Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Dva měsíce na cestě, magická Mombasa a závan civilizace

Cestování

  6:37
Hned v prvních minutách, kdy vjíždíme do legendárního města Mombasa, přicházíme o druhou kameru umístěnou na zpětném zrcátku. Je zde extrémní chaos, dopravní zácpa a do toho oslíci s povozy, lidé a káry plné zeleniny a jiného zboží.

Místní farář nám o všem velmi procítěně povyprávěl, ukázal nám řadu zajímavostí i dům, ve kterém bydlí a to celé za vydatné zvědavosti asi stovky místních školáků

Do toho chlápci z několika místních pneuservisů obratně kutálejí pneumatiky z jedné strany křižovatky na druhou a šikovně využívají sebemenší skulinky mezi auty, aby překutáleli pneumatiky na druhou stranu. Dva úplně bezradní policisté se snaží řídit dopravu v místě, kde si semafor žije svým vlastním životem. Jejich přítomnost je zcela zbytečná, vědí to řidiči a vědí to i oni.

Protože funkce policistů je velmi vážená a nesnese snižování vážnosti, nikdo se jim, přestože to je opravdu komické, nesměje. Přímo uprostřed zasekané křižovatky svádějí boj auta i oslíci o to, kdo dokáže koho přetlačit. Když se ale do toho všeho dostane autobus nebo náklaďák, začíná taktika silnějšího. Po centimetrech popojíždí, kdo to nechápe, tak je nárazníkem poposunut a brzy je na pár minut situace na křižovatce pozměněna.

To že si semafor bliká a policisté mávají rukama do všech stran, nemá ale s provozem vůbec nic společného. Silnější vyhrává, troufalejší a drzejší záměrně neříkám, protože to jsou všichni. No a takhle to funguje celý den. V tomto chaosu někdo, dokonce v mém přímém zorném úhlu, dokázal naši kameru šikovně odšroubovat. Jedná se ale teprve o třetí ztrátu za dva měsíce a 21 tisíc kilometrů co jsme na cestě, takže o nic nejde. U nás by asi za stejné období zmizelo mnohem víc věcí. Snad novému majiteli přinese kamera nějaký užitek.

Fort Jesus v Mombase, Unesco

První místo, které navštěvujeme, je pevnost Fort Jesus v Mombase, kterou postavili v letech 1593-1596 Portugalci. Opevněná stavba totiž představuje jeden z vynikajících a nejlépe zachovalých příkladů portugalského vojenského opevnění ze 16.století a je mezníkem v historii tohoto typu staveb. Půdorys a forma pevnosti odrážejí renesanční ideály, které říkají, že ideální proporce a geometrickou harmonii lze nalézt v lidském těle.

Nádherné východy slunce

Lokalita se rozkládá na ploše 2,36 hektarů, zahrnuje vodní příkop a  bezprostřední okolí (zdroj: unescoclub.cz ). Pevnost je zapsaná na seznamu Unesco od roku 2011 a my jich máme za sebou v pořadí již 258, čímž se pomalu ale jistě posouváme v našem dlouhodobém boji o pokoření necelé tisícovky míst zapsaných na tomto prestižním seznamu. Vstup zdarma nám na naše kouzelné kartičky prochází, a tak máme možnost trochu umořit ztrátu kamery. Vstupné je totiž velmi drahé.

Jedná se o nádhernou a středně rozlehlou ale velmi pečlivě udržovanou památku, a tak zde trávíme asi 3 hodiny našeho času. V jednom zákoutí objevujeme regál s knihami a brožurami, které pojednávají o islámském náboženství a překvapivě zde nacházíme i českou verzi. Protože jsou k dispozici jen v pěti jazycích, připadá nám to neuvěřitelné. Vedle našeho překladu zde jsou výtisky v angličtině, polštině, francouzštině a arabštině. V podstatě jsme jediní běloši, kteří v tuto chvíli v pevnosti jsou, a tak jsme logickým terčem zájmu především mladých studentek, které se s námi sami pouští do dialogu.

Občerstvení po cestě

Zajímá je úplně všechno, a tak trpělivě vedeme jeden rozhovor za druhým. Muslimky jsou velmi akční, zvědavé a nejsou vůbec stydlivé. Kromě nádherných výhledů po obvodu pevnosti jak na moře, tak do města, zde objevujeme i další vymoženosti postavené staviteli před mnoha staletími. Za zmínku stojí například důmyslná klimatizace, která funguje díky speciálně vytvořenému kanálu  přímo v konstrukci pevnosti a  vydatnému proudícímu vzduchu od moře, který je možné  v místnosti regulovat. Klimatizace funguje již staletí bez poruchy!

Legalizace našeho pobytu

Protože stále nemáme vyřízené vstupní vízum do této země, ve které jsme již 10 dní, hledáme speciální úřad, kterému se říká Kenya Revenue Authority. Jedná se o ne úplně standardní situaci, neboť vízum je normální buď zařídit ještě než do země cestovatel přijede, nebo pokud to jde, musí si ho koupit na hranicích. Víza jsme si předem zařídili do Egypta, Eritrey, Súdánu, Etiopie, Ugandy, Rwandy, Burundi, Konga, SAR a Čadu.

Civilizace nám normálně nechybí, přesto pokud jsme blízko ní, chceme si tohoto výdobytku užít.

