své zoufalství, ubytovala mě. 

Nicolette Havlová

Nicolette Havlová je 21letá studentka marketingu na University of Liverpool v Anglii. V létě 2019 si s pomocí rodiny a přátel přestavěla dodávku na obytnou, žila v ní půl roku během studií v Anglii a nyní ji pronajímá. Ve volném čase doučuje angličtinu, píše články a nahrává podcasty pro studentský magazín. Své PR srdce má ve start-upovém projektu Adventurer. Dále příležitostně pracuje jako průvodce pro CK Alpina, ale především neohroženě cestuje po celém světě. Navštívila bezmála 40 zemí. Většinu výprav podniká jako sólo cestovatelka stopem. O svých zážitcích, zkušenostech a motivech přednáší nejen na cestovatelských festivalech, ale také na středních školách.

Ocenila jsem její ochotu mi pomoct, jen si nemyslím, že ona potom ocenila mou přítomnost. Především když jsem ji volala, že jsem urvala kohoutek ve sprše a už 10 minut se mi nedaří zastavit voda. Aby mi pomohla, musela by absolvovat 30 minutovou cestu, takže bych se jí jako zákazník rozhodně nevyplatila, vzhledem ke spotřebě vody. To mě motivovalo natolik, že jsem byla schopna vodu zastavit. Nějaká nadlidská síla!

Nadlidskou sílu jsem projevila v chůzi další den. Ušla jsem přes 32km, kochala se výhledy, ale hlavně mířila do oblasti s velkým množstvím medvědů. Všemu nasvědčovaly také otisky tlap na rozblácených cestách. Rolničku jsem tedy již konečně uplatnila a od té doby již nesundala. Zároveň jsem si mohla odškrtnout prvních 100 překonaných kilometrů na cestě.

Havířov–Istanbul pěšky. Chci pomoci lidem v Banátu a dojít až k branám Orientu, říká mladá cestovatelka

Pátého června jsem malém obdržela pokutu 66€, když jsem vstoupila do NP, kde byl zákaz ještě dalších 10 dní. Jakmile jsem strážcům vysvětlila, že s mým budgetem by to znamenalo čtyři dny bez jídla, srdíčka jim pookřála, z pokuty sešlo a dokonce mi pomohli vytvořit náhradní trasu. Měla jsem jít po silnici a pak jsem měla na výběr ze dvou možností. Buď půjdu kratší cestou prudce vzhůru pod lanovkou, kde v případě přicházejících bouřek, hrozí sesuvy půdy, nebo vyrazím po hřebeni, kde hrozí blesky. Zvolila jsem tedy sesuv půdy. Naštěstí se nakonec žádná bouřka nekonala a já došla až do svého denního cíle bez úhony.

Odpočinkový den aneb šestý v řadě pro mě znamenal ušlých pouze 17km, za to ale konečně pořádný kontakt s místními. Byla jsem pozvaná na kávu postaršími pány z Klubu slovenských turistů. Ti mi poreferovali o místní flóře a fauně a sdělili mnoho zajímavostí. Chtěli mi dát taky hromadu brožurek a kalendář, s díky jsem musela odmítnout, protože tahat tři měsíce kalendář na zádech neznělo jako ideální plán. Při loučení jsem si u nich dobrala ještě vodu na pití. To možná zapříčinilo onu bezesnou noc plnou střevních potíží a zvracení venku v divočině.

Následující ráno mi nebylo o nic lépe, nejspíš kontaminovanou vodu jsem pít nemohla, a tak mi nezbývalo nic jiného, než v zesláblém stavu vyrazit na 25km dlouhou trasu, abych nějakou našla. Po cestě jsem si ji doplnila pouze jednou, protože jinak byly všude pastviny. To by mohlo znamenat další průser. Tak jsem tedy těch 25 km přežila jen s jedním litrem vody. Malátná jsem šla pouze na autopilota. Většinu cesty si nepamatuji. Aby toho nebylo málo, vymáchala jsem sebe i batoh v bahně plném jehličí. To jsem pak nacházela opravdu na různých místech. Ale přežila jsem. Po cestě jsem viděla také svůj zítřejší cíl - ještě stále zasněžené Nízké Tatry.

Po kvalitním desetihodinovém spánku jsem vyrazila do výšin. Stále oslabená a s neustálým pocitem, že vyzvrátím cokoliv, co požiju. Stoupání bylo náročné a nekonečné, ale za všechny ty výhledy na Západní Tatry to stálo. To je úděl poutníka. Putovat i přes všechny trable, aby se pak s vděčností mohl kochat krajinou. S vědomím, že tady je správně.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!