Některé hodiny ze zimního na letní čas přetočit nejdou a následující půlrok půjdou špatně: sluneční. Záměrně vynecháváme stolní, náramkové nebo kapesní sluneční hodiny: řeč je o těch opravdu velkých, se kterými jen tak nepohnete, anebo o starobylých uměleckých dílech, která zdobí fasády historických budov. I mezi nimi ale existují výjimky.
Největší sluneční hodiny v Praze najdete u metra na Florenci |
Se Sluncem na nebi pohnout nejde, to má svou dráhu stálou. Tu a tam ale najdete sluneční hodiny, které jejich tvůrci vynalézavě sestrojili tak, že ukazují jak zimní, tak letní čas.
Například v Třešti na Jihlavsku mají obří sluneční hodiny na náměstí. Čas tu měří gnómon aneb ručička v podobě osmimetrového stožáru, časová stupnice je zasazená do dlažby. Se Sluncem ani stožárem v Třešti nepohnou, ale dvakrát do roka přemisťují číselníky podle letního nebo zimního času. Stala se z toho hezká tradice i příležitost k oslavám.
Jak se v Třešti přeřizují sluneční hodiny |
O slunečních hodinách v Třešti se pár let mluvilo jako o největších v Česku, než je předběhly největší sluneční hodiny na světě. Stojí u Bezvěrova na Plzeňsku a jsou větší než dosud největší známé sluneční hodiny na světě Samrat Yantra v prostorách královské observatoře v indickém Džájpúru.
„Rafičkou“ bezvěrovských slunečních hodin totiž je téměř 350 metrů vysoký vysílač Krašov. S nápadem využít jej jako gnómon přišel pilot motorového padáku, který velkolepou stavbu a její stín skvěle viděl z ptačí perspektivy.
Sluneční hodiny od roku 2014 slouží jako další zajímavý astronomický prvek Manětínské oblasti tmavé oblohy, která se rozkládá na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Samotný vysílač je nepřehlédnutelný, číselníky lemují silnici z Bezvěrova do Krašova.
Další vtipné sluneční hodiny
Sluneční hodiny mají i další rekordy, existují ale také hodiny nejvýše položené. Už od roku 1974 stojí na vrcholu hory Kleť v Blanském lese, protože z celých jižních Čech má právě tahle hora nejvíc slunečných dní v roce, a jsou vyrobené z kamene, mědi a stříbra.
Ve Slatině na Blatensku zase mají nejtěžší sluneční hodiny v Česku: stojí těsně u silnice před vjezdem do kamenolomu a tvoří je mohutný žulový blok. Protože tak obří kus se podaří vylomit jen výjimečně, v lomu si ho nechali na památku a instalovali na něj sluneční hodiny. Jisté je, že je nikdo neukradne, protože je zkrátka neunese.
Tři kuriozity – sluneční hodiny na Kleti, ve Slatině a u Vřídla v Karlových Varech
Jako o vesnici slunečních hodin se mluví o Rouském na Přerovsku, kde jich podle katalogu slunečních hodin napočítáte devět, prim ale samozřejmě mají velká města – namátkou v Olomouci byste jich podle stejného zdroje měli napočítat 31, v Brně 39, v Plzni 45, v Hradci Králové 46, a v Praze dokonce 241.
Ani Karlovy Vary si nestojí špatně, slunečních hodin tu je patnáct a jedničkou jsou mezi nimi ty před Vřídelní kolonádou. Na hodinách nejsou jen názvy měsíců, ale také latinské citáty, alegorické postavy vody, země, kysličníku uhličitého a dalších důležitých lázeňských složek, a vyznačené časy ranní, polední a večerní lázeňské kúry.
Možná budete mít pocit, že na nich ale něco chybí. Ano, ukazatel: tím totiž budete vy sami. Stačí se postavit na správné místo, zvednout ruce a najít si správný čas na eliptickém ciferníku.