Do Somálska se nám vízum nepodařilo získat a do Tanzanie a Keni je možné vízum pořídit na hranicích. Jenomže pro vstup do Keni jsme využili téměř nepoužívaný až skoro opuštěný hraniční přechod, o kterém jsem psal v této reportáži. Jedná se sice o legální přechod, ale frekvence využití je zde téměř nulová. Místní celníci neměli kromě piva, které nám nabídli, žádné administrativní pomůcky pro zajištění běžného odbavení. Nedostali jsme tak ani razítko do pasu, nebylo možné koupit vízum a ani naše auto neprošlo žádnou kontrolou, kolonka pro potvrzení o přechodu hranice v našem karnetu tak zůstala prázdná.

Bylo nám řečeno, že si máme na úřad zajít ve větším městě, přesto jsme celou dobu měli pocit, že nás může případná kontrola zaskočit, neboť jsme v zemi de facto nelegálně. Nestandardní situace to byla i pro profesionální úředníky v Mombase, neboť si dlouhou dobu s námi nikdo nevěděl rady, dokonce ani zmíněný přechod neznali. Nakonec se nám ale podařilo po 6 hodinách a řadě oficiálních i neoficiálních poplatků potřebná razítka dostat.

Jedná se o nádhernou a středně rozlehlou ale velmi pečlivě udržovanou památku, a tak zde trávíme asi 3 hodiny našeho času.

V Mombase žije kolem miliónů obyvatel a je druhým největším městem v Keni. Je zde také druhý největší přístav ve východní Africe, což je díky velké frekvenci lodí i lidí znát. Město se v minulosti stalo portugalskou kolonií, což je vidět především díky architektuře na každém kroku.  Je zde docela dost hotelů, hezké pláže a korálové útesy. Severně od Mombasy jsou nejznámější a nejvyhledávanější pláže, které byly ale během našeho průjezdu zaneřáděny odpadky. Jsou zde totiž i unikátní mořské parky chránící korálové útesy. Pokud jde o turistická místa, jsou docela na úrovni, pokud ale člověk zajede kousek za město nebo do okrajových částí, najde zde jen chudobu, špínu a lidi, kteří žijí za méně než dolar denně.

Rabai a přeložená Bible do svahilštiny

Asi 20 km za městem narážíme na vesnici Rabai, o které jsme dosud nic nevěděli. Úplně náhodou Veronika pročítala nějaké materiály o této oblasti a dočetla se, že tato vesnice je místem původního prostředí lidí z kmene Mijikenda, které jsme hledali v minulých dnech, a o nichž jsem psal v této reportáži. V místě proto navštěvujeme museum Rabai, které nabízí důkazy o příchodu křesťanství do této oblasti a vypráví o vytvoření svahilské gramatiky panem Krapfem, který pro místní přeložil Bibli do jejich jazyka. Je evidentní, že tento muž znamenal a znamená pro místní hodně. 

Místní farář nám o všem velmi procítěně povyprávěl, ukázal nám řadu zajímavostí i dům, ve kterém bydlí a to celé za vydatné zvědavosti asi stovky místních školáků. Jejich zvědavost je zachycena na samém začátku tohoto videa. Nakonec nedokážeme odolat jejich krásným tvářím a otevíráme kufr auta, ve kterém máme ještě poměrně dost školních potřeb, kterými nás vybavila firma www.fromin.cz .Nakonec jsme dětem dali 70 sad psacích a kreslících potřeb, bloky a několika dívkám originální zrcátka.

Nairobi, civilizační přestávka

Jsme v Nairobi a hledáme příjemné místo, kde bychom mohli strávit den. Pociťujeme  civilizační deficit. Jsme na cestě přes dva měsíce, spíme v autě, sprchujeme se sprchou umístěnou na autě, vaříme si každý den z našich zásob a stále se dostáváme dál a dál. Zážitků, po kterých stále doslova prahneme, máme hodně, ale stále jich nemáme dost.  Myslím, že jich nebudeme mít nikdy dost a každý skutečný cestovatel ví, o jaký druh závislosti se jedná. Civilizace nám normálně nechybí, přesto pokud jsme blízko ní, chceme si tohoto výdobytku užít. Na chvilku vydechnout, posedět v moderní kavárničce s rychlým internetem, dobrou kávou a skvělým jídlem.

Objevujeme obchodní centrum, ve kterém nakonec strávíme celý den a polovinu dne dalšího. Je to zóna, která je neskutečně nacpaná lidmi i auty. Při vjezdu do areálu probíhá kontrola kufrů aut a zrcadlem jsou kontrolovány podvozky. Všude jsou vojáci a policie. Je to běžná bezpečnostní rutina. Užíváme si, odpočíváme a hltáme informace z internetu, náš cestovatelský web plníme stovkami fotografií i komentářů, odpovídáme na našem blogu našim příznivcům i zvědavcům, v mapě upravujeme polohu naší trasy a píšeme reportáže.

První místo, které navštěvujeme, je pevnost Fort Jesus v Mombase, kterou postavili v letech 1593-1596 Portugalci.

Je to ale přesně toto pohodové místo, které se stane tři měsíce po našem návratu domů terčem nechutného teroristického útoku somálských milic Al Šabáb, které obchodní dům obsadily, desítky lidí zavraždili a to ve jménu nového somálského muslimského státu. Krveprolití sledoval celý svět, a když jsme i my z pohodlí domova tuto akci sledovali, viděli jsme kavárnu, ve které jsme seděli, nebylo to příjemné.

Jedeme dál…

Je před námi sada menších států, Uganda, Burundi, Rwanda ale také Kongo. Jsme smířeni s tím, že kvůli převratu v SAR budeme muset poupravit své plány a díky tomu nám pravděpodobně nevyjde ani Čad. Přestože máme víza, budeme nuceni návštěvu těchto států posunout na rok 2014. Míříme tedy na severozápad do národního parku Nakuru a dále do Ugandy. O tom ale až v příští reportáži.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...