Lidovky.cz: Jak to nyní na Mallorce, potažmo na Baleárských ostrovech vypadá a jaká opatření zde platí?
Baleárské ostrovy spadají pod Španělsko a jak všichni víte, situace ve Španělsku není procházka „růžovou zahradou“. Mění se každé dva týdny. Po dvou měsících, co jsme byli zavření doma bez možnosti vycházek a po postupném uvolňování nám nařídili uprostřed léta nosit roušky všude, kromě přírody a pláže - a v případě, že kolem nás nebylo moc lidí. Takže si asi umíte představit, jak se nám tu krásně dýchalo ve 40 stupních. To si pak každý rozmyslí, jestli se mu vůbec vyplatí vycházet.
Ke konci léta nám byl zakázán vstup na pláže po deváté hodině večer a zavřeli opět všechny parky. Byl vyhlášen zákaz kouření na ulici a na terasách. V září otevřely školy pro menší děti (děti tu chodí do školy od tří let) a základní školy, děti na středních školách střídají domácí učení s docházkou, stejně je na tom i mládež na vysoké škole. Veškeré školní aktivity mimo školu se zrušily nebo byly hodně omezené. Koncem listopadu otevřely parky.
Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde |
Dnes platí tato opatření: v restauraci může sedět maximálně 6 lidí u stolu, návštěvy nejsou doporučovány a nesmí přesahovat 6 osob. Pláže a parky jsou přístupné pro veřejnost pouze do 21 hodin a po půlnoci je zakázáno vycházet. Veškeré oslavy, diskotéky a taneční bary jsou zakázané. Nyní se připravuje plán na oslavu svátků vánočních. Španělé si potrpí na tradice a oslavy mají v krvi, bohužel situace se nelepší, a tudíž se rozdělilo vše do pěti fází rizika. Mallorca je nyní ve třetí fázi, což znamená, že na Vánoce bychom mohli jít na štědrovečerní večeři a Silvestr s přáteli a blízkými slavit do 1 hodiny ranní a mohlo by nás být maximálně 10.
Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou?
Všude jsou bílé a černé ovce a Mallorca není výjimkou. Ale přikláním se spíš k tomu, že lidé se snaží dodržovat nařízení, i když už jsou unavení z neustálých změn. Ze dne na den se mění situace a musíte být pořád ve střehu. Samozřejmě se najdou lidé, kterým je vše jedno a dělají, že se jich to netýká.
Lidovky.cz: Přicházejí lidé o práci?
Bohužel ano. Mallorca je závislá na cestovním ruchu a věcech s ním spojených, řekla bych tak z 70 %. Bohužel většina hotelů letos neotevřela, a nebo i naopak zavřela, restaurace a obchody byly nucené zavřít kvůli nedostatku tržeb, letecké společnosti měly neuvěřitelně ztráty, půjčovny aut jsou bez zákazníků, taxikáři bez práce. Mnoho lidí je na podpoře po dobu covidu, a i tak nemají jisté, že se vrátí na svá pracovní místa a spousta lidí o práci přišla. V příštím roce tomu bude nápodobně, jelikož nemáme šanci získat důvěru turistů a s tolika opatřeními se popravdě lidem na Mallorcu ani nechce.
Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Lidé žijí ve strachu, co bude dál. Ti, co si v březnu mysleli, že je to placená dovolená, „narazili“ a nyní se bojí budoucnosti. Bojí se o práci, dochází jim finanční prostředky, protože ne každý tu má podporu, a nachází se v kritické situaci. Blíží se vánoční svátky a Mallorčané slaví Vánoce v kruhu rodinném se spoustou přátel, což letos nebude možné a nikdo si nedokáže představit tuto situaci. Mají obavy o své rodiny. Bude to dost těžké na psychiku. Spousta lidí si nemůže dovolit po finanční stránce Vánoce na které byli zvyklí, a to jim také přidává na stresu.
Lidovky.cz: Jak je to v zemi s cestovním ruchem?
Od 23. listopadu je opět otevřené letiště pro turisty a rezidenty žijící mimo ostrov, po příletu musíte předložit negativní test maximálně 72 hodin starý. Popravdě řečeno od září jsem tu na turistu nenarazila, a to bydlím v turistické zóně a za normálních okolností bych byla obklopena turisty. Palma zeje prázdnotou.
Lidovky.cz: Je na ostrově dostatek ochranných pomůcek? Používají je lidé?
Ano, je. Na začátku pandemie to byl velký problém, ale během léta se situace zlepšila a nyní si můžete koupit ochranné pomůcky kdekoliv. Lidé je používají, protože se jim nevyplatí platit vysoké pokuty za nepoužití. Tím mám na mysli hlavně roušky.
Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci na Mallorce a v Česku?
Myslím si, že v Česku ta opatření až donedávna nebyla tak striktní jako u nás. Měla jsem možnost cestovat do Česka a neměla jsem pocit, že je to tak hrozné. Samozřejmě nyní je situace v Česku jiná, ale nevyrovná se to březnu a dubnu u nás. Nepřála bych to nikomu. Máme dvě dcery a bydlíme v bytě s malým balkonem. Děti nesměly ven vůbec, tím myslím ani s košem. Neumíte si představit, co to udělá s psychikou dětí a vaší.
Po dvou měsících mohly na vycházku hodinu a maximálně v okruhu 1 km - mezi 12 a 19 hodinou v doprovodu pouze jednoho rodiče, druhý musel zůstat doma. Nesmělo se koupat, i když už bylo horko a ani do parku. Naše dcery při návštěvě v Česku nechtěly do parku, protože se bály, že nám někdo vynadá nebo že přijede policie. Škola pro ně byla vysvobození.
Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Momentálně jsem na Erte, což znamená, že jsem propuštěná po dobu omezení kvůli covidu a beru podporu od státu. Po vyřešení situace se vrátím na své pracovní místo, pokud společnost nezkrachuje. Jsem ve stejné situaci jako skoro všichni zaměstnanci, kteří mají něco společného s turistickým ruchem.
Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Jak se staví obyvatelé k ohrožení koronavirem?
Ano, sleduji, i když to zrovna není jednoduché. To, co platilo včera, dnes už neplatí, a to co má platit zítra, je daleká budoucnost. Lidé už jsou unavení z tolika změn a slibů. Jediné, co si přejí, je aby se alespoň trochu normalizovala situace, politikům moc nevěří.
Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe?
Lidé mají strach z nakažení, panuje přecitlivělost - ať už ze smutku, nebo po etické stránce. Na druhou stranu máme větší radost z maličkostí a věcí, které pro nás byly samozřejmé.
